"Nikdo nechceme podporovat, aby do sebe chlapi v ušmudlaných putykách obraceli patnáct piv za večer, jak se nezřídka stávalo za časů socialismu," vysvětluje Voldřich, který provozuje jeden z prvních minipivovarů u nás, Pivovarský dvůr Zvíkov.
Co má pivo společného s kulturou?
Hodně. Když se díváte kolem, tak kultura a život se u nás celé věky motají kolem piva. Hospoda je naše nejstarší sociální síť, je tady tisíce let. Lidé neseděli tenkrát dávno u kafe, což je dnes také nemalý fenomén, ale seděli u piva. Regionálně to platí i pro víno, třeba na jižní Moravě. Ale u piva se všude vždycky řešilo všechno. Sport, politika, problémy doma, kulturní události. Prostě všechno.
Proč je ale dobré pivní kulturu chránit?
Proč? No protože my si tady prostě takhle žijeme. A chceme žít dál. Předávat to našim potomkům. Synům a dcerám většinou rodič tohle nepředá. Nebudou přece pít to, co pijou jejich tátové, to by si připadali staří. Ale vracejí se ke kultuře svých dědů.
Myslím, že mladí dneska ale pivo opouštějí obecně. Minimálně je tolik netáhne klasický ležák.
To je pravda. Není u nich taková obliba, jako byla za nás. Dnes mají - na rozdíl od předchozích desetiletí - milion jiných nabídek, jiné zábavy, jiných druhů a chutí. Může ale přijít další generace, která pivo objeví zase víc. Slýchám leckdy výhrady typu, to chcete jako chránit opilce z hospod čtvrté cenové kategorie?
To jsem se zrovna také chtěl zeptat…
Rozhodně nechceme chránit opilce. Ostatně vidíme na příkladu mladých, kteří dávají čím dál víc přednost méně alkoholickým drinkům, že spotřeba alkoholu klesá pomalu i bez nějaké regulace.
Není ale správné, aby stát nějak odbyt nebo prodej alkoholu reguloval? Je to droga jako každá jiná.
To je asi pravda, ale jednou jsem se na tohle téma bavil s uznávaným adiktologem a on upozornil na jistý paradox. S drogami je v určitém směru problém, protože se ostrakizuje alkohol, ale na druhé straně se pořád čile diskutuje, že se zlegalizuje držení určitého množství konopí, a co vše by ještě také nemuselo být trestné. Takže mladé generaci to může znít tak, že drogy jsou v pohodě a alkohol je špatný.
Není to tím, že alkohol je u nás tak masově rozšířený, že Česku v jeho spotřebě patří přední příčky ve světě?
Ano, to je pravda. Navíc konopí nebo spíš ještě ty nebezpečnější drogy mají určitou, a teď to řeknu trochu blbě a zkrátka v uvozovkách, výhodu. Člověk jim propadá většinou jen kratší období svého života, nerozvrací tolik rodiny, protože ji v mladém věku leckdy ještě nemá, a nezpůsobují tolik sociálních a ekonomických škod jako alkohol, kterému lidé propadají se všemi negativními důsledky často až dlouhodobě. Nikdo ale nechceme podporovat, aby do sebe chlapi v ušmudlaných putykách obraceli patnáct piv za večer, jak se nezřídka stávalo za časů socialismu. Mimochodem, takové hospody v podstatě už nejsou.
K čemu je tedy vyhlášení pivní kultury jako nehmotného dědictví prospěšné?
Dáváme prostě najevo, že pivo je u nás naprosto nerozlučná součást naší kultury.
Podobně jako třeba v Bavorsku?
Bavorsko má stejnou ochranu své pivní kultury. Jediné tři země to v Evropě mají. Tou třetí je Belgie, která to se svou pivní kulturou dotáhla až do seznamu UNESCO.
Co to znamená - chránit? A proč?
Odpovídám otázkou. K čemu nám je, že máme v Česku na seznamu nehmotného kulturního dědictví kromě pivní kultury také položky, jako je vorařství, modrotisk, loutkářství, slovácký verbuňk a podobně? Budeme ještě někdy jezdit na vorech z Českých Budějovic do Prahy? A proč chránit moravský fašank nebo jízdu králů? Jsou to prostě střípky naší kultury, našeho dědictví.
Pomůže to v něčem i vám pivovarníkům? Můžete se na to odvolat v pivovarnickém byznysu, získat snáze nějaké dotace?
Ne. O tom to není. Jen se tím dává oficiálně najevo, že pivovarnictví a vše s tím spojené je součást kultury. Pro nás pivovarníky to nepřináší žádnou ekonomickou výhodu.
Takže prezentace oboru navenek?
I tak by se to dalo říct. Tady se v devadesátkách každý soustředil na ekonomiku. Samozřejmě že na kulturu musíte mít peníze, a když nemáte potřebné peníze, tak nemáte na kulturu a je to v pytli. Ale v ekonomice od určité hranice se už nedostanete výš, pokud vám chybí podpůrné věci jako právě ta kultura. Když ji budete zanedbávat a dávat akorát lidem peníze, aby si co nejvíc vydělali, za co to utratí? Když nebudou opravené památky, muzea, vycházet zajímavé knížky?
Říká se také, že v hospodě jsme si všichni rovni. Je to také součást pivní kultury?
Samozřejmě. V hospodě se potkávají lidé napříč genderem, věkem, profesí. Navzájem navazují kontakt, diskutují, bavíte se s lidmi z očí do očí a ne přes displej mobilu a z nějakého anonymního účtu. Hospody už dávno nejsou tím, kdo táhne spotřebu alkoholu, zde ten problém rozhodně není. Podíl konzumace v restauracích trvale klesá a je už pod 30 procenty. Přitom je to to nejbezpečnější místo, kde se dá jednoduše zkontrolovat dodržování zákonů, předpisů a společenských norem.
Mluvíte o tradici. Přitom ale pivo před stovkami let bylo něco dost jiného než pivo, které vaříme a kupujeme dnes. To nevadí?
Nevadí to. Kdybychom měli pít pivo, které se vařilo před tisíci lety, tak by nám nikomu nechutnalo. Je jiné. Ale lidé také byli jiní. A pivovary se také vyvíjejí. Po revoluci se začaly postupně rozjíždět například nealko piva. Pravda, konzervativní pivaři nad nimi ohrnovali nos, ale vezměte si, že předloni se vypilo už přes 1,5 milionu hektolitrů nealko piva. U nás!
Takže nealko pivo byste také řadil do české pivní kultury?
Určitě. České nealko pivo jde také svou cestou. Podobně jako šel český ležák. Možná to zní bizarně, ale jen pokud se bavíme o pivu jako o výrobku. Ale kdybych tu dnes neměl na čepu nealko pivo, tak si spousta lidí bude ťukat na čelo. Před deseti lety by je to naopak udivilo. I kultura kolem nealko piva se vyvíjí.
Ale už to asi nic typicky českého není.
Nebylo, ale možná už začíná být. Je to fenomén posledních patnácti let. Není to tradice, ale možná jednou bude. Patří to k pivu a my nyní chráníme jako nehmotné kulturní dědictví celou kategorii piva.
