Americký prezident Donald Trump chce Nobelovu cenu míru. Tento cíl dal jasně najevo ve svých veřejných prohlášeních. Dokonce zašel tak daleko, že zavolal norskému ministru financí, aby s ním o ceně diskutoval, píše web Politico. Navzdory tomu, že aktuálně na internetu lamentuje, že „Nobelovu cenu míru nedostane, ať udělá cokoli“, stále více světových lídrů, byznysmenů a republikánských spojenců ho na tuto cenu navrhuje a staví se za něj.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump dal Hamásu kvůli rukojmím „poslední varování“. Další už nebude, dodal
Na ocenění, které je zřejmě vůbec nejprestižnější ze všech, může být nominována široká škála lidí, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Ale skutečně ji získat je něco jiného: Cenu vybírá Norský Nobelův výbor – složený z pěti členů vybraných norským parlamentem. Její udělení bude oznámeno v říjnu.
Trump nyní své šance bagatelizuje. „Nemám k tomu co říct,“ řekl Trump ve středu CBS News, když byl dotázán, zda o tuto poctu usiluje. „Jediné, co mohu dělat, je ukončovat války. Nechci na sebe upozorňovat. Chci jen zachraňovat životy,“ dodal. Ať už jeho podporovatelé usilují o přízeň USA, nebo vycházejí z upřímného přesvědčení, že by měl cenu získat, podpora se nyní hromadí.
Operace Warp Speed
Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla ve středu řekl, že mRNA vakcíny vyvinuté během pandemie v rámci „Operace Warp Speed“ – Trumpova úsilí v prvním funkčním období o rychlou výrobu a distribuci vakcín proti Covidu-19 – byly „významným úspěchem v oblasti veřejného zdraví“, který „by obvykle byl oceněn Nobelovou cenou míru“. A senátor Bill Cassidy, lékař, který měl v minulosti s Trumpem rozbroje, ve středu na síti X vyjádřil svůj souhlas.
Trumpova administrativa se ale ve svém druhém funkčním období odklonila od podpory vývoje těchto vakcín. Antivaxer Robert F. Kennedy Jr. vede ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, které zrušilo doporučení týkající se očkování proti Covidu a snížilo financování mRNA vakcín o miliony dolarů.
Zprostředkování Abrahámovských dohod
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v červenci formálně nominoval Trumpa na Nobelovu cenu a v dopise napsal, že sehrál významnou roli při zavádění „dramatických změn“ na Blízkém východě. Prezidentovi také připsal zásluhy za zprostředkování Abrahámovských dohod, které byly podepsány v roce 2020.
„Tyto průlomové dohody vedly k navázání formálních diplomatických vztahů mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi – včetně Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Maroka, přetvořily Blízký východ a vedly k historickému pokroku směrem k míru, bezpečnosti a regionální stabilitě,“ uvedl Netanjahu.
Vysocí představitelé SAE ale minulý týden veřejně varovali, že Abrahámovské dohody by mohly být zrušeny, pokud Izrael anektuje Západní břeh Jordánu.
Vztahy mezi Pákistánem a Indií
Pákistánská vláda nominovala Donalda Trumpa na Nobelovu cenu poté, co podle jejího tvrzení uklidnil narůstající konflikt s Indií. Oba národy skutečně stály v květnu na pokraji války.
„V době zvýšené regionální nestability prokázal prezident Trump velkou strategickou prozíravost a vynikající státnické umění prostřednictvím intenzivního diplomatického jednání s Islámábádem i Novým Dillí, které vedlo k uklidnění rychle se zhoršující situace a nakonec k zajištění příměří a odvrácení širšího konfliktu mezi oběma jadernými státy, který by měl katastrofální důsledky pro miliony lidí v regionu i mimo něj,“ napsala pákistánská vláda v červnu na síti X. Poděkovali také Trumpovi za nabídku pomoci stabilizovat region Kašmír, který je již dlouho zdrojem sporů mezi Indií a Pákistánem.
Indičtí představitelé ale veřejně prohlásili, že Amerika v mediaci nehrála žádnou roli. Deník New York Times v srpnu informoval, že odmítnutí premiéra Narendry Módího nominovat Trumpa na cenu poškodilo jejich vzájemný vztah. Mluvčí Bílého domu však podotkl, že oba světoví lídři mají „vztah založený na respektu“ a „zůstávají v úzkém kontaktu“. V pátek v Oválné pracovně Trump na otázku, zda je připraven obnovit vztahy s Indií, odpověděl, že „bude vždy přítelem Módího“ a dodal, že „Indie a Spojené státy mají zvláštní vztah“, ale není se prý čeho bát.
Hraniční konflikt mezi Kambodžou a Thajskem
Kambodžský premiér Hun Manet ocenil Trumpovu „mimořádnou státnickou schopnost“ při zprostředkování dohody o příměří mezi Kambodžou a Thajskem a v srpnu ho nominoval na tuto cenu.
„Tento včasný zásah, který odvrátil potenciálně devastující konflikt, byl zásadní pro zabránění velkým ztrátám na životech a připravil cestu k obnovení míru,“ napsal kambodžský vůdce v dopise.
Trump zasáhl do konfliktu mezi oběma zeměmi a pohrozil, že s nimi přeruší obchodní vztahy, dokud se problém nevyřeší. „Obě strany usilují o okamžité příměří a mír. Rovněž se snaží vrátit k obchodním jednáním se Spojenými státy, což považujeme za nevhodné, dokud boje nezastaví,“ napsal Trump na síti Truth Social.
Spor Arménie a Ázerbájdžánu
Na Nobelovu cenu míru nominují Trumpa také Arménie s Ázerbájdžánem, a to poté, co zprostředkoval mírovou dohodu mezi nimi. V rámci dohody se země zavázaly, že ukončí boje a poskytnou USA práva na rozvoj tranzitního koridoru v regionu. „Je to dlouhá doba. 35 let bojovali a teď jsou přátelé a budou přáteli ještě dlouho,“ řekl Trump při podpisu dohody v Bílém domě.
Africké zásluhy
Při červencovém setkání s pěti africkými lídry v Bílém domě několik z nich uvedlo, že prezident Trump „si zaslouží“ Nobelovu cenu míru poté, co Rwanda a Kongo podepsaly mírovou dohodu ve Washingtonu. „Dnes násilí a ničení končí a celý region začíná novou kapitolu naděje a příležitostí, harmonie, prosperity a míru,“ řekl tehdy Trump během schůzky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump posílá k břehům Venezuely lodě a ponorky. Zvažuje údery proti tamním drogovým gangům
