Ruská státní Duma schválila upravená pravidla, podle kterých mají jednotky OSKB (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti) v případě povolání vyrazit na území některého z členských států kvůli ozbrojeným konfliktům, prevenci hrozeb, krizovým situacím apod.
ČTĚTE TAKÉ: Padl klíčový velitel ruské námořní pěchoty. Generál Gudkov nepřežil boje v Kurské oblasti
Kreml tak v zásadě dostává do rukou nástroj, pomocí něhož může do svých služeb povolat armády spojenců. Moskva OSKB, která má v zásadě fungovat jako protiváha NATO, de facto – coby zdaleka nejsilnější člen – ovládá. Návrh už loni představil vládce Kremlu Vladimir Putin a podepsal jej při jednání v kazašské Astaně, nyní jej ratifikovali i poslanci ruské státní Dumy.
„Dokument rovněž vyjasňuje status, prostředky a oblast působení dočasně nasazených jednotek a představuje koncept velení celé formace – vedoucího tělesa vytvořeného pro velení těchto sil,“ uvádí aliance OSKB.
Mimo to by například Rusko, které už čtvrtým rokem vede válku na Ukrajině, mohlo některé ze svých stíhaček či bombardérů přesunout na letecké základny svých spojenců a z jejich bezpečného území pak podnikat nálety na Ukrajinu. Kyjev by si zřejmě dvakrát rozmyslel, zda by v takovém případě útočil na ruské stroje kupříkladu na kazašských letištích.
Institut pro studium války (ISW) uvádí, že popsaná změna přidává do arzenálu Kremlu další možné jednotky, které by navíc měly být pod ruským velením. „Velení celé formace připadne téměř jistě Rusům,“ uvádí analýza ISW.
Institut doplňuje, že Putin se už delší dobu pokoušel získat nejen armády, ale i další složky států bývalého Sovětského svazu do svých rukou. Západ podle analýzy musí do svých scénářů boje s Ruskem započítat i variantu, že se do bojů zapojí jeho spojenci z OSKB. Mimo Rusko alianci tvoří ještě Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Bělorusko a Arménie.
Arméni alianci bojkotují, vzdor předvádí i Kazaši
Ne všichni však berou nejnovější tah Moskvy s nadšením. Putin se sice může spolehnout na běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, ale kupříkladu Arméni alianci pomalu opouštějí.
Dá se to vyčíst z jejich kroků. Jerevan před zhruba dvěma lety požádal alianci o pomoc v boji proti Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Tu však ze strany Ruska ani dalších států nedostal.
Arménský premiér Nikol Pašinjan tehdy prohlásil, že by Arménie mohla OSKB opustit a hlavně se už nemůže spoléhat na Rusko. Arméni se od té doby jednání ani manévrů OSKB neúčastní, jak připomíná třeba agentura Reuters. Poslední roky navíc Moskvu čím dál okatěji dráždí Kazachstán a tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev.
OSKB kromě toho v minulosti už přišla o některé ze svých členů. Jedná se o zmiňovaný Ázerbájdžán a dále o Gruzii s Uzbekistánem.
PODÍVEJTE SE: Když Rusko vyhraje, Ukrajinci půjdou proti Západu. Diplomat varuje před hořkým scénářem
