Ivan není jediným už známým uchazečem o post v čele občanských demokratů, svou kandidaturu v minulých dnech potvrdil i dosluhující ministr dopravy a současný místopředseda ODS Martin Kupka.
Co musí ODS udělat pro to, aby byla samostatně schopna oslovovat pokud ne třicet, tak dvacet a více procent voličů?
Musí udělat to, co každá strana po prohraných volbách. Musí získat zpět důvěru svých ztracených voličů. Vždyť my jsme věděli už někdy od roku 2023, že existuje část voličů, kteří jsou zklamaní. Agentura STEM tehdy odhadovala, že jich je přibližně 400 tisíc.
Musíme získat zpátky důvěru lidí a vydefinovat si důvod existence ODS. Důvod vzniku koalice Spolu spočíval v tom, že chtěla porazit Andreje Babiše, případně chtěla zabránit tomu, aby se vrátil k moci. To je pryč. Poprvé se to podařilo, podruhé jsme prohráli.
A já bych nerad volal po návratu do 90. let, ale inspirace tam existuje. Václav Klaus tehdy ODS definoval jako stranu, která má zajistit ekonomickou transformaci - a tomu bylo vše podřízeno. Ve straně byli v současné chvíli konzervativci i liberálové, její součástí byly různé názorové proudy. Strana měla ale jasný cíl a smysl existence.
Za Mirka Topolánka spočíval cíl strany v transformaci zdravotního, sociální nebo vzdělávacího systému. Hlavním smyslem strany byly reformy. Počínaje rokem 2013 ale ODS toto všechno postupně zapomněla. Ztratil se smysl. Lidé nevědí, proč by nás měli volit. A byť jsme za Petra Fialy, kterého si velmi vážím, zčásti získali důvěru lidí zpět, musíme zapomenout na to, že jediným smyslem naší existence je Andrej Babiš.
A co by to tedy mělo být?
Z mého pohledu potřebujeme směs dvou věcí. Je to opět ekonomická transformace a reformy, ale s novými přístupy. Nesmíme se neustále ohlížet dozadu. Musíme hledat způsoby, jak zlepšovat životní úroveň země. Musíme k nám dostat konkurenci produktů a služeb, musíme se zasadit o to, aby naše produkty dokázaly konkurovat v Evropě a ve světě.
Musíme se zasadit o integraci Evropské unie nikoli skrze instituce, ale skrze byznys. Tomu bychom měli podřídit celou politiku země a tomu bychom měli podřídit i priority ODS. A platí to pro velkou, centrální politiku, platí to ale také pro krajské samosprávy a komunální politiku.
Inspirovat se lze u našich inovativních firem, typicky je to třeba Rohlík, u firem, které dokázaly velmi rychle expandovat na německý nebo francouzský trh. To nám přinese prosperitu, nové peníze ze zahraničí, zakázky, vyšší mzdy a zaměstnanost.
Jaké segmenty voličů by měla ODS být schopna oslovovat?
My musíme být schopni nabízet náš program všem skupinám obyvatel. Musíme umět nabízet a prosazovat politiku pro seniory, státní zaměstnance, pro lidi, kteří pracují ve zdravotnictví a školství, musíme být stranou pro živnostníky a podnikatele. A musíme být atraktivní stranou pro lidi, kteří jsou aktivní a kreativní, musíme jim vytvořit podmínky, které jim umožní se realizovat.
A má to být v rámci koalice Spolu, ve které jsou s ODS ještě KDU-ČSL a TOP 09, nebo samostatně?
Důležité je, abychom se vrátili k podstatě naší politiky. A abychom lépe pracovali a komunikovali s voliči. Musíme lépe hájit jejich zájmy. A pokud to dokážeme, může to být klidně i v rámci koalice Spolu. Vždyť my přece musíme umět hájit zájmy i voličů TOP 09 nebo - dejme tomu - Voluntie a dalších stran.
