Češi si o přidání říkají neradi. Zatímco zaměstnanci po celém světě se stále častěji snaží vyjednat lepší plat nebo kariérní posun, Češi zůstávají jedněmi z nejskromnějších. Podle nové studie PwC Hopes and Fears 2025 patří Česko mezi šest zemí na světě, kde si o přidání plánuje říct nejméně lidí.
Podle studie, která zkoumala postoje téměř padesáti tisíc zaměstnanců ve 48 zemích světa, si chce v příštích dvanácti měsících o přidání říct jen 26 procent českých pracovníků. Globálně plánuje vyjednávat o vyšším platu 37 procent lidí, v Česku však většina zaměstnanců zůstává u stejné mzdy – a často i stejné pracovní pozice.
„Dokonce ani před dvěma lety v období zvýšené inflace uchazeči na českém trhu práce neprojevovali výraznější tlak na zvyšování platů,“ říká expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová. „Tento trend odráží upřednostňování jistoty a stability zaměstnání, což je charakteristické pro současnou situaci s téměř rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti,“ dodává.
O přidání si chce v nejbližších dvanácti měsících říct 26 procent Čechů, loni to bylo 27 procent, o rok dříve 22 procent. Jen v pěti zemích světa si lidé chtějí říct o přidání ještě méně, z Evropanů méně žádají už jen Španělé, nejodvážnější jsou naopak Poláci. Nejvíce ze všech zkoumaných zemí žádosti o zvýšení platu očekávají zaměstnavatelé v Indii, Nigérii či Spojených arabských emirátech.
„Je pravdou, že růst reálných mezd je už v letošním roce poměrně silný, zároveň pominuly inflační tlaky,“ doplňuje Linhartová Palánová. „Zaměstnanci tak věří, že s růstem mezd budou přicházet sami zaměstnavatelé a lidé nebudou muset o navýšení žádat.“
V letošním roce podle dat Českého statistického úřadu přesahuje růst reálný mezd pětiprocentní tempo, průměrná mzda se tak přiblížila hranici padesáti tisíc korun.
Změnit zaměstnavatele se chystá osmnáct procent Čechů, o povýšení chce žádat jen čtrnáct procent. Oba údaje jsou výrazně pod světovým průměrem.
Situace se podle expertky PwC na řízení lidských zdrojů Andrey Linhartové Palánové začne měnit až s nástupem nejmladší generace. „Generace Z má o práci a odměně za ni zcela jiné představy a bude si umět o přidání říct,“ říká Linhartová Palánová. „Zároveň pro tuto generaci není prioritou stabilita, ale práce, která jim dává smysl.“
Podle ní firmy na to budou muset reagovat. „Nebudou ale přidávat plošně, ale budou si rozmazlovat ty největší talenty a klíčové lidi.“ Dodává, že i české podniky se snaží na situaci reagovat: „Roste počet firem, které řeší svou politiku odměňování, srovnávají se s konkurencí, odstraňují rozdíly v platech mezi muži a ženami.“
Na pracovní trh zároveň stále více doléhá vliv umělé inteligence. Více než třetina zaměstnanců se domnívá, že právě AI bude mít v příštích třech letech největší dopad na jejich práci. Skoro polovina lidí už s ní má přímou zkušenost a většina ji hodnotí pozitivně.
„AI skutečně promění pracovní trh,“ uzavírá Andrea Linhartová Palánová. „A ty firmy i zaměstnanci, kteří se s ní ztotožní a budou ji umět využívat v každodenní práci, na tom vydělají.“
The post O vyšší mzdu si chce říct jen čtvrtina českých zaměstnanců. Patří daleko pod světový průměr appeared first on Forbes.
