Zdá se, že finský prezident Alexander Stubb má zvláštní vliv na svého amerického protějška. Den poté, co spolu hráli golf na Floridě, Donald Trump prohlásil, že je na Kreml „naštvaný“, a pohrozil, že uvalí sankce na ruské odběratele ropy. A po pár hodinách od pohřbu papeže Františka ve Vatikánu se Trump pustil do Moskvy za to, že střílí raketami na civilní oblasti na Ukrajině.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové vrátili tělo zajaté ukrajinské novinářky. Chyběly některé orgány, oční bulvy i mozek
„Příliš mnoho lidí umírá!!!“ řekl Trump a znovu pohrozil Rusku sankcemi, pokud ho Kreml bude vodit za nos. Na pohřbu přitom seděl vedle Stubba. Mohlo by jít o náhodu? Nebo Trump naslouchal finskému prezidentovi, který se stal významným hlasem menších evropských národů v otázce války Ruska proti Ukrajině?
V rozhovoru pro The New York Times Stubb svůj vliv na Trumpa bagatelizoval. Poznamenal, že evropské úsilí vedou francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer, přičemž jeho úloha spočívá pouze v tom, že „pošťuchuje věci správným směrem“ a „snaží se propojit jednotlivé body“.
Stubbova země však úskalí mírových jednání pro Ukrajinu chápe možná lépe než kterákoli jiná. Po válkách se Sovětským svazem ve 40. letech 20. století se Finsko vzdalo území ve prospěch Moskvy, souhlasilo s neutralitou a přijalo omezení své armády, čímž zůstalo po desetiletí do jisté míry pod palcem Kremlu. Stubb tak nechce, aby Ukrajinu postihl stejný osud.
Putin rozumí jen moci, řekl Stubb
Rozhovory s americkým prezidentem odmítl podrobněji popsat. Uvedl však, že z Vatikánu odjížděl s pocitem „o něco většího optimismu“, pokud jde o vyhlídky na mír. Trump po jejich dvou nedávných setkáních téměř doslova zopakoval právě to poselství, které Stubb vysílá veřejně: Putin bude „hrát hru na kočku a myš až do hořkého konce“ a vodí Washington za nos, což vyžaduje, aby Trump zvýšil tlak prostřednictvím „síly a sankcí“.
„Každý musí pochopit, že jediné, čemu Putin rozumí, je moc. Chci říct, že existuje důvod, proč má Finsko jednu z nejsilnějších armád v Evropě, a tím důvodem není Švédsko,“ podotkl Stubb.
Rusko sdílí s Finskem hranici dlouhou přes 1 300 kilometrů a od roku 1300 vedlo proti Finům 30 válek. Stubb, který nastoupil do úřadu v loňském roce a předtím působil jako premiér, varoval, že Putin bude dělat opak toho, co říká. „To je v duchu ruských mezinárodních vztahů,“ zdůraznil.
Kreml musí počítat s tlakem
Sedmapadesátiletý Stubb, který je středopravicovým lídrem, má předpoklady k tomu, aby na Trumpa zapůsobil. Je to dvoumetrový maratonec a triatlonista, který mluví plynně anglicky, navíc jen s mírným přízvukem. Hraje také golf na téměř profesionální úrovni – závodil ve finském národním týmu. Jeden ročník střední školy strávil v Daytona Beach a vystudoval Furmanovu univerzitu v Jižní Karolíně. Podle vlastních slov se stal „zapáleným proameričanem“.
Finský prezident se vložil do mírového procesu na Ukrajině, jak sám říká, „skromným způsobem“, a kromě Trumpa pravidelně hovoří s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími evropskými představiteli. Doufá, že jeho zvláštní porozumění Spojeným státům a Rusku může být nápomocné.
„Prezidentovi (Trumpovi) dochází trpělivost a nyní jsme byli svědky prohlášení, která jsou vůči Putinovi a Rusku poměrně tvrdá. Takže doufám, že Kreml pochopí, že s prezidentem Trumpem se nehraje,“ řekl Stubb. Dodal, že snížená Trumpova trpělivost by mohla „ve skutečnosti posunout věci správným směrem“ tím, že donutí Rusko, aby přestalo otálet.
Trump je však známý tím, že náhle mění své veřejné postoje a často je slaďuje s lidmi, s nimiž se nedávno radil. A navzdory varováním Kremlu žádný zvýšený tlak na Putina nenásledoval.
„Finlandizace“ je varování
Sovětský vůdce Josif Stalin v roce 1939 vtrhl do Finska a očekával rychlé dobytí země v takzvané zimní válce. Finové kladli zuřivý odpor více než tři měsíce, útočili na lyžích na nepřipravené sovětské jednotky a ostřelovali je z lesů. Válka skončila smlouvou z roku 1940, která Finsko donutila vzdát se přibližně 10 procent svého území ve prospěch Moskvy, včetně velké části Karélie, kde se narodil Stubbův otec a dědeček. Toto území je dodnes součástí Ruska.
Finové se v roce 1941 připojili k invazi nacistického Německa do Sovětského svazu, aby získali své území zpět, ale v roce 1944 o něj opět přišli. Následovaly dohody, které omezily vojenskou sílu Finska a zabránily mu spojit se se západními mocnostmi. Po dalších 47 let, až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, si Finsko zachovalo nezávislost a kapitalistický systém, ale v zahraniční a obranné politice bylo nadále omezováno Moskvou.
Finská zpravodajská média se do značné míry zdržovala kritiky Sovětského svazu. Země nemohla vstoupit do NATO ani rozvíjet ponorkové loďstvo. Nesnadný vztah k blízké velmoci v zahraničních záležitostech politologové označili jako „finlandizaci“.
Ačkoliv mělo Finsko omezenou autonomii a vazby na Západ, ukázala se „finlandizace“ jako lepší než poválečný osud blízkých pobaltských zemí, které Moskva začlenila do Sovětského svazu, nebo států Varšavské smlouvy, v nichž zůstaly komunistické systémy zodpovídající se Kremlu. „Byla to úspěšná strategie ve vší své nepříjemnosti,“ řekl Stubb. Přesto nechce dopustit, aby se Ukrajina dostala do podobné role.
Kompromis mezi návrhy USA a Evropy
Stubb navrhuje kompromis. Američtí vyjednavači předložili návrh mírové dohody, která zahrnuje i americké uznání Krymu jako ruského území. Ukrajina a Evropané reagovali protinávrhem, který ale Moskva odmítla. „Nyní navrhuji, abychom tyto dva návrhy přebalili do něčeho, co dá příležitost uzavřít dohodu hned teď,“ sdělil Stubb.
Podle něj se státnost skládá z půdy, suverenity a nezávislosti. Finsko o dvě z těchto tří věcí po druhé světové válce přišlo. Stubb si přeje, aby si Ukrajina ponechala všechny tři, ale připouští, že možná bude muset udělat kompromis ohledně území.
„Pokud pro Ukrajinu získáme alespoň dvě ze tří, myslím, že to bude skvělé. Finsko ale nikdy neuzná za ruskou žádnou z ukrajinských oblastí, které během této války anektovalo,“ uvedl finský prezident.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kdo zaplatí obnovu Ukrajiny? Půjde to z našich kapes, taháme za kratší provaz, varuje Kovanda
