Moldavská armáda jednoznačně patří mezi nejslabší v celém regionu. Podle oficiálních údajů tvoří její aktivní personál jen zhruba šest a půl tisíce mužů, kteří jsou doplněni o zhruba dva tisíce branců, kteří se mění v závislosti na plnění vojenské služby. Teoreticky by Moldavsko zvládlo v případě nejvyšší nutnosti mobilizovat až přes milion lidí, nikoliv však vycvičených vojáků.
Ještě hůře je na tom s výzbrojí. Kišiněv nemá k dispozici jediný tank a dokonce ani stíhačky. Před časem totiž téměř všechny své letouny Mig-29 buď rozprodal, nebo přímo sešrotoval. Výjimkou je šestice strojů, které však podle Moldavanů nebyly ve vzduchu od roku 1997 a navíc se je snaží prodat. Zájem loni v březnu měla projevit Ukrajina, a to na náhradní díly, ale tehdy se Moldavsko bálo transakci provést, aby nenaštvalo Rusko. Moldavským vzdušným silám tak zbyly převážně jen vrtulníky.
Ministr obrany Anatolie Nosatîi v nedávném rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa řekl, že moldavská armáda je v příšerném stavu a až 90 procent vybavení je zastaralých. „Zhruba 90 procent našeho vojenského vybavení je sovětského původu a datuje se k 60. až 80. letům minulého století. Jednoduše nemůžete modernizovat nákladní vůz ZIL-131 nebo protiletecký systém, který byl vyroben v 70. letech,“ popsal.
ČTĚTE TAKÉ: Putine, pomoz, velitelé jsou špatní. Rusové poslali zoufalé video, většina pak padla v boji
Obrovský problém pro Moldavce aktuálně představuje Rusko a jeho válka na Ukrajině. Již v únoru vystoupila prezidentka Maia Sanduová s tím, že existují plány na destabilizaci Moldavska, ovšem místní bezpečnostní složky měly zasáhnout. „Materiály získané od našich ukrajinských partnerů poskytují dobrou dokumentaci míst a logistických aspektů pro organizaci těchto podvratných aktivit. Plán rovněž zahrnuje využití osob ze zahraničí pro násilné akce,“ pronesla na nedávné tiskové konferenci prezidentka. Moskva její slova odmítá.
Rusko však v regionu rozhodně hrozbu představuje. Přímo na oficiálním moldavském území má dokonce vojáky. Kontingent zhruba 1 500 příslušníků ruských ozbrojených sil totiž dlouhodobě pobývá na území Podněstří, tedy regionu, který náleží Moldavsku, ale již přes 30 let jej ovládají místní proruští separatisté. A ti mají na lokální poměry vcelku kvalitní vybavení právě od Moskvy.
Jak jsou na tom Rusové a jejich spojenci?
Vojenský analytik Jiří Vojáček CNN Prima NEWS řekl, že separatisté mohou mít v Podněstří mezi pěti až deseti tisíci vycvičených ozbrojenců. Kdyby se k nim připojili zmiňovaní ruští vojáci v regionu, představovalo by to pro Moldavany mimořádně vážný problém. „To už by Moldavsko samo nezvládlo a musela by se do toho zapojit Ukrajina,“ komentoval to Vojáček. „Poslední, co by Ukrajinci potřebovali, je mít další frontu v zádech,“ doplnil. Podporu Moldavsku v případě napadení přislíbilo i sousední Rumunsko, které je členským státem Severoatlantické aliance (NATO).
Vojáček poznamenal, že Rusko by do oblasti bylo schopné dopravit klidně na několik tisíc výsadkářů, přestože s Moldavskem nemá hranice. „Rusové se ale nejspíš nebudou o nic pokoušet, protože mají dost svých starostí,“ dodal. Na druhou stranu však takový krok podle něj nelze vyloučit.
Ruský prezident Vladimir Putin by podle jeho mínění totiž mohl úderem v Moldavsku alespoň na chvíli odvrátit zrak ruské veřejnosti od neúspěchů na Ukrajině. „Možná by úspěchem v Podněstří mohl chtít zakrýt blamáž na Ukrajině,“ dodal pro CNN Prima NEWS Vojáček.
Proruské demonstrace destabilizují zemi
Moldavsko, menší bývalá sovětská republika vklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko, se v posledních týdnech a měsících rozhoduje o dalším směřování země. U moci je proevropská vláda čerstvě pod vedením premiéra Dorina Receana a prezidentky Maiy Sanduové, ta ale je pod neustálým tlakem ze strany opozičních komunistů, socialistů a populistů, kteří sympatizují s Ruskem.
Sanduová a i vládní kabinet čelí sérii protestů, které volají po konci prezidentky, předčasných volbách a především pak po požadavku, aby se Moldavsko nijak nezapojovalo do války na Ukrajině, a to ani náznakem. Jeden z lídrů opozice a bývalý prezident Igor Dodon patří mezi postavy, které v minulosti šly Moskvě jasně na ruku.
Napětí mezi Moskvou a Kišiněvem je přitom v poslední době značně napjaté. Rusko podniklo invazi do sousední Ukrajiny a došlo dokonce k tomu, že ruské rakety dopadly přímo na území Moldavska. Podle moldavského ministerstva vnitra se to stalo již nejméně čtyřikrát.
