Americká ekonomka Claudia Dale Goldin letos obdržela Nobelovu cenu za ekonomii. Je teprve třetí ženou v historii, která toto ocenění získala, a vůbec první ženou, jež cenu dostala samostatně. Zdůvodnění? Goldin dlouhodobě zkoumá rozdíly v platech žen a mužů a jejich důvody.
Bylo to překvapení a byla to událost, i když možná jiného druhu, než se čekalo. Možná proto v médiích tak trochu prošuměla ve stínu ostatních letošních vyznamenání. Letošní Nobelova cena za ekonomii byla udělena americké ekonomce, historičce ekonomie a profesorce ekonomie na prestižní Harvardově univerzitě Claudii Dale Goldin.
Zdůvodnění Švédské královské akademie věd, které vyhlášení nového nobelisty vždy provází, bylo věcné a pregnantní. Claudia Goldin podle něj „prohloubila znalosti o uplatnění žen na trhu práce a naznačila hlavní příčiny rozdílů v odměňování žen a mužů“.
Je to svým způsobem revoluční počin, udělit nejprestižnější vědecké ocenění za výzkum problematiky, která je dlouhodobě většinově spíš bagatelizována. Zejména pokud si připomeneme některé z předchozích nositelů Nobelovy ceny v této kategorii a důvody, proč v minulých letech ocenění švédské akademie obdrželi.
Loni to byla trojice Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip H. Dybvig, kteří Nobelovu cenu za ekonomii získali za výzkum bank a finančních krizí. O rok dříve Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens za metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů. V roce 2020 to byl Paul Milgrom a Robert B. Wilson za vývoj teorie aukcí.
