Krátkodobou nespavost zažije až polovina dospělých, zatímco chronickou formou trpí přibližně deset procent populace, uvádějí odborníci z neziskové organizace Loono. Ženy se s nespavostí potýkají častěji než muži, což je spojeno zejména s hormonálními změnami během těhotenství, menopauzy nebo v souvislosti s menstruačním cyklem. S poruchami spánku se setkává i většina seniorů: vliv má změna cirkadiánního rytmu, chronické nemoci i užívání léků.
ČTĚTE TAKÉ: Recept na „českou“ spokojenost? Hlavní slovo mají čtyři aspekty, odhaluje výzkum
„Spánek není jen o odpočinku. Je stavem, během kterého organismus regeneruje a obnovuje své funkce. Mozek ukládá nové informace, stabilizují se emoce i hladiny hormonů. Spánek posiluje obranyschopnost, pomáhá regulovat krevní tlak a tep. Vyspaný mozek je rychlejší, přesnější a kreativnější. Proto je dostatek kvalitního spánku základem zdravého životního stylu,“ vysvětlila doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka organizace Loono.
Porucha spánku, která nestojí jen za únavou
Nedostatek spánku navíc neznamená jen únavu. Zpomaluje reakce, zhoršuje paměť, oslabuje imunitu, zvyšuje riziko psychických potíží, metabolických problémů i dopravních či pracovních nehod. Zároveň zvyšuje chuť k jídlu a riziko vzniku cukrovky 2. typu a obezity. Během spánku se totiž tvoří hormon sytosti (leptin). Při nedostatku spánku naopak převáží hormon hladu (ghrelin), který má pak hlavní slovo následující den a vede k neustálému nutkání něco sníst.
Příčiny nespavosti jsou často kombinací vnějších faktorů a špatných návyků. Stres, konzumace kofeinu, alkoholu či kouření, práce na směny nebo cestování napříč časovými pásmy, nepravidelný režim, těžká jídla či intenzivní fyzická aktivita těsně před spaním nebo modré světlo z obrazovek. To vše přispívá ke zhoršování kvality spánku. Dobrou zprávou ale je, že většinu těchto faktorů můžeme sami ovlivnit.
Jestliže člověk pocítí příznaky nespavosti, měl by zapracovat na své spánkové hygieně. Pokud se ani poté spánek nezlepší, měl by navštívit svého praktického lékaře. Existuje několik osvědčených kroků, jak kvalitu spánku zlepšit.
Osvojte si základní návyky
Správná spánková hygiena zahrnuje pravidelné usínání a vstávání ve stejnou denní dobu, spánek v dobře vyvětrané, tiché a tmavé místnosti s optimální teplotou 18 až 20 °C, vyhýbání se kofeinu, alkoholu a těžkým jídlům před spaním a omezení elektroniky dvě až tři hodiny před ulehnutím. Pomáhá i přiměřený pohyb během dne, naopak intenzivní fyzická aktivita těsně před spaním může být spíš kontraproduktivní.
Ideální délka spánku do velké míry závisí na věku. Dospělí by měli spát 7 až 9 hodin denně, teenageři 8 až 10 hodin a školáci 9 až 11 hodin. Mladší děti pak potřebují spánku ještě více. Důležité si je také uvědomit, že dlouhodobý spánkový dluh se nedá dohnat během jednoho víkendového vyspávání. Tělo potřebuje dny až týdny, aby se zotavilo.
„Spánek není luxus, ale základní stavební kámen našeho zdraví. Pokud s ním máte potíže, neváhejte vyhledat praktického lékaře a poradit se s ním o svých problémech. Včasná diagnostika a léčba mohou předejít chronickým problémům a významně zlepšit kvalitu života,“ dodala Šédová.
Zaručené tipy, jak na kvalitní spánek, najdete také na webových stránkách Loono a v aplikaci Preventivka. Ta svým uživatelům nabízí spánkovou výzvu, v níž najdou praktické návody, jak si zlepšit večerní rituály, připravit prostředí pro kvalitní spánek a osvojit si návyky, které vedou k dlouhodobému zlepšení. Díky aplikaci zjistíte, jak kvalitní váš spánek je, a během několika dnů se naučíte, jak jej efektivně zlepšit. Spánková výzva je zdarma a pomohla zlepšit kvalitu spánku již stovkám lidí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Omluvy z tělocviku? Dětem prokazujeme medvědí službu, řekl Prymula. Popsal průlom v ochraně kojenců
