S obdivem k vynálezu krájeného chleba se potkávám v anglicky psaných textech už pěkných pár let a vždycky mě napadne, jestli to ten, kdo to řekl nebo napsal, myslel ironicky, nebo vážně a taky jestli je ta ironie na místě. Třeba když jsem teď na krájený chléb narazil v textu svého oblíbeného politologa Fareeda Zakarii, který je věnován Trumpovým clům (Washington Post, 18. 4.), tedy tématu tak vážnému, až nezbývá než se mu ironicky smát. Zakaria cla označuje za ekonomický omyl okopírovaný z časů, kdy Amerika rovněž divoce clila, ze strachu, že jinak bude okradena cizáky.