Nepotřebují venčit a zvládnou i raketomet. Trh s robotickými psy stále roste

Forbes Před 4 dny

Nezavrtí ocasem ani vám neolíznou tvář, přesto si robotičtí psi našli po boku člověka své místo. Na světě je vyrábějí desítky společností, zapojili se do války, filmařiny i pasení ovcí. Očekává se, že trh s nimi jen poroste.

Globálně má trh s robotickými psy dokonce stoupat tak rychle, že podle agentury Polaris Market Research do roku 2034 zaznamená meziroční nárůst v průměru o 18,5 procenta. Celkově by proto měl podle odhadů dosáhnout hodnoty téměř tří miliard dolarů.

K tomu přispívají i časté novinky, které se v tomto sektoru objevují. Nový typ takového stroje například od tohoto týdne prodává čínská společnost Agibot, podle které se její „pes“ dokáže pohybovat v náročném terénu rychlostí přibližně třináct kilometrů za hodinu a zvládne i šplhat po schodech či skákat.

Češi však v boji o tento rostoucí trh cení zuby také. Například společnost Smart Informatics představila v roce 2024 menšího psíka, na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně pak odhalila i jeho většího bratra.

„Jeho cena včetně vybavení se pohybuje kolem 100 až 120 tisíc eur (téměř tři miliony korun). Je to v závislosti na vybavení a počtu a typu senzorů, protože my nedodáváme pouze psa, ale celé řešení,“ vysvětluje výkonný ředitel Smart Informatics Tomáš Veselý.

V případě, že zákazník požaduje psa do nebezpečného prostředí, může pak cena vyskočit i na několikanásobek. I přesto už teď ve firmě registrují první vážné zájemce.

„Přece jenom jde pořád o poměrně novou technologii, která si hledá uplatnění. Nicméně se o aplikace zajímají zákazníci, kteří chtějí ne jen robotizovat, ale zároveň se potýkají i s nedostatkem pracovníků,“ říká Veselý.

Robopes od Smart Informatics má sloužit hlavně pro autonomní inspekce v prostředí výrobních a technologických provozů, stavenišť, hlídání a monitorování. Veselý však dodává, že další způsoby použití ve spolupráci s potenciálními zákazníky stále společnost hledá.

V Česku se dají sehnat i robotičtí psi od společnosti Unitree, kteří vyjdou od 100 tisíc korun až po více než dva miliony korun. Dva z nich jsme ve Forbesu nedávno otestovali.

Celosvětově nejproslavenějším je pak robot Spot od společnosti Boston Dynamics. Ten stojí samotný kolem 75 tisíc dolarů, tedy přes 1,5 milionu korun, a společnost k němu dodává i paži pro manipulaci s předměty nebo ekosystém Orbit pro analýzu dat od robotů či předpovědi poruch díky senzorům strojů.

V roce 2021 se takový mazlíček objevil i na české ČVUT, kde ho akademici trénovali, a pod vedením Bedřicha Himmela z katedry kybernetiky si pak v kožichu zahrál v celovečerním filmu Běžná selhání. „Celkem máme psy čtyři a stále je používáme,“ prozrazuje akademik, podle kterého není zájem o robotické psy pouze krátkodobým trendem.

To si myslí i v zahraničí, kde už je zapojili do nejedné práce. Na Novém Zélandu pásli skrze Spota na dálku ovce, další Spot s připojeným iPadem pomáhal v nemocnici lidem trpícím covidem-19. A „Flíčci“, jak se v překladu roboti jmenují, se objevili i na japonské stavbě a na norské ropné plošině.

V Austrálii prohledávají nebezpečné balíčky, v Německu pomáhají ve skladech, v Paříži kontrolují tratě metra, a když spadla garáž v New Yorku, byl to právě Spot, kdo prozkoumával trosky z míst, kam by se záchranáři nedostali.

Používá ho dokonce i ochranka amerického prezidenta Donalda Trumpa. Stroj popsaný slovy „NEHLADIT“ a doplněný o senzory na zádech pobíhá po trávnících jeho luxusního sídla Mar-a-Largo na Floridě.

Mezi největší zájemce o technologii však patří ozbrojené složky. Spota si na cvičení vzali například francouzští vojáci a jeden vysoce vybavený stroj s cenovkou 5,8 milionu korun pomáhá od roku 2023 policistům v Los Angeles. Společnost Ghost Robotics pak na svého robota Vision 60 nainstalovala odstřelovací pušku a americká armáda nasadila na dalšího raketomet.

Věda už dokonce pokročila natolik, že už úspěšnými testy prošlo navádění robopsa pomocí mozkových vln.

Ty ovládané ručně už využívá i Čína, která je otestovala na hranicích s Ruskem a zkoušela s nimi i případné vyloďování. K takovému účelu by je mohla využít při případném napadení ostrovního státu Tchaj-wan.

Prvním, kdo však zapojil robopsy do skutečných bojů, jsou Ukrajinci. Podle informací německého plátku Bild jich v roce 2024 proti Rusům operovala třicítka. Dodala je britská společnost Robot Alliance, přičemž je ukrajinská armáda přehazovala maskovací dekou od německé společnosti Concamo.

Jenže ze zjištění amerického Forbesu vychází, že technologie není natolik spolehlivá, aby válku zvládla. Podle Kateryny Bondar z think-tanku Center for Strategic and International Studies si provozovatelé stěžovali, že zoraná pole jsou pro čtyřnožce problémem, protože uvíznou v blátě. „A nemohou se schovat. V tuto chvíli jsou jen hezkou hračkou, která zatím nemá žádné uplatnění v první linii,“ upozornila loni analytička.