Takže ano - ten projekt má smysl. Jen si musíme říct, kde je hranice, za kterou už nejdeme. Třeba v zasahování státu do života lidí. Jinak má ale každá spolupráce smysl. Navíc ten projekt je přísně vzato volební, takže teď máme dva roky na to, abychom si toto všechno vyjasnili.
A ještě jednu věc chci říct: já jsem velký propagátor frakcí. Myslím, že by uvnitř každé větší strany mělo být živo, měla by se vést debata, měly by tam být různé názorové proudy. Ostatně si dovedu představit, že TOP 09 bude někdy v budoucnu silnou názorovou frakcí uvnitř ODS. Čím pestřejší strana bude, tím úspěšněji bude generovat nové osobnosti, nové myšlenky a půjde správným směrem, protože bude schopná reprezentovat různé typy voličů.
Potřebuje k tomu lidi, kteří jsou součástí různých komunit. Bez toho se nám nemůže dařit pronikat do různých prostředí. Jiří Havránek zasáhl výborně komunitu bitcoinerů. Já v ní taky působím a on tam má opravdu dobré jméno. Existuje komunita startupistů.
Těch příkladů existuje mnoho - v každé takové komunitě musí být někdo z ODS. Může to být třeba i komunita fanoušku Premier League nebo nějakého podcastu.
Problém velkých stran nicméně spočívá v tom, že se v jistý moment zapouzdří, že ti lidé na vrcholu vytváří síť vztahů mezi sebou a zapomínají na řadové členy a na své voliče. Jsou pak odtržení od reality běžného života běžných lidí…
To je strejcokracie, o které už dlouho mluvím.
A existuje vůbec možnost, jak to prolomit?
Ano. Samozřejmě že existuje. Je potřeba nově nastavit vnitřní fungování strany. Nesmí to být tak, že když přijde někdo nový do strany, tak mu bude trvat třeba deset let, než si na schůzích vysedí možnost něco prosadit nebo být delegátem na kongresu.
Já bych se třeba nebál ani toho, abychom předsedu volili v přímé volbě, aby ho mohl volit každý člen strany. Jako to mají britští konzervativci. Předsedovi to pak dává silný mandát a možnost sestavit si svůj tým lidí ve vedení strany.
Už se ale v ODS ozývají hlasy zkušenějších politiků, podle kterých ti mladí musí přijít nejdřív s tím, že za sebou mají nějaké výsledky. A teprve potom by se měli přihlásit o své místo ve vedení strany…
Podobné řeči poslouchám v ODS od svých pětadvaceti let. Dneska mi je 35 roků. A zda mám výsledky a zda je doručuju občanům Ostravy, to nechám samozřejmě na nich. Za rok jsou komunální volby.
Já mám třeba kamaráda, který je členem strany v Uherském Brodě. Je člen strany, nechce ale nikam kandidovat. Co ale chce, je, aby ta strana fungovala, aby fungovala celá země. Je to člověk, který vybudoval firmu, má zkušenosti a ty problémy uvnitř vnímá - vidí je. A já s ním, a nejen s ním, o těchto věcech mluvím. Jsem nosič názorů mnoha lidí a chci jejich nápady přinést nahoru, do vedení strany. Jsou to názory mnoha úspěšných členů strany v různých oborech.
V lednu si tedy ODS má zvolit někoho, kdo vyzve Andreje Babiše v příštích volbách, anebo to má být někdo, kdo se zaměří na reformu strany?
Pokud si zvolíme někoho, kdo bude řešit vnitrostranické reformy, tak vygenerujeme systém, který dokáže Babiše porazit. Musíme být stranou, která dokáže vstřebávat zpětnou vazbu od řadových členů. A nejen od nich, musíme umět sbírat názory lidí takřka z ulice, v tom se můžeme inspirovat i od Babiše. Musíme naslouchat podnikatelům, musíme umět naslouchat každému, kdo má co říct.
