Pol Pot se narodil 19. května 1925 ve vesnici Prek Sbauv, která leží asi 130 kilometrů severně od Phnompenhu. Jeho otec byl bohatý venkovský sedlák, přičemž rodina měla blízko k tamní královské rodině. I díky tomu získal Pol Pot nadstandardní vzdělání. Strávil rok v buddhistickém klášteře, zároveň úspěšně absolvoval základní, střední i vysokou školu, a dokonce dostal stipendium na studium ve Francii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bizarní diktátor Albánie. Zakázal auta a postavil statisíce bunkrů, popravy hrozily i dětem
V Paříži Pol Pot pobýval mezi roky 1949 až 1952. Studium ale nedokončil, mnohem více ho totiž zajímala politika. Konkrétně propadl myšlenkám komunismu. Stal se členem marxistického kroužku, který v Paříži založili kambodžští studenti. Kromě jiného Pol Pot přemýšlel o tom, jak svou zemi osvobodit od francouzských kolonialistů.
V roce 1953 se vrátil do své vlasti. V té době v Kambodži vrcholily boje za nezávislost na Francii. Pol Pot se přidal ke komunistickým partyzánům. Ještě téhož roku mohli oslavit své vítězství. Po vyhlášení nezávislosti se Pol Pot začal živit jako pedagog, na soukromé škole vyučoval dějepis a francouzskou literaturu. Studenti na něj později vzpomínali jako na sympatického a vlídného učitele.
I jako pedagog zůstal Pol Pot politicky aktivní. Otevřeně kritizoval tehdejší politickou reprezentaci Kambodže, v jejímž čele stál král a později také premiér Norodom Sihanuk. V roce 1960 Pol Pot spoluzaložil komunistickou stranu Kambodže, o dva roky později se stal jejím vůdcem. Pro kambodžské ultrakomunisty se začalo používat označení Rudí Khmerové.
Krvavá občanská válka
V roce 1963 Pol Pot i jeho věrní opustili Phnompenh a odešli do džungle na východě země s tím, že proti Sihanukovi povedou partyzánský odboj. V roce 1968 Rudí Khmerové zahájili otevřené povstání. Nakonec to ovšem nebyl Pol Pot, kdo Sihanuka sesadil. To se v roce 1970 povedlo proamerickému generálovi Lon Nolovi, který se chopil moci pomocí vojenského puče.
Lon Nol se s ohledem na své politické názory stal pro Rudé Khmery logicky novým nepřítelem číslo jedna. Komunisti už na konci roku 1970 využili své rostoucí popularity a rozpoutali další vnitrostátní odboj, který později přerostl v krvavou občanskou válku, v níž se v rámci probíhající studené války finančně i vojensky angažovali Číňané, Sověti či Američané.
Paradoxní na celé situaci byla skutečnost, že na stranu Pol Pota se přidal i bývalý král Sihanuk a další monarchisté. Brutální boje trvaly zhruba pět let, během války zemřelo na 350 tisíc lidí. K definitivnímu vítězství Pol Pota došlo v dubnu 1975, kdy Rudí Khmerové dobyli Phnompenh. Pol Pot se stal novým premiérem Kambodže, čímž získal veškerou moc v zemi.
V Phnompenhu zůstal Pol Pot a pár vyvolených
Lidé, kteří věřili, že Rudí Khmerové ve válkou zničené Kambodži zajistí mír, bezpečí a blahobyt, velmi brzy vystřízlivěli. Pol Pot byl ve své honbě za nastolením komunismu a beztřídní společnosti zcela nekompromisní, a to i ve srovnání s diktátory, jako byli Josif Stalin či Mao Ce-tung.
Hned dva dny po dobytí dvoumilionového Phnompenhu začali Rudí Khmerové násilně vystěhovávat všechny obyvatele tohoto hlavního města na venkov. Stejný scénář se odehrával i v dalších kambodžských regionech. Pol Pot totiž považoval města za nenapravitelná semeniště kapitalismu. Ve vylidněném Phnompenhu zůstal jen on a pár dalších vyvolených.