Další nevýhodou má být i to, že si operátoři robotů – ať už ve válečných zónách, nebo u pyrotechniků – často vytvoří ke strojům vztah a chovají se k nim jako k mazlíčkům. To může být ještě větší problém u strojů, které navíc opravdové mazlíčky připomínají.

I tak lze pro stroje najít uplatnění. „Je to velmi vhodná platforma do městského a průmyslového prostředí. Bez problémů zvládá obrubníky, schody a podobné překážky. Obecně je vhodná pro zpevněné povrchy, vegetace je ale problematická,“ vysvětluje Himmel.

"Such a dog should be in every unit," says Kurt, one of the unit commanders in the 28th Mechanized Brigade. pic.twitter.com/DZAQTgF6gS

— Defense of Ukraine (@DefenceU) August 14, 2024

„Takzvaný quadruped je výhodný zejména kvůli stabilitě a při překonávání překážek ve srovnání s například kolovými roboty. Na rozdíl od létajících dronů může mít i větší nosnost, a hlavně výdrž akumulátoru. Vzhledem k autonomnímu provozu je pak schopen se i sám dobíjet,“ dodává Veselý.

Společnost Boston Dynamics poukazuje také na jejich schopnost chránit bezpečnost lidí, poskytovat velké množství dat či možnost rychlého zapojení do provozu. Podle čínské společnosti Deep Robotics je výhodou psů také schopnost fungovat v jakémkoli počasí či schopnost navigovat v temných či dezorientujících prostředích.

Na názvu záleží

Proč se však těmto strojům říká „psi“? „Netuším, původně to byla mula,“ říká Himmel s odkazem na pojmenování, které však ustoupilo a kterým se dnes nazývají spíše jen mohutnější stroje schopné přenášet například zásoby pro armádu nebo raněným vojákům ulevit od těžkých batohů.

Pro bezhlavé a bezocasé čtyřnohé roboty se tak vžilo pojmenování pes, na takovém srovnání s „nejlepším přítelem člověka“ se ovšem ne všichni shodnou. Třeba ředitel programů robotiky a autonomních systémů v ASTM International Aaron Prather loni sepsal příspěvek, ve kterém zkoumá rozdíly, se kterými se k označení těchto robotů přistupuje.

Když totiž se stejným konceptem armádního využití robotů přišli loni Číňané, nazvali technologii „vlkem“. Prather poukazuje, že na názvu záleží, protože ovlivňuje, jakým způsobem společnost technologii přijme – například jako tomu bylo u přejmenování „bezpilotních létajících prostředků“ na „drony“.

„Přijetím termínu ‚vlk‘ se čínská státní média možná zapojují do podobné strategie rebrandingu: normalizují čtyřnohé roboty jako zbraně a zároveň je distancují od jejich roztomilejších civilních příbuzných. Ironií samozřejmě je, že samotný hardware – pohony, senzory a řídicí systémy – se nijak dramaticky neliší,“ vysvětluje expert na robotiku.

Přestože tak stroje příliš jako pes ani jako vlk nevypadají, je podle Prathera nutné dávat pozor na to, jak budou společnosti k pojmenování těchto robotů přistupovat.

„Pohled na ‚robotického psa‘ střežícího bojiště vyvolává podivný, téměř karikaturní obraz. Označení ‚robotický vlk‘ lépe odpovídá jeho zamýšlenému účelu: ne přátelit se s lidmi, ale lovit jejich nepřátele,“ doporučuje Prather.

Navíc je podle něj možné, že ne všichni tito roboti budou do budoucna pojmenování po členech čeledi psovitých.

„Směřujeme k taxonomii zvířecích metafor – robotické pantery pro tajné mise, robotické lvy pro těžké boje, robotické hyeny pro hromadné útoky? Každý termín formuje nejen vnímání, ale i politiku,“ dodává ředitel programů robotiky a autonomních systémů.

Psovité označování už ostatně porušuje například společnost Deep Robotics, která jednoho ze svých robotů nazývá Lynx, tedy rys. Ten, podobně jako kočkovité šelmy, zvládá pohyb po nepříznivém terénu, když potřebuje, tak si povyskočí, a vejde se i do úzkých prostorů.

Do budoucna se podle posledních kroků společností jeví jako hlavní zaměření na zdokonalování umělé inteligence robopsů a jejich automatizace. Jak by tak přirozené stroje mohly vypadat, představil minulý rok švédský startup IntuiCell.

Její pes Luna nemá předprogramovanou „inteligenci“, ale to, čemu společnost říká „digitální nervový systém“. Stroj tak má fungovat způsobem podobným biologickému nervovému systému, a tudíž se učit buď od lidí či metodou pokus-omyl.

To by znamenalo odstranění modelu, který závisí na trénování skrze neuronové sítě, a pes by byl schopný podnikat kroky ke specifickým cílům, přičemž by neplnil pouze úzce specifikované úkoly.

„Inteligentní stroje bychom mohli poslat například na Mars, aby tam vybudovaly budoucí obydlí pro lidi. Je to prostředí, kde roboty nelze předem vycvičit a kde by musely být schopny řešit problémy, jakmile nastanou,“ řekl ředitel společnosti Viktor Luthman v rozhovoru pro Reuters.