A pak ho porazíme, protože budeme prostě dělat lepší politiku. Dneska je nás ve straně deset tisíc, pokud je těch aktivnějších dva nebo tři tisíce a pokud je vtáhneme do rozhodování o tom, kam chceme směřovat, určitě lidem nabídneme kvalitnější politiku než Babiš, který ve své straně o všem rozhoduje sám. Úkolem nového předsedy je takový systém nastavit, prosadit a pak ho důsledně dodržovat.
Jinak řečeno: ODS se potřebuje vrátit mezi lidi, nebýt od nich odtržená…
Naše síla musí být v tom, že vedení bude naslouchat a komunikovat s celou stranou. Musí si sestavit tým, který dokáže navrhnout takový program, který bude odpovídat potřebám všech. Anebo skoro všech. A tým, který je kompetentní, vždycky porazí jednotlivce.
Určitě má své výhody metoda, kterou upřednostňuje Babiš, rozhoduje rychle, sám, je tudíž efektivní a přímočarý. Ale je to taky metoda, která je náchylnější k tomu chybovat. Což vidíme u Donalda Trumpa. A ty náklady jsou pak vysoké.
A je to ve straně, jakou ODS je, realizovatelné?
Kdyby to nebylo realizovatelné, nekandiduju na předsedu a jdu dělat něco jiného.
A jak ODS funguje na komunální úrovni? Moje zkušenost je taková, že lidé, anebo jejich většina, uvažují o politice prakticky. Svůj vztah ke státu, k politice a demokracii si utváří cestou na poštu, kterou jim vláda zrušila…
To souhlasím. U každé takové změny je potřeba dělat právě to, co jsem zmínil - mluvit s lidmi. Mluvit s uživateli. Takže samozřejmě: když plánujeme nějaké takové rozhodnutí u nás v Ostravě-Jih, vždy máme dopadovou studii a vždy náš plán konfrontujeme s těmi, kteří jsou uživateli toho systému.
Uvedu příklad: mám na starosti školství, kde řešíme nepedagogické pracovníky. Udělali jsme si personální audit u všech škol a já jsem zjistil, že někde paní uklízečka zvládne uklízet tisíc metrů čtverečních, jinde jenom 450. A to je věc, se kterou pak konfrontuju ředitele škol.
Totéž s jídelnami. Někde uvaří určitý počet obědu v jiném počtu zaměstnanců než jinde. A my pak hledáme příčiny a zkoušíme vymyslet, jak to zlepšit. Takže i když děláme nepopulární věci, je potřeba o nich stále mluvit, hledat řešení a ty pak lidem vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat.
Máme pod sebou šestnáct základních škol a zvládli bychom jich obsluhovat i dvacet nebo třicet. Je to o systému, který si nastavíme. A o komunikaci. Pak zvládneme úplně všechno. Zvládli bychom i pedagogický proces. Najali bychom nějakého metodika a zavedli bychom něco jako centrum sdílených služeb.
Protože pokud si třeba řekneme, že je v Ostravě málo podnikavých lidí, je potřeba se na to zaměřit už ve školách, je potřeba posouvat děti v podnikavosti. Je potřeba pomoct řešit konkrétní problémy v konkrétním místě. A pokud jinde například vědí, že jejich prosperitu táhne turismus, přizpůsobí tomu i to, co děti učí na základních školách. Záměrně trochu přeháním. Faktem ale je, že se ve všem musíme zaměřit na specifika regionů.
S čím tedy budete kandidovat do vedení strany? Je to právě toto?
Jde o přístup, o metodu, o které tady mluvíme. Objíždím teď regiony a vedu diskuse se členy ODS. A většinou se snažím poslouchat, co je trápí, jaké řeší problémy, čemu čelí. Jsou to lidé, kteří obětují svůj volný čas straně, která s nimi de facto nekomunikuje. A to se musí prostě změnit - jinak se nikam neposuneme.
