Prioritou budou podle Výborného ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na pěstitele, jejichž škody přesahují 50 procent.
Agrární komora požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství v dopise.
Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 tisíc tun.
Program na řešení rizik a krizí v zemědělství byl dosud podle Výborného aktivován třikrát, a to v letech 2017, 2019 a 2021. Kolik peněz si z něj pěstitelé rozdělí, ještě není jasné. Ambicí Výborného je, aby to bylo 70 až 100 milionů korun, řekl. Ministerstvo zároveň usiluje o podporu z Evropské unie. Žádost o ni aktuálně připravuje, doplnil Výborný.
