Luboš Kastner, popularizátor gastronomie a spolumajitel Skupiny H5, pod niž patří například pražská restaurace Červený jelen, hodnotí první předávání michelinských hvězd v České republice. Co ho překvapilo, potěšilo či naopak zklamalo?
Michelin není nutně o luxusu, ale zejména o konzistentní kvalitě, osobnosti a detailu. Hvězda je i vedlejším produktem správně nastaveného provozu. Od momentu zarezervování návštěvy přes komunikaci až po celý zákaznický zážitek.
Entreé mělo vždy velmi originální menu, famózní zákaznické ohlasy, inovativní přístup a zákaznický servis. Hvězda naprosto zasloužená.
Restauraci La Villa osobně neznám, ale mám tu výhodu, že mám hodně kamarádů přímo ze Zlína a pro mě osobně úspěch La Villy až takové překvapení nebylo. Předvádějí skvělé výkony a ohlasy na jejich koncept jsou skvělé. Naplnili podstatu jedné hvězdy a ukázali všem, že když se spojí vše dohromady a předvádíte konzistentně perfektní výkon, může hvězda zasvítit kdekoli v České republice.
Jedenáctého prosince letošního roku beru osobně za přelomové datum pro českou gastronomii. Možná nikdy necítila tolik sounáležitosti, pospolitosti a respektu. Je oborem, který potvrzuje růst profesionality, který získává větší a větší podporu ze strany investorů, dodavatelů i médií.
Znovu přitahuje zájem zaměstnanců i investorů. Je oborem, který si vybudoval pevnou pozici ve vztahu ke státním autoritám, o čemž jsme si ještě před několika málo lety mohli nechat jen zdát, z toho mám osobně největší radost. Vše, o co dlouhodobě s mnoha kolegy usilujeme, se během večera zhmotnilo.
Velmi slavnostním a velmi povedeným večerem v Mariánských Lázních samozřejmě vzduchem prolétlo několik překvapení. Zvláště pro El Camino (favorizovaný podnik na pražských Vinohradech, pozn. red.) ten první ročník byl krutý, David Böhm je nejen velký profesionál, ale i velký srdcař a úžasný charakter. Mně osobně ve výběru El Camino chybí, osobně jsem jej tipoval přímo do výběru restaurací, které si jednu hvězdu odnesou.
Nestalo se tak. Mnohé v sále i ty, kteří sledovali vyhlašování na dálku, překvapila i některá jména restaurací, která se na seznamu objevila, ve srovnání se jmény, která na seznamu chyběla. Nepřevážilo to ale celkový dojem z večera, který byl velmi důstojný, prémiový, plný pozitivních emocí a radosti.
Sám mám spíše zkušenosti s udílením michelinských hvězd v Německu, mnoho jsem jich tam navštívil a mnohdy jsem byl i sám překvapený, proč ta či ona restaurace dostala jednu nebo dvě hvězdy a jiná žádnou.
Michelin si sám urputně stráží své know-how. Byl to první rok, ale i kvůli těmto překvapením bude každé další vyhlašování pod větším a větším tlakem. Ale je jisté, že každý rok budou překvapení. I o michelinskou hvězdu lze přijít, to jsme v minulosti také zažili.
Hodnocení komisařů probíhá během několika málo návštěv nezřídka jen ve dvou. Pro jakýkoli podnik a zejména jeho servis je tedy životně důležité, aby každou návštěvu bral jako michelinskou, protože jedna nebo dvě nenápadné návštěvy mohou rozhodnout o tom, zda bude žít rok v osobní i finanční euforii, nebo ve velkém zklamání.
Gratuluji všem oceněným a děkuji všem kolegům, se kterými jsme se společně zasloužili o to, že Michelin je a bude konečně i v Čechách.
The post Michelin v Česku: konec iluzí, nebo splněný sen? Odborník má jasno appeared first on Forbes.
