Asi byste s ním neměnili. Když 65letý Nicola Gratteri vypráví o svém zaměstnání, mluví klidně, jako by popisoval víkendovou rodinnou sešlost. Prokurátor z jihoitalského města Catanzaro je přitom každou další vteřinu v ohrožení života.
Nikdy už nebude mít klid. Ani na chviličku. Do smrti. Přes tři desetiletí je totiž jeho prací hon na mafiány z organizace 'Ndrangheta, jednoho z nejmocnějších zločineckých uskupení na světě. Proto musí být neustále ve střehu, stále se skrývat, obměňovat své zvyky. Proto jezdí ve voze připomínajícím obrněnou klec. Proto byl přinucen odstěhovat svou rodinu na neznámé místo, vídat se s ní jen jednou za dva měsíce, a to ještě pouhou půlhodinu.
Den co den ho hlídá víc lidí než italského premiéra. „Bez policejního doprovodu nesmím dělat vůbec nic,“ přiznává v rozhovoru pro Sky News. „V mém domě byste si připadali jako v reality show Big Brother. Všude mám kamery. Dokonce i na zahradě, kde krmím slepice.“
Jako televizní Cattani
Svůj soukromý boj s 'Ndranghetou začal v osmdesátkách, kdy v televizi frčel seriál o komisaři Cattanim. I tahle fiktivní postava byla v tažení proti zločinecké organizaci nekompromisní, i ji stála práce mnoho obětí v osobním životě.
ČTĚTE TAKÉ: Průlom v neobjasněné smrti kmotra Mrázka
Skutečný Cattani to nemá o nic lehčí. Když se v roce 1958 narodil, setkával se v ulicích městečka Gerace se zločiny 'Ndranghety den co den. S odstupem popisuje, že při cestě do školy nebylo zas tak vzácné spatřit oběti gangsterských válek ležící přímo na ulici.
„Viděl jsem ohromné množství zabitých lidí, obrovskou spoustu násilí. Synové kmotrů 'Ndranghety se i ve škole chovali jako bossové. Byli stejně agresivní jako jejich otcové,“ vybavuje si.
Kdybych se v naší ulici narodil o sto metrů výš nebo níž, vyrostl by ze mě mafián.“On sám pochází z chudé rodiny, která se ale vždy živila čestně. „Měl jsem štěstí,“ přiznává. „Kdybych se v naší ulici narodil o sto metrů výš nebo níž, vyrostl by ze mě mafián.“
V útlém věku se takřka permanentně setkával s nesmírnou brutalitou. Třeba jeho kamarádovi bylo jedenáct, když mu mafie zavraždila otce.
„Od té doby nadobro přišel o řeč,“ popisuje Gratteri. „Rozhodl se, že se vrahům svého tatínka pomstí. Jakmile mu věk dovolil řídit, koupil si obrněné auto a pokusil se je přejet. O něco později ho mafie dostihla a připravila o život.“
Snad právě tehdy se Gratteri zařekl, že se mafii musí postavit. Přihlásil se na práva, dostudoval v roce 1986.
Věčně se zabijáky za krkem
Netrvalo dlouho a profesní pozice jej postavila i proti lidem, které znal z dětství. Byl to on, kdo poslal na osm let za mříže svého dřívějšího kamaráda, který se v mafii mezitím vypracoval v experta přes zbraně – doma mu našli výbušniny, kalašnikovy, dokonce i bazuky.
Něco takového se mezi mafiány neodpouští. Minimálně od roku 1989 proto Gratteri nabyl dojmu, že po něm 'Ndrangheta jde. „Od té doby cítím, jako bych ji měl stále za krkem,“ tvrdí.
Všechno začalo tím, že mafiáni prostříleli dveře bytu jeho snoubenky. Pak jí volali ve dvě v noci s tím, že si hodlá vzít mrtvého muže. Brzy se pro něj podobné útoky staly rutinou.
Zkraje kariéry se hodně věnoval pátrání po unesených osobách. 'Ndrangheta se však postupně přeorientovala spíš na byznys s kokainem. Jiná italská mafie, sicilská Cosa Nostra, se pustila do otevřené války s vládou a hodně tím oslabila. Její ztracené pozice ve velkém zastoupila právě kalábrijská organizace se špatně vyslovitelným názvem. Zdaleka přitom nezůstala jen u obchodování s drogami, počínaje 90. lety nezřídka přikročila i k brutálním vraždám.
„Sám jsem výhrůžky smrtí už dávno přestal počítat,“ prozrazuje Gratteri.
Hlavně žít jako chlap
V roce 1993 unikl během tří týdnů hned třem pokusům o zavraždění. I o dvanáct let později byla policie naštěstí rychlejší, takže odhalila početný arzenál zbraní, který měl 'Ndranghetě posloužit k jeho zneškodnění.
Od té doby bylo díky odposlechům a výpovědím svědků odhaleno několik plánů na jeho vyhození do povětří. Prokurátor se však odmítá nechat zastrašit. Místo toho usiluje o co nejpřísnější tresty. Gratteri totiž míní, že jen nekompromisní přístup může počet mafiánů v Itálii snížit až o 80 procent.
Přesně v tomto rázném duchu přistupuje i k aktuálnímu soudu, který se právě nyní koná pod jeho kuratelou. V Lamezia Terme, budově připomínající válečný bunkr, se koná ostře sledovaný maxiproces s více než 300 mafiány, kteří byli nedávno zatčeni po společné akci italských, německých, švýcarských a bulharských policistů. Takto rozsáhlý proces se v Itálii konal naposledy v 80. letech.
Sedmdesát gangsterů, pocházejících povětšinou z rodiny Mancuso, již bylo odsouzeno. Další to čeká.
„Mám za to, že hodně z nich skončí v chládku. 'Ndranghetu ale jen tímhle nezničíme,“ říká Gratteri pro Sky News. „K tomu je zapotřebí změnit zákony. Dneska už mafie nepotřebuje tolik střílet v ulicích, vyhazovat auta do povětří. Stačí jim podplácet na správných místech. Jisté je, že svůj boj nikdy nezabalím. Nikdy. Kdybych měl zítra zemřít, nebyl by to problém. Než žít tisíc let jako zbabělec, radši svůj život prožiju jako chlap.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zásahový oddíl udeřil na varnu pervitinu. Policisté varují před novou drogou
