Záměr založit v Evropském parlamentu novou frakci "proti migraci, Green Dealu a za národní severenitu" oznámili poslední červnový den ve Vídni maďarský premiér Viktor Orbán, šéf ANO Andrej Babiš a lídr rakouských svobodných Herbert Kickl. V té době měly jen tři zakládající strany z nutných nejméně sedmi pro ustavení frakce, která by měla nárok na peníze, personál a servis od vedení europarlamentu.
O osm dní později si Patrioti pro Evropu na ustavující schůzi v Bruselu připsali třináctého člena z celkem dvanácti států EU. Dohromady mají 84 europoslanců. Formální podmínky vzniku tak nová frakce splnila.
Jedni z posledních, kteří se připojili, bylo 30 europoslanců francouzského Národního sdružení, osm členů italské Ligy Mattea Salviniho a také česká dvojice Filip Turek s Nikolou Bartůšek. Turek před volbami zmiňoval, že by chtěl vstoupit k Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), její členská ODS se ale postavila proti.
S 84 členy se Patrioti stávají třetí nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Předběhli jak ECR (78 členů), tak několik let třetí evropské liberály, frakci Renew (Obnova, 76 europoslanců).
Dominantní sílu tvoří francouzská krajní pravice, která obsadila post předsedy frakce. Stal se jím mladý lídr Národního sdružení a neúspěšný kandidát na francouzského premiéra z víkendových předčasných voleb Jordan Bardella. Jedno z místopředsednických křesel obsadila za ANO europoslankyně Klára Dostálová.
Na půdě europarlamentu ale Patrioti výraznou "vládní" sílu mít nebudou. Koaliční většinu necelých 400 europoslanců drží evropští lidovci se socialisty a liberály. Patrioty ke spolupráci nepotřebují. Pokud to podle analytiků něco změní, pak vliv ECR a případně Zelených coby spojenců koaliční trojice frakcí pro prosazení vybraných témat.
Většinu členů Patriotů pro Evropu tvoří pohrobci fakticky zaniklé krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID). Ta se začala před volbami rozpadat, když z ní francouzské Národní sdružení nechalo vyloučit po sérii kontroverzí německou AfD.
Ostatní politické skupiny vytvořily na začátku minulého období okolo ID "cordon sanitaire", tedy bezpečnostní kordon, který zapovídal jakoukoli spolupráci s frakcí. Její europoslanci, mezi nimi i zástupci SPD Tomia Okamury, nebyli zvoleni do žádných funkcí v parlamentu a nestali se zpravodaji žádného legislativního návrhu. Mohli pouze hlasovat na schůzích sněmu o návrzích a rozhodnutích ostatních.
Stejný zátaras se podle insiderů unijní politiky nyní chystá okolo Patriotů. A to právě proto, že jde zhusta o tytéž krajně pravicové formace nebo strany hlásící se ke krajně pravicovým tezím, jako například - ve svém evropském programu - hnutí ANO.
"Vliv Patriotů v europarlamentu se bude blížit nule," sdělil Aktuálně.cz zdroj blízký vyjednávání. "Bezpečnostní kordon okolo nich bude. Řeší se pouze konkrétní podoba. Tedy jestli půjde o zákaz spolupráce s celou frakcí, nebo to půjde stranu po straně, například podle vztahu k Ukrajině," dodal.
Jinou věcí ale je neformální vliv nového silného uskupení v jiných institucích EU nebo obecně na evropskou politiku. Tam se projevit může. Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a také Strana pro svobodu nizozemského krajně pravicového politika Geerta Wilderse jsou hlavními vládními stranami ve svých státech. Lze tudíž předpokládat, že budou koordinovat svoje kroky na půdě unie.
Spekulovalo se, že by se k Patriotům měli přidat také europoslanci za Směr Roberta Fica a část nebo i celá delegace polské PiS. Obě strany ale zatím zůstávají, kde jsou: Směr mezi nezařazenými, Poