Počínaje rokem 2027 začnou dodavatelé pohonných hmot, zemního plynu a uhlí připočítávat do cen odběratelům náklady na povinně kupované emisní povolenky. Ty podle optimistického propočtu ministerstva životního prostředí prodraží litr benzinu o tři koruny, jednu MWh spotřebovaného zemního plynu o 200 korun. Případně metrák uhlí o 300 korun.
Jenže jsou tu i realističtější analýzy, které očekávají vyšší ceny povolenek, a tedy vyčíslují větší zdražení - řádově vyšší tisíce ročně. Některé uvádí zdražení i v desítkách tisíc korun.
"Marně hledám zmínku, jak mohou svoji situaci ovlivnit domácnosti, které bydlí v bytových domech v centru velkých měst, kam vede jen plynová či elektrická přípojka, žádný horkovod či teplo z tepláren není na silnici přivedeno," reaguje obyvatelka jedné z takových více než sto let starých městských bytovek.
K vytápění jsou v těchto případech nejčastěji používané klasické plynové vafky. Často se jedná o památkově chráněné domy, takže státem dotované zateplení, nízkoemisní tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika na střechy leckdy nepřipadají v úvahu.
Jak tihle lidé mohou ovlivnit své chování a bránit se zdražení, když nemají na výběr? "Nemůžete dělat zateplení (mimochodem by to bylo kontraproduktivní, máme zkušenosti, že tyhle staré budovy s metr tlustými zdmi po zateplení začnou v rozích a kolem oken plesnivět), nemáte místo uvnitř místnosti, kde byste umístil nějaké čerpadlo," vysvětluje paní.
"Takových bytových domů, neříkám rodinných, ale bytových, je mnoho. Zde se topí plynovými kotli nebo vafkami z nutnosti, nikoliv z rozmaru," dodává.
Alternativa neexistuje
Podle Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti EGU, je plošný systém uhlíkové daně v tomto mimořádně necitlivý.
"Alternativa ve vámi jmenovaných případech neexistuje. Ne ekonomicky akceptovatelná. Fotovoltaika, mimochodem, by celou ekonomiku jen zhoršila, protože v zimě, kdy se topí, vyrábí jen přibližně 20 procent letních hodnot," reaguje Macenauer.
Řešením by v některých případech mohl být přechod na vytápění elektrickým kotlem, na který se nové emisní povolenky - stejně jako na vytápění dřevem nebo teplo z tepláren - vztahovat nebudou.
"Ale naprosto to popírá onu utopickou ideu, která za oběma systémy povolenek (staré povolenky ETS 1 pro velké průmyslové podniky a chystané pro domácnosti a menší firmy ETS 2) stála," vysvětluje Macenauer.
"Přechod na elektrokotel nemusí být a zpravidla nebude v dané lokalitě plošně možný. Nejde o jedno odběrné místo, ale o kumulaci přechodů z více odběrných míst například v lokalitách starší městské zástavby, nikoliv jen velkých měst," dodává.
Obraťte se na poradce
Co tedy zbývá zmíněným domácnostem? Obraťte se na energetického poradce, doporučuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), které tuhle emisně povolenkovou "šlamastiku" řeší.
Je tu možnost určitých dílčích úprav, které však jen částečně sníží spotřebu. Třeba vyměnit plyn za plyn. Tedy vafky jako žrouta energie za úspornější - byť také plynový - kotel. Jenže na to stát žádnou dotaci neposkytne.
Mluvčí MŽP Veronika Krejčí odkazuje případně na příručku Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov, která uvádí možnosti renovace a popisuje energeticky úsporná opatření vhodná pro tento typ objektů.
"Je například možné provést mezikrovní zateplení střechy, zateplení dvorní fasády, pořídit repasovaná nebo nová špaletová dřevěná okna, je také možná výměna lokálních plynových vafek za daleko účinnější kondenzační plynový kotel," uvedla Krejčí.
