Nejvíce schránek na světě. Jak to vypadá v nedobytném pražském trezoru 24Safe

Forbes Před 1 měsícem

Veřejnost se do nich nikdy nepodívá, vstoupit smí jen pár vybraných zaměstnanců. Bezpečnostní pravidla jsou neúprosná a systém nedobytný. Trezory s bezpečnostními schránkami české firmy 24Safe jsou před očima zákazníků dobře skryté v podzemí nenápadného domu v pražské ulici Na Poříčí.

Trezory chrání dvoje dveře – jedny vodotěsné, druhé opatřené zámkem, k jejichž otevření je potřeba tří „klíčníků“. Každý z nich zná jen část svého kódu. Uvnitř trezoru vládne robot. Vyzvedává zvolenou schránku, vkládá ji do výtahu a posílá nahoru k zákazníkovi. Živá obsluha tu není žádoucí, ani by tu pro ni nebylo místo.

Prostor je rozdělený do tří uliček, na délku měří kolem patnácti metrů, na šířku pět. Ve dvou trezorech je dohromady čtrnáct tisíc bezpečnostních schránek pěti velikostí, od nejmenší, která má na výšku padesát milimetrů, po největší, vysokou téměř dvacet centimetrů.

„Teď si právě někdo přišel vyzvednout svou schránku,“ říká Petr Thomson, ředitel 24Safe, zatímco se robot dává do pohybu. Představa, že vysune svou ruku, aby schránku vyzvedl, jako tomu bylo například ve známém filmu Šifra mistra Leonarda, je mylná. Na to prostor není.

Zdejší robot vypadá spíš fádně, trochu jako výtah. Svou roli ale plní dokonale. Zhruba do minuty má zákazník schránku u sebe, ve výdejní místnosti. Vybere nebo uloží si do ní, co potřebuje, a ona se zase vrátí stejnou cestou dolů, do trezoru, kde ji robot zařadí na její místo.

24Safe letos slaví deset let na trhu. Co do počtu schránek je největší na světě. Společnosti, které tyto službu nabízejí, většinou mají na jednom místě kolem pěti tisíc až šesti tisíc kusů. Než v roce 2015 začala fungovat, byla v Česku služba pronájmu bezpečnostních schránek na rozdíl od zahraničí jen v rukou bank.

Jenže jejich nevýhodou byla absence robotizovaného způsobu vyzvedávání a pak také omezený přístup závislý na otevírací době peněžního ústavu.

„My máme otevřeno 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Do schránky tak mohou lidé nahlédnout kdykoli,“ vyzdvihuje Petr Thomson.

„Jsou neustále zamčené v trezoru, do něhož se nechodí. Schránka tak přijede klientovi ve výdejní místnosti, kam se dostane pomocí přístupové karty. To je rozdíl od banky, kde vás pustí přímo do trezoru, v němž je spousta cizích schránek, a vy si tam tu svou vyzvednete,“ dodává.

Za deset let firma obsloužila přes deset tisíc klientů. Někteří se vracejí opakovaně. Do společnosti v minulosti kapitálově vstoupil i aktuálně čtvrtý nejbohatší Čech Michal Strnad, a 24Safe se tak načas stala součástí jeho zbrojařského impéria CSG.

Zhruba před třemi lety ale Strnad svůj podíl ve firmě prodal a dnes ji vlastní tři majitelé – investiční a konzultační společnost JT Capital, která na českém a mezinárodním trhu působí už dvacet let, firma PH Trust a strategickým partnerem je DPM Capital. 24Safe má patnáct zaměstnanců a roční obrat kolem třiceti milionů korun.

Zpočátku byl zájem hlavně o menší schránky, které lze pronajmout už od 450 korun měsíčně. Ty největší vycházejí měsíčně od dvanácti set korun. Nejkratší doba pronájmu je na měsíc, nejdelší na sedm let. Zhruba z devadesáti procent patří mezi zákazníky jednotlivci, zbytek tvoří firmy.

„Provoz služby bezpečnostních schránek je založený na diskrétnosti. Nikde nikdo moc nesleduje, co si do ní zákazník ukládá. Ale samozřejmě jsou nějaká pravidla, s nimiž musí klient souhlasit, a kdyby je porušil, veškeré případné škody půjdou za ním,“ upozorňuje ředitel Thomson.

Primárně tak nelze ukládat do schránky zbraně, respektive střelivo, tedy to, co by se mohlo samo vznítit a vybuchnout. Ani věci podléhající zkáze.

Naopak na rozdíl od banky si do ní mohou klienti schovat peníze a mají je pojištěné pro všechna myslitelná rizika. Ostatně všechny bezpečnostní schránky má firma pojištěné na dvě miliardy korun.

Totožnost zákazník při příchodu prokazovat nemusí. Každý dostane při uzavření smlouvy o pronájmu přístupovou kartu, PIN a klíčky. A na základě toho si může schránku přivolat a otevřít ji. Ve výdejní místnosti má i omezený limit, neměl by v ní strávit více než deset minut.

Služba je čistě anonymní, a nikdo tak nemá právo zjišťovat obsah schránky. To mohou jen orgány činné v trestním řízení. Pokud k tomu dostanou soudní příkaz, musejí provozovatelé trezorů schránku vydat. „Těch případů ale není zase tolik,“ poznamenává Adam Fairaisl, provozní manažer firmy.

Podle něj si klienti ukládají nejčastěji cennosti, které nechtějí mít doma, nebo třeba i náhradní klíče od auta, cestovní pasy, dokumenty, jež potřebují jen občas, a pak investiční předměty – zlato, diamanty, známky, vzácné mince…

Dostat se do trezoru násilnou cestou je v podstatě nereálné. Třídu bezpečnosti má deset, pro představu, většina bankovních trezorů se pohybuje maximálně na sedmi. V zemi má tu nejvyšší třídu, jedenáct, jen Česká národní banka. Oproti ČNB jsou navíc oba zdejší trezory chráněny i proti povodni.

„Je to vlastně třída normy ISO, která udává, jak dlouho by trvalo se do trezoru násilně dostat. Jen samotné dveře váží tři tuny a tím, že jsou obezděné, za dalšími vodotěsnými dveřmi, je přístup velmi složitý,“ vypočítává Adam Fairaisl.

Nicméně i kdyby ho někdo překonal, trvalo by několik dní, než by se dovnitř proboural pomocí pneumatických kladiv. „A ta by dělala takový rámus, že by to bylo slyšet po celé ulici,“ doplňuje Fairaisl.

Nově se 24Safe spojila s brněnskou firmou Safeboxes, která používá podobný automatizovaný trezor.

„Dohodli jsme se na spolupráci. Máme know-how, takže veškeré procesy a administrativu budeme řídit my a oni budou dál pod svým jménem zajišťovat chod pobočky v Brně,“ vysvětluje Petr Thomson.

Občas se stane, že klienti mívají i několik schránek najednou. Rekord byl pětadvacet. Všechny jsou omezené váhou. Maximální povolená je pětadvacet kilogramů, víc už by robot nemusel unést. A zákazníka na její překročení systém upozorní.

„Už se nám ale stalo, že jedna zákaznice na to nedbala a schránka měla čtyřicet kilogramů. To nám tehdy trochu robota zavařila a museli jsme mu vyměnit motor,“ vzpomíná šéf 24Safe.