Uznávaný expert očekává dvanáct měsíců plných geopolitické nestability, a to zejména kvůli vývoji v USA. „Spojené státy samy rozvracejí svůj vlastní globální řád. Nejmocnější země světa se nachází v politické revoluci,“ napsal politolog v úvodu letošní analýzy. Rok 2026 označil za přelomový.
ČTĚTE TAKÉ: USA spáchaly ve Venezuele nejtěžší zločin, tvrdí experti. Bouří se i americký Kongres
Seznamy největších rizik tvoří Bremmer dlouhodobě. Čas ukázal, že v loňském výhledu dokázal správně předpovědět postoj Ruska na mezinárodní scéně, americkou obchodní válku či jiné priority Donalda Trumpa v úřadu.
1. Politická revoluce v USA
Bremmer již minulý rok varoval před „vládou Dona“. Podle jeho předpovědi se Trump po nástupu do úřadu uchýlil nejen k porušování norem, ale k celkové transformaci systému. Jeho kroky politolog označuje jako politickou revoluci. „Donald Trump se pokouší systematicky odstraňovat kontrolu nad svou mocí, ovládnout vládní aparát a použít jej jako zbraň proti svým nepřátelům,“ popisuje.
Trumpovy kroky prý zásadně překračují snahy i nejambicióznějších z jeho předchůdců. Systém brzd a protivah již v některých ohledech ani ne rok od Trumpova převzetí moci selhává. „Nemůžeme s jistotou říci, jaký politický systém budou Spojené státy mít po skončení této revoluce,“ míní Bremmer.
2. Bitva o energii
Elektřina a způsob její výroby či uchování nabyde v příštích letech na významu. Nejpokročilejší technologie dneška, v čele s umělou inteligencí, ji totiž využívají ve velkém. „Zvládněte uchování a můžete vyrobit téměř cokoli, co moderní ekonomika vyžaduje. Vzdáte-li se ho, kupujete pokrok od někoho jiného. Čína to zvládla. Spojené státy se toho vzdávají. V roce 2026 bude tento rozdíl nemožné ignorovat,“ míní Bremmer.
Nejvýraznější rozdíl mezi zeměmi je zejména v původu jejich elektřiny. Dříve na fosilních palivech závislá asijská velmoc se během pouhých 15 let stala největším spotřebitelem a producentem čisté energie. „Čínské firmy vedou v produkci solárních panelů, větrných turbín, dronů a zařízení pro rozvodné sítě a elektromobily,“ stojí v dokumentu.
Spojené státy mezitím upevnily své postavení ropné velmoci. „Energetická strategie prezidenta Trumpa se soustředí na vývoz LNG, uhlí, jaderné energie a omezení podpory obnovitelných zdrojů,“ dodává Bremmer.
3. „Donroeova doktrína“
Trumpova administrativa oživila Monroeovu doktrínu Spojených států z 19. století a přizpůsobila ji dnešní době. USA se již nespokojují jen s odrazováním ostatních světových velmocí od posilování vlivu na západní polokouli. Strategie spočívá v prosazování americké nadvlády prostřednictvím kombinace vojenského a ekonomického tlaku, budování spojenectví a osobního vyrovnávání účtů.
Nejvíce očividný je Trumpův postup proti Venezuele a tamnímu diktátorovi Nicolási Madurovi. Tím to ale nekončí. USA v posledním roce útočily na údajné drogové lodě, hrozily vojenskými akcemi v Kolumbii a Mexiku, uvalily sankce proti kolumbijskému prezidentovi a tlačily na Panamu ohledně správy průplavu. Tato strategie bude pokračovat i letos.
4. Evropa v obležení
Starý kontinent podle Bremmera čelí politickému vyprázdnění. „Francie, Německo a Spojené království vstupují do nového roku se slabými, nepopulárními vládami, které jsou pod tlakem populistické pravice, populistické levice a americké administrativy,“ píše.
Zmíněné evropské velmoci čelí hrozící paralýze či až destabilizaci. Ačkoliv ani v jedné ze zemí se letos nechystají volby, pod jejich lídry se nebezpečně kýve židle. Destabilizací nejmocnějších států kontinentu by utrpěla schopnost Evropy řešit ekonomickou krizi, zaplnit bezpečnostní vakuum po stažení USA a udržet Ukrajinu v boji proti ruské invazi.
5. Ruská druhá fronta
Washington se bude i nadále snažit vyjednat mír, průlom v jednáních však Bremmer neočekává. Tlak na Kyjev se však po téměř čtyřech letech od vypuknutí invaze stupňuje. „Oslabená Ukrajina bude nucena kapitulovat, nebo se v zoufalství pustí do riskantnějších kroků, které povedou k další eskalaci ruských akcí proti Kyjevu a jeho spojencům,“ míní expert.
„Nejnebezpečnější fronta v Evropě se letos přesune ze zákopů v Doněcku k hybridní válce mezi Ruskem a NATO,“ předpovídá Bremmer. Expert očekává, že i když boje mezi bránící se Ukrajinou a ruskými okupačními vojsky budou pokračovat i letos, ta hlavní válka se nepovede na ukrajinských bojištích.
