„Kocourek byl v opravdu špatném stavu. Jeho dlouhá hustá srst to na fotkách částečně zakrývá, ale byl extrémně vyhublý. Nejspíš musel dlouho hladovět,“ říká Soňa Schneiderová z Handipet Rescue. „Nechali jsme ho hospitalizovat na veterině. Ze začátku dokonce potřeboval krmit z ruky, protože sám jíst nechtěl,“ dodává.
Věneček měl také krvavé výtoky z nosu a po odčervení z něj vyšlo velké množství škrkavek. Díky trpělivé péči ale postupně začal přijímat potravu sám a jeho stav se podařilo stabilizovat. Na konci prosince se tak mohl přesunout z hospitalizace do dočasné péče, kde pokračoval v léčbě v domácím prostředí. Rýma ho v té době už netrápila a čekalo ho vyšetření u očního specialisty MVDr. Beránka.
Pan doktor nám potvrdil, že jedno oko je už zcela nefunkční. Druhé se nejprve pokusil zachránit, ale nakonec se ukázalo, že poškození je natolik vážné, že ho není možné zvrátit," popisuje Soňa Schneiderová. Obě oči proto musely být při operaci odstraněny, aby kocourka dál netrápily.
Slepota naštěstí pro kočky nepředstavuje zásadní překážku a nebrání jim žít plnohodnotný život. Věneček navíc už před operací viděl jen minimálně a velmi špatně. Pravděpodobně proto byl často vyplašený a v dočasné péči se schovával pod postel. Po zákroku se mu viditelně ulevilo – je klidnější a lépe reaguje na lidi.
V přítomnosti lidí je Věneček stále trochu nesvůj, ale už se méně bojí. Nechá se chovat v náručí a spokojeně u toho vrní. Péče o něj je pořád náročná, ale jeho dočasní pečovatelé mají naštěstí mnoho zkušeností a Věneček je v těch nejlepších rukou,“ dodává Schneiderová.
Věnečkův příběh nezačal šťastně, jeho svět se ale zásadně změnil. Dnes má bezpečné útočiště, kde se může postupně uzdravovat nejen jeho tělo, ale i duše. Nic z toho by nebylo možné bez lidí, kterým jeho osud není lhostejný. Pokud se chcete stát součástí Věnečkovy cesty k lepšímu životu, můžete ho podpořit v rámci programu rodičovství na dálku. Přispěvatelé zároveň každý měsíc dostávají e‑mail s informacemi o tom, jak se Věnečkovi daří.