Ze členů Rudých Khmerů se stala nadřazená vrstva, zatímco drtivá většina běžných lidí musela za účelem dosažení absolutní rovnosti nosit černé stejnokroje. Tito lidé byli nuceni pracovat na rýžových polích, a to až 16 hodin denně.
Brutální popravy na vražedných polích
Pol Pot nechal zrušit školy, průkazy totožnosti, kalendář, měření času i peníze, zároveň zakázal vlastnictví knih, nošení brýlí a veškerý obchod. Povolen nebyl ani rybolov či sbírání plodů ze stromů. Rudí Khmerové rovněž rozpoutali teror proti skutečným i domnělým nepřátelům režimu a národnostním menšinám.
V kontextu boje proti individualismu se represe týkaly také představitelů tamní inteligence, což je vzhledem k minulosti Pol Pota, který měl nadstandardní vzdělání a živil se jako učitel, jen těžko pochopitelné.
Tresty za sebemenší porušení pravidel byly neskutečně brutální. Zatímco nacisté měli plynové komory, Rudí Khmerové páchali svou genocidu pomocí takzvaných „vražedných polí“. Na nich do lidí stříleli, usekávali jim hlavy mačetami či motykami nebo je ubili k smrti. Objevují se i zprávy o tom, že Pol Pot nechával zabíjet lidi tak, že je ušlapali sloni. Do masových hrobů Rudí Khmerové házeli i raněné Kambodžany, kteří ještě projevovali známky života.
Jedním z cílů Pol Pota bylo také absolutní zničení tradičního modelu rodiny. Režim násilně rozděloval manželské páry, které se mohly vídat jen v předem vymezené době, a to za účelem plození dětí. Ty Rudí Khmerové matkám po porodu odebírali, jelikož výchovu měla zajistit speciální stranická organizace.
Vietnamská invaze jako záchrana
Pol Potův katastrofální komunistický experiment trval až do konce 70. let. V roce 1978 Rudí Khmerové zmasakrovali přes tři tisíce obyvatel vietnamské obce Ba Chúc ležící na pohraničí obou zemí. Pro sousední Vietnam, jehož vztahy s Kambodžou byly už předtím extrémně napjaté, to byla poslední kapka.
Vietnamci v reakci na masakr zahájili vojenskou invazi do Kambodže a již začátkem roku 1979 režim Rudých Khmerů svrhli. Zbytek kambodžských ultrakomunistů v čele s Pol Potem se rozutekl do tamní džungle. Masový vrah a bývalý premiér se dlouho ukrýval – z části v Thajsku a z části v západní Kambodži, jejíž území stále ovládali jeho stoupenci.
Aby Rudí Khmerové znovu získali podporu místního obyvatelstva, upustili od své radikální ideologie a zrušili komunistickou stranu Kambodže. Zpět k moci jim to ovšem nepomohlo. V roce 1996 navíc část skupiny zorganizovala vzpouru, když Pol Pota zatkla a uvrhla do domácího vězení. V něm strávil asi dva roky, zemřel 15. dubna 1998.
Spekulovalo se o tom, že mohlo jít o sebevraždu. Pol Pot se měl obávat, že jej jeho věznitelé chtějí vydat nepřátelům, aby byl souzen před mezinárodním trestním tribunálem.
V historických análech Pol Pot zůstane zapsán jako muž, který i přes vysokou úroveň vzdělání fanaticky propadl totalitní ideologii, přičemž svými činy vyvolal absolutní ekonomický kolaps Kambodže a hladomorem i brutálním terorem způsobil smrt asi tří milionů lidí – zhruba čtvrtiny celého národa.
ČTĚTE TAKÉ: Fronta na maso, která vyhnala Slavii. Stalin byl na Letné sedm let, pak ho Pražané odpálili
