Nová hlava katolické církve už ve svém prvním projevu po zvolení mluvila ke shromážděným věřícím na Svatopetrském náměstí o nutnosti míru. V tomto duchu zjevně míní pokračovat, a Vatikán by tak mohl být místem, kde se bude jednat o klidu zbraní. Tentokrát mezi Rusy a Ukrajinci.
ČTĚTE TAKÉ: Už i malé děti umí střílet či ovládat drony. Jak se ukrajinští školáci učí vzdorovat Rusům?
„Rozhodně jde o místo, se kterým by obě strany mohly být spokojené. Jsme vděční za jejich dlouhodobé aktivity nejen směrem ke snaze o vyjednání míru, ale i k výměnám vězňů,“ pěl na Vatikán chválu šéf americké diplomacie.
Rubio mimo jiné připomněl, že se papežský stát zaobírá zejména návratem unesených ukrajinských dětí zpět do vlasti. „Mnohé děti byly uneseny ze svých domovů a Ukrajinci by je rádi měli zpět. Svatý stolec se v tomto velmi angažoval. Hovoříme o tom a jsme vždy rádi za ochotu Vatikánu hrát konstruktivní a pozitivní roli,“ dodal ministr zahraničí USA.
Hovořil tak ještě před setkáním s Mateem Zuppim, italským kardinálem a jedním z původních favoritů na papeže, který je klíčovou osobností Vatikánu pro řešení války na Ukrajině. Rubio zmínil, že se za prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem nabídla řada zemí, ale právě Vatikán by z toho mohl vzejít vítězně, protože má respekt u obou válčících stran.
Vatikánský prostředník
Lev XIV. navazuje v otázce Ukrajiny na svého předchůdce Františka. V minulosti, ještě coby biskup v Peru, dokonce označil válku za „imperialistickou invazi“. Nyní však stojí v čele Vatikánu. Ten se po dlouhé dekády stylizoval do role malého, leč váženého státu, který ve světových konfliktech zachovává neutralitu.
Právě to nyní může Svatému stolci hrát do karet. Ještě minulý týden se zdálo, že by k posunu směrem k příměří mohlo dojít v Turecku. Na společné jednání ruského autoritáře Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského však nakonec pro neochotu Moskvy nedošlo. Setkali se pouze delegace diplomatů, jejichž jednání v zásadě nic nepřineslo.
„Svatý stolec je vždy připraven pomoci přivést nepřátele k sobě tváří v tvář, aby spolu hovořili a lidé mohli znovu najít naději i důstojnost, kterou si zaslouží – důstojnost míru,“ cituje agentura AP novou hlavu katolické církve.
Vatikán by nyní mohl získat to, o co usilovalo Turecko. Kapacity nejmenšího státu světa již Moskvě i Kyjevu pro společné jednání oficiálně nabídl šéf vatikánské diplomacie a další z původních favoritů na papeže, kardinál Pietro Parolin. Ten po krachu vyjednávání v Turecku mimo jiné poznamenal, že s mírem „jsme zpátky na začátku“.
Líbání nohou i dopisy JFK a Chruščovovi
Vatikán má s pozicí prostředníka značnou zkušenost. Naposledy takto působil v roce 2019, když dokázal dostat k jednacímu stolu lídry znepřátelených frakcí Jižního Súdánu. Toto jednání proslulo i tím, že tehdejší papež František oběma lídrům líbal nohy, aby je přiměl ukončit boje, jak připomíná Reuters.
V 60. letech se pak vyznamenal papež Jan XXIII., když během takzvané karibské krize veřejně v rozhlase volal po zachování míru mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Papež tehdy navíc napsal osobní dopisy americkému prezidentu Johnu F. Kennedymu i sovětskému vládci Nikitovi Chruščovovi. A jelikož studená válka do žádné horké nakonec nepřerostla, dá se říci, že i Vatikán mohl v 60. letech odvést svůj díl práce.
PODÍVEJTE SE: Ať Putin konečně ukáže, že chce mír, shodli se Trump a evropští lídři. Trvají na klidu zbraní
