Nové české platformy. Piskáček spouští podcastový Netflix Vlny a Strach Komunitu

Forbes Před 11 hodinami

Češi poslouchají podcasty čím dál tím víc a přijde jim přirozené, aby za to jejich autorům platili. V součtu jde měsíčně o desítky milionů korun. Jenže trh byl roztříštěný a bylo potřeba platit každému jednotlivému tvůrci. Obvykle částku mezi sto až 250 korunami měsíčně. To se teď změní.

Sto čtyřicet devět korun měsíčně totiž otevře posluchačům dveře ke zhruba dvacítce tvůrců podcastů, reportážím nebo dokumentům.

Jejich autoři od úterý 9. září spojili své jméno s platformou Vlny.cz, za níž jako výkonný šéf stojí někdejší člen představenstva vydavatelství Economia Vladimír Piskáček, který zároveň drží polovinu vlastnického podílu v celém projektu. Druhá půlka pak patří podnikateli Tomáši Rosenovi.

Vlny ale nejsou jedinou novinkou na podcastovém trhu. Ve stejný den novou platformu Komunita.com spouští i Jan Strach, původně režisér, dnes producent, spolumajitel online média pro mladé The Mag a také člen předloňského výběru magazínu Forbes 30 pod 30.

Zatímco Piskáček se posluchače a diváky snaží oslovit něčím, co se dá nejlépe připodobnit k podcastovému Netflixu, Strach na trh přidává konkurenta už existujících platforem typu HeroHero, Forendors nebo Opinio.

Sice tak na jednom místě nabídne několik tvůrců obsahu, ale odběratelé, kteří budou stát o pořady od více tváří, musejí platit každému tvůrci zvlášť.

Obě platformy se snažily přitáhnout zajímavá jména. Vlny tak nabízejí například pořady Nory Fridrichové nebo fotbalový podcast Davida Limberského a Tomáše Řepky. Ze světa hokeje pak podcast Puk Pak Pivo s bývalým hokejistou Jakubem Voráčkem.

Obecně platí, že Vlny obsah dělí na politiku, společnost, zábavu, životní styl a sport. Do budoucna se mají jednotlivé větve dál rozvíjet a budou přibývat jak další tvůrci, tak nové díly jejich pořadů.

„Máme například podcast Negramoti plný velmi nekorektního humoru dvou Čechů s černou barvou kůže. Máme podcast zaměřený na bulvár. Autoři úspěšného podcastu Přepište dějiny, zaměřeného na historii, pro nás budou dělat speciální tematické série a s novinářkami Lenkou Klicperovou, Janou Andert a Markétou Kutilovou jsme se domluvili na pořadu Deník reportérek, ve kterém přinášejí vlastní zkušenosti z válek, konfliktů a migračních krizí,“ vypočítává Piskáček.

V plánu má i výrobu dokumentů. Hned příští měsíc hodlá přijít s výbušnou sérií, na které jeden z autorských týmů pracoval tři čtvrtě roku.

Jan Strach zase na Komunitu přitáhl těžké váhy v podobě například jednoho z nejvýdělečnějších českých youtuberů Mikýře, spoluzakladatele Oktagonu MMA Ondřeje Novotného, slovenského rapera Majka Spirita nebo youtubery Vladimíra Kadlece alias VladaVideos s Janem Liškou neboli Lišákem.

„Součástí Komunity jsme se rozhodli stát proto, že nás baví být u nových projektů a chceme oslovit i nové publikum. Zaujalo nás, že platformu vytvořili sami tvůrci, kteří do ní promítli své zkušenosti a postavili ji tak, aby byla pro posluchače i fanoušky naší tvorby co nejpříjemnější,“ vysvětluje Ondřej Novotný, autor podcastů MMA letem světem, fotbalového Kudy běží zajíc a Yess TV o reality show a dění v televizní zábavě.

Potenciál nové platformy, která si na své fungování bude ukrajovat část předplatného od jednotlivých tvůrců, vidí Jan Strach nejen v počtu autorů, ale i v generační obměně.

„Dnes přecházejí naši kolegové, zítra to budou mladší tvůrci, které jsme třeba inspirovali nebo podpořili v jejich růstu,“ doplňuje.

Benefitem je podle Stracha také provázání s dalšími projekty, kterým se jeho tým věnuje. Využívat může mediální podporu magazínů The Mag a The Muse, technologickou podporu nabízejí kreativní agentury Lepshee a Beze strachu, produkční tým zase projekt Tugedr.

Že lidé v Česku na takovou platformu typu Vlny už dlouhou dobu čekají, nedávno Forbesu popisoval i jeho bývalý spolupracovník Michal Půr, další z postav české podcastové scény, který stojí za projektem Datarun.

Základní myšlenka totiž vychází z toho, že ochota platit za obsah víc než jednomu či dvěma autorům totiž není velká.

Až doteď ale takový nápad narážel na to, že současný stav těm nejúspěšnějším autorům vyhovuje. „Nemají důvod do takového projektu jít, protože pak by se na rozdíl od současného stavu museli o předplatné dělit s ostatními. Chtěl bych něco takového postavit, ale jsou s tím spojené velké náklady. Oslovil jsem jedno velké jméno a jeho cena za vstup do takového projektu byla někde mezi třiceti a čtyřiceti miliony korun,“ uvedl Půr.

Zároveň dodal, že jde navíc o velmi riskantní byznys, protože takový obchod stojí na jednom člověku.

Vladimír Piskáček s Půrovým názorem souhlasí. Proto se ani největší esa české podcastové scény přetáhnout nesnažil. „Míříme tam, kde už byly vidět nějaké výsledky, ale zároveň je tam potenciál růst,“ říká.

Někdy dokonce může jít i o mladé tvůrce a autory, kteří se podcastům zatím příliš nevěnují. I přesto ale náklady na rozjezd platformy Vlny její majitelé počítají v desítkách milionů korun.

Vedle více či méně zavedených jmen plánuje i to, že jeho tým bude nové, zajímavé a potenciálně úspěšné podcastery sám vyhledávat a dávat jim prostor. Jak pro výrobu pořadů, tak především z pohledu marketingu.

„Posluchač, který měsíčně zaplatí nijak vysokou částku, nejspíš bude nějaký náš podcast znát. O většině ale nejspíš uslyší poprvé a pustí si to, protože bude chtít vyzkoušet něco nového. A třeba ho to zaujme a zůstane,“ vysvětluje Piskáček s tím, že spíš než jednotlivé tváře a jejich pořady hodlá promovat celou platformu Vlny.

Větu Ondřeje Novotného o snaze oslovit nové publikum ostatně během rozhovoru Piskáček, jenž nápad na projekt typu Vlny v hlavě nosil dva roky, ale aktivně na něm začal pracovat až letos v dubnu, použije několikrát.

I ten sebevětší podcast totiž podle něj dříve či později narazí na strop v počtu odběratelů. Tím stropem je obvykle dosah sociálních sítí samotného tvůrce. Pak už musí přijít na řadu marketing. Jenže ten si většina nemůže dovolit nebo ho nemá čas dělat a široká veřejnost se o autorovi a jeho práci nedozví.

„My jim povědomí o nich samotných pomůžeme posunout dál,“ slibuje Piskáček s tím, že pro Vlny není cílovka pět set lidí z Karlína, dalších pět set z Holešovic a dvě stě z Nuslí.

„Chci, aby pořady z platformy Vlny poslouchali a viděli i lidé v Ostravě, Hradci Králové nebo Domažlicích. Cíl je dostat se mimo Prahu a za rok nasbírat vyšší desítky tisíc předplatitelů,“ upřesňuje.

Jan Strach má ještě větší ambice. „Už teď sledujeme zahraniční trhy a máme vyhlédnuté destinace, kam bychom rádi vstoupili. Kupodivu ani celosvětově není nabídka kvalitních alternativ příliš široká, takže prostor tu rozhodně je,“ uvažuje.

Že zájem o podcasty v tuzemsku roste, dokazuje nedávný výzkum agentury Median pro Český rozhlas. Podle něj poslouchá podcasty alespoň jednou měsíčně 63 procent Čechů ve věku mezi osmnácti a sedmdesáti roky.

Čísla ale především ukazují, že počet pravidelných posluchačů, kteří si podcast pustí alespoň jednou týdně, roste. Zatímco před dvěma lety jich bylo 36 procent, letos už jich je 44 procent.

Vladimír Piskáček, který před lety ve vydavatelství Economia komplikovaně a mezi prvními v Česku prosazoval zpoplatnění zpravodajského webu iHNed.cz (dnešní hn.cz), tak podcastům věří.

Podcasty a videopodcasty jsou podle něj forma sdělení, která ovládne trh. „Mladí lidé už nebudou číst weby. Zajímají je podcasty. Navíc se je z byznysového hlediska naučí uchopit i mediální agentury, které jejich tvůrce propojí s reklamou pro velké klienty. Tenhle vlak už nejde zastavit,“ je přesvědčený Piskáček.