Zdeničce Macháčkové byly teprve dva roky. Stáňa Malý měl druhé narozeniny oslavit dokonce až 7. listopadu 1945. Jenže už se jich nedožil. Obě děti patří mezi dvě stě obětí drastického náletu sovětských bombardérů, které ve středu 9. května 1945 shodily smrtonosný náklad na Mladou Boleslav. Většina světa už tou dobou slavila mír.
"Sovětské letectvo se snažilo zabránit německému ústupu bombardováním komunikačních uzlů. 8. května bombardovalo Ždírec nad Doubravou, Liberec, Českou Lípu a Děčín, 9. května Nové Město na Moravě, Mladou Boleslav, Mělník, Roudnici nad Labem a Litoměřice," vysvětluje Tomáš Jakl, vědecký pracovník Vojenského historického ústavu.
Na webových stránkách instituce vypočítává, že třeba v Mělníku tak přišlo o život 27 lidí, v Mladé Boleslavi dvě stě českých civilistů a zničena byla i tamější automobilka. Celkově mělo v Boleslavi zemřít 450 lidí.
"I po náletech ale zůstaly křižovatky průjezdné a ústup pokračoval. Ještě 10. května bombardovala sovětská a rumunská letadla prostor v okolí Havlíčkova Brodu," upřesňuje historik tragickou bilanci prvních mírových dnů v Československu. Celkově měly letouny osvoboditelů zabít nejméně 1800 lidí.
Koněv dal rozkaz hned ráno
Historik Michal Plavec připomíná, že tím, kdo dal zelenou masakrům, byl sám Ivan Stěpanovič Koněv, velitel Rudé armády na východní frontě. V pět hodin ráno 9. května zavolal na štáb divize "a vydal zmíněný rozkaz, aby okamžitě poslali do vzduchu letce, kteří měli zamezit ústupu německých a Vlasovových vojsk na západ".
Ve své studii Stále živá historie Plavec doplňuje: "Koněv byl zcela konkrétní. Vyjmenoval sídla severně od Prahy, která měla být bombardována. Zanedlouho již vzlétla z letiště Senftenberg v Lužici první formace bitevních letounů Iljušin Il-2 pod velením hrdiny Sovětského svazu gardového poručíka Alexeje Arsenťjeviče Rogožina."
Bombardéry Petljakov Pe-2 pod velením Fjodora Ivanoviče Dobyše zase ve stejný den útočily na Roudnici nad Labem, Litoměřice, Dubou, Úštěk či Zahrádky na Českolipsku.
Zatímco krvavému Pražskému povstání od 5. do 8. května 1945 sovětské letouny ani jedním vzletem nepomohly, byť revolucionáři o vzdušnou pomoc žádali, následující dny si to Stalinovi piloti nad Československem "vynahradili".
Podle Michala Plavce vyslala 2., 5. a 8. sovětská letecká armáda jen 9. května do vzduchu 1123 strojů, které celkově uskutečnily téměř dva tisíce bojových vzletů.
"Krátce před desátou hodinou se objevila nad městem letadla. Obyvatelé Mladé Boleslavi je pozorovali a dokonce jim mávali. Domnívali se, že to jsou 'naši'. Všude už panovala mírová pohoda. Ale co to? Ze všech stran se ozvaly detonace. Silné ohlušující rány a mohutný tlak vzduchu v mžiku zachvátily celé město. Lidé byli strašně překvapeni. Ozýval se hvizd a svištění dopadajících bomb a střelba z palubních zbraní. Nastal zmatek," popisovalo květnový masakr Rudé právo z 8. května 1960.
Ještě tehdy se uvádělo, že na česká a moravská města a vesnice útočila německá letadla. Jak upozorňuje Michal Plavec, pro totalitní propagandu totiž bylo nemyslitelné přiznat, že drastické nálety má na svědomí Moskva a její vojáci, osvoboditelé části Československa.
"Sověti nikdy neměli problém přiznat bojové operace ze dne 9. května 1945, ale česká historiografie ano. (…) Mnoho sovětských letců, kteří se 9. května 1945 účastnili bojových operací, neváhalo ve svých pamětech vyjádřit podiv nad tím, že měli v první mírový den operovat," popisuje historik Plavec.
Vojáci se už vzdali. Přesto Sověti shodili pumy
Kronika četnické stanice z Roudnice nad Labem uložená dnes ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích, z níž Plavec ve své studii cituje, uvádí: "O desáté hodině přiletěla nad zdejší prostor skupina ruských letadel, a poněvadž Roudnicí nad Labem procházely proudy ustupujícího vojska, respektive vojáků, kteří se již vzdali, domnívali se pravděpodobně letci, že jde o pravidelnou armádu, k jejímuž napadení byli povoláni, a svrhli proto větší počet trhacích bomb."
"Bylo zabito - mimo německých vojáků - 14 občanů roudnických a řada dalších byla zraněna. Z těch pak podlehlo zranění ještě deset osob. Po tomto bombardování se vzdala skupina vojáků a SS nacházející se do té doby mezi Vědomicemi a mostem přes Labe," píše se v kronice.
Archivy Československé obce legionářské pak připomínají další historický fakt. Mimo jiné i za bombardování neozbrojené Mladé Boleslavi, kde zahynula i řada dětí, byli vyznamenaní dva letci řádem Rudé hvězdy.
