Vzhledem k současné situaci by neměla průměrná cena benzinu či nafty podle ekonoma překročit hranici 50 korun. „To však neznamená, že lidé neuvidí na některých totemech na pumpách ceny začínající pětkou, například na dražší benzince na dálnici, kde je menší konkurence. S průměrem bychom se přes tuto hranici dostat neměli,“ popsal Bartoň.
ČTĚTE TAKÉ: Dopad války v Íránu. Ceny stavebních materiálů letí vzhůru, řemeslníci ztrácejí
To by mělo platit minimálně na další týdny, než se znovu zprovozní Hormuzský průliv. V případě, že by ale konflikt na Blízkém východě pokračoval až například do léta, mohly by se ceny vyhoupnout přes 50, nebo dokonce 60 korun. „Není to nutně tím, že by ropa zdražovala, ale čím delší období ji máme drahou, tím více je té drahé ropy v systému a tím pádem se musí zdražovat i benzin, který je z ní čím dál tím více vyráběn,“ vysvětlil ekonom.
Zatím dnes ještě tankujeme část benzinu z ropy, která byla nakoupena před válkou v Íránu. Levnější ropa ale pomalu v systému dochází. „Tím pádem zase bude platit, že benzin bude zdražovat i v momentě, kdy ropa jako taková už zdražovat nebude,“ okomentoval Bartoň.
Na rostoucí ceny pohonných hmot reagovalo například Slovensko tím, že zavedlo dvojí ceny. Pro řidiče se zahraniční poznávací značkou je dražší, a to i když se jedná o slovenské občany. Země ale podle ekonoma mají omezené možnosti, jak na situaci reagovat. „Mohou samy vyslat svou armádu hlídat tamní tankery a lodě s plynem, aby mohly proplouvat. Jiná možnost není,“ popsal Bartoň.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sáhněte na marže státních pump, vyzval Výborný. Vláda má opatření připravená, slíbil Šťastný