Největší nebezpečí podle Bremmera leží v eskalacích ruských operací proti NATO – sabotážích, ovlivňování voleb nebo narušování vzdušných prostorů. „NATO, které po léta snášelo útoky, se poprvé brání. Tato kombinace zvyšuje pravděpodobnost častějších a nebezpečnějších konfrontací v srdci Evropy,“ píše politolog.
6. Kapitalismus s americkými rysy
Trumpův přístup k ekonomice je osobní a transakční. Podniky, které se přizpůsobí jeho agendě, se těší lepšímu zacházení ze strany federální vlády. „Ačkoli většina amerických firem pokračuje v podnikání jako obvykle, stále více těch, které se nepřizpůsobí, riskuje, že se ocitnou v nevýhodě,“ uvádí Bremmer.
Pro společnosti tak nastává hra podle nových pravidel. Ta mění dosavadní přístup k fúzím a akvizicím, schvalování předpisů či osvobození od cel. Některé americké firmy se novým pravidlům rychle přizpůsobily. Hrát podle Trumpa je ekonomicky racionální, odpor je nákladný.
7. Čínská deflační past
Druhá největší ekonomika světa čelí stále se prohlubující deflaci. Jedná se o v ekonomice nežádoucí jev snižování inflace. Ačkoliv má Peking možnost s nepříznivým trendem něco udělat, vůdce země Si Ťin-pching upírá svou pozornost primárně na politické cíle. V roce 2027 totiž proběhne 21. sjezd Komunistické strany Číny. Deflace se navíc může přelít i do zahraničí.
Dalším negativním jevem v ekonomice Číny je propad důvěry spotřebitelů a domácí poptávky. Státní investice do podniků způsobily nadbytečnou produkci a slabá domácí poptávka ji nedokáže absorbovat. Rozjíždí se tak další spirála. „Příliš mnoho čínských firem se snaží uspokojit příliš malou poptávku a snižují ceny, aby přežily. Marže se propadají, což nutí i dobře řízené firmy snižovat mzdy a propouštět, aby se udržely nad vodou. Pracovníci utrácejí méně. Poptávka dále slábne, takže firmy opět snižují ceny,“ popsal Bremmer.
Trend dále podporují banky a samosprávy, které udržují „zombie firmy“ při životě, což udržuje nadbytečné výrobní kapacity. Olej do ohně přilila také cla Donalda Trumpa, která de facto uzavřela klíčový exportní trh. Čínské firmy tak postavila před těžké rozhodnutí: snížit ceny, aby našly odběratele mimo Spojené státy, nebo přepravovat zboží přes třetí země, aby se stejně dostalo do Ameriky. Obě cesty dále snižují marže. Více než čtvrtina čínských společností kótovaných na burze je nyní ztrátová, což je nejvyšší podíl za posledních 25 let.
8. AI požírá vlastní uživatele
Přední společnosti zabývající se umělou inteligencí pod tlakem generovat příjmy se začnou chovat podobně jako sociální sítě. Přijmou jejich destruktivní model ve větším měřítku, který ještě zrychlí. To vše bez jakékoli regulace povede k ohrožení sociální a politické stability.
9. Dohoda USA–Mexiko–Kanada zakrní
Severoamerický obchod v roce 2026 uvízne v limbu. Dohoda mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA) nebude prodloužena, aktualizována ani zrušena. Bude se potácet jako zombie, a to přestože má letos projít povinným přezkumem, při kterém ji země mohou prodloužit o dalších 16 let.
Trump se však chce omezující dohodě vyhnout, aby mohl s oběma zeměmi jednat jednotlivě, s cílem jednoduššího vymáhání ekonomických a politických ústupků. „Proč se vázat dohodou, když současný přístup přináší americkému prezidentovi stále výsledky? Ani Kanada, ani Mexiko si nemohou dovolit se USA vzepřít. Spojené státy jsou cílem přibližně 75 % kanadského a 80 % mexického vývozu. Trump drží většinu karet a ví to,“ píše Bremmer.
10. Voda jako zbraň
Voda se stává zdrojem, o který se povedou největší souboje. V příštím roce se zintenzivní poptávka a stane se zbraní a nástrojem nestátních aktérů k prosazování svých cílů. Hrozí prohloubení humanitárních krizí až po stvoření rizik pro národní bezpečnost.
Globální situace je kritická. Přibližně polovina lidstva žije alespoň jeden měsíc v roce s nedostatkem vody a bezmála dvě miliardy lidí čelí jejímu absolutnímu nedostatku. Její deficit již trápí také některá velkoměsta, jako jsou Teherán nebo Mexiko City. Vysídlování způsobené nedostatkem tekutiny se zrychluje. „A klimatické změny situaci ještě zhoršují: himálajské ledovce tají rychleji, monzuny jsou stále nepředvídatelnější a sucha v jižní Asii a Sahelu se prohlubují,“ uzavřel Bremmer.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hladké předání moci ve Venezuele může zlevnit ropu, míní Kovanda. Pro Rusko by to byl problém.
