Pokud chce ruský prezident Vladimir Putin osobně přežít, nesmí prohrát válku. Jeho úsilí je nyní zaměřeno na to, aby „zasedl s Ukrajinci k jednacímu stolu,“ uvedl podle webu Unian poradce ukrajinského prezidenta Zelenského Michajlo Podoljak. To podle něj znamená nastolení okamžitého příměří a stanovení nové „dělicí čáry“. Ukrajinci však o něco takového nemají zájem. „Nemáme možnost vyjednávat s osobou, která vás přišla zabít,“ dodal Podoljak.
ČTĚTE TAKÉ: Nikdy nezapomeneme. Kyjev poděkoval Česku za pomoc, zmínil srpen 68 i Havla s Krylem
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se nechal slyšet, že jeho armáda je na pokraji průlomu. Podle Unianu to řekl americkým představitelům. S těmi Ukrajina již několik týdnů vede napjatou diskuzi o protiofenzivní strategii. Americká armáda vyzývá, aby ta ukrajinská soustředila síly a pokusila se prolomit obranu Ruské federace a dosáhnout Azovského moře. „Nechápete povahu tohoto konfliktu. Toto není operace proti rebelům. Tohle je Kursk,“ oponoval Zalužnyj v narážce na slavnou bitvu druhé světové války.
V reakci na zprávu o smrti Jevgenije Prigožina směřují konvoje vagnerovců k hranicím Běloruska s Ruskou federací. Speciální služby tamního režimu Alexandra Lukašenka mají jednotkám v odjezdu bránit, píše web Centra národního odporu. Vláda stažení žoldáků nepovolila. V zemi, kam byli vagnerovci převeleni po neúspěšném pokusu o puč v červenci, měli podle některých zdrojů začít demontovat své tábory již 23. srpna ve večerních hodinách.
Ruský prezident Vladimir Putin se mohl rozhodnout, že z Prigožinovy strany došlo k překročení „červené linie“, a to tím, že se snažil zachovat si vliv ohledně vojenských operací na africkém kontinentu, tvrdí agentura Unian. Dohoda, která vznikla po neúspěšném pokusu o tažení na Moskvu, měla údajně zaručit, že Prigožin výrazně omezí přítomnost vagnerovců v médiích a sníží vliv skupiny v Africe.
Konkurencí na tropickém kontinentu mu totiž mohla být ruská tajná služba GRU. Šéf žoldnéřů se obával, že by právě tato organizace mohla plně nahradit jeho jednotky, a proto rychle zamířil do Afriky. S informací přišel telegramový kanál VChK-OGPU, který má být údajně napojený na ruský resort obrany. Zástupce velitele GRU a vedoucí jednotky pro zvláštní činnosti Andrej Averjanov byl v minulosti spojován s otravou dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii i s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, k němuž došlo v roce 2014 a při kterém zemřeli dva čeští občané.
Podle informací mezinárodního investigativního sdružení Bellingcat prý Averjanov v minulosti Českou republiku dokonce navštívil. Přední muž tajné služby měl dohlížet na vznik armádního sboru, který má čítat přes 20 tisíc členů, a následný výcvik. Proti tomu byl výrazně proti právě Prigožin. Podle informací kanálu VChK-OGPU měl také bránit tomu, aby se vliv tohoto nového uskupení v Africe nadále zvyšoval.
Analytici rovněž nevylučují, že Putin plánoval zbavit se majitele žoldnéřských jednotek již delší dobu. Že by mělo jít o náhodu, považují spíše za nepravděpodobné. S Prigožinovou smrtí rovněž spojují červnové odvolání generála Sergeje Surovikina, který byl odvolán z postu hlavního velitele ruských vzdušných a kosmických sil a měl blízko k vedení vagnerovců.
