Spekulace z posledních týdnů zesílily poté, co zahraniční média v úterý upozornila na to, že ruské úřady v uplynulých dnech přesunuly pryč z trestaneckých kolonií vícero západních vězňů. Podle nezávislého listu The Moscow Times by Moskva mohla propustit 20 až 30 lidí. Šlo by tak o nejrozsáhlejší výměnu trestanců od konce studené války.
Mezi jmény figuruje i reportér deníku Wall Street Journal Evan Gershkovich, kterého ruský soud v polovině července poslal na 16 let do vězení za špionáž. Prezident USA Joe Biden na rozsudek reagoval slovy, že byl Gershkovich odsouzen kvůli tomu, že je novinář a Američan, a Spojené státy budou dál usilovat o jeho propuštění.
Americká televize Fox News dokonce tvrdí, že by se Gershkovich mohl vrátit do vlasti už dnes. Ani jedna strana ale oficiálně nic nekomentovala. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu ve čtvrtek na dotaz novinářů odmítl vyjádřit.
Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová ve středu uvedla, že "USA o takové věci nevyjednávají na veřejnosti", ale že "jsou odhodlány" v Rusku zadržené Američany vrátit domů.
Orlov, Jašin i Skočilenková
List Politico píše, že seznam lidí, kteří záhadně zmizeli z trestaneckých kolonií a mohli by se dostat na svobodu, čítá asi dvanáctku jmen. Jde o známé politické vězně, jako je Ilja Jašin odsouzený na osm a půl roku za to, že podle úřadů šířil lživé zprávy o ruské armádě, nebo ochránce lidských práv Oleg Orlov, jenž dostal za kritiku ruského režimu kvůli válce na Ukrajině 2,5 roku vězení.
Dále jde o umělkyni Alexandru Skočilenkovou, která si odpykává sedmiletý trest kvůli výměně několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy. Na svobodu by se mohly dostat také Ksenija Fadějevová a Lilia Čanyševová, bývalé spolupracovnice opozičníka Alexeje Navalného, který zemřel v únoru v trestanecké kolonii na severu Ruska.
Kreml by mohl propustit také rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa a dlouhodobě žila v Praze, disidenta Vladimira Kara-Murzu nebo amerického občana a bývalého námořního pěšáka Paula Whelana.
Bývalý poradce Kremlu Sergej Markov se domnívá, že výměně vězňů se může kromě Spojených států a Ruska účastnit i Německo, Bělorusko a Slovinsko. Tomu nahrává i fakt, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, blízký Putinův spojenec, v úterý neobvykle rychle omilostnil německého občana Rica Kriegera. O den později slovinský soud odsoudil dva Rusy k trestům za špionáž a falšování dokumentů a nařídil jejich vyhoštění. Slovinská média rovněž psala, že jde o součást širší výměny.
Jak podotýká Politico, výměna vězňů by byla jedinečná geografickým rozsahem a pravděpodobně i počtem osvobozených lidí. "V novodobé historii Ruska se něco takového dosud nestalo," popsala ruská lidskoprávní aktivistka Eva Merkačevová.
Média upozorňují také na cesty ruského vládního speciálu, které tamní úřady využily i před předchozí výměně mezi Washingtonem a Moskvou. Letoun měl ve středu podle informací The Moscow Times letět do regionů, kde je drženo několik vězňů.
Vliv amerických voleb
Zahraniční tisk skloňuje i možná jména Rusů, které by v rámci dohody propustil Washington. Mezi nimi hacker Roman Selezňov, Alexandr Vinnik odsouzený za kybernetické zločiny, podnikatel Vladislav Kljušin vězněný za zneužívání informací získaných při hackerských útocích nebo Vadim Konoščenok obviněný z pašování zbraní. Některá jména už údajně zmizela z americké federální databáze vězňů.
Politico napsalo, že v možné dohodě mezi Kremlem a USA mohly sehrát roli i blížící se americké prezidentské volby, v nichž může vyhrát republikán Donald Trump a který se podle listu při vyjednávání často chová jako "slon v porcelánu". Exprezident, který se bude v listopadu potřetí ucházet o Bílý dům, opakovaně hovořil o tom, že by jako šéf Bílého domu Gershkoviche osvobodil. V květnu napsal, že to pro něj "ruský prezident Vladimir Putin udělá, ale pro nikoho jiného ne, a USA za to nic nezaplatí".
K poslední výměně vězňů mezi dvěma velmoci došlo předloni v prosinci. Moskva tehdy propustila basketbalistku Brittney Grinerovou, odsouzenou na devět let na údajné pašování drog, výměnou za v USA vězněného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.
Dosud největší taková akce od konce studené války se odehrála v roce 2010, když Američané vyměnili deset ruských agentů za čtyři ruské vězně odsouzené za špionáž pro Západ.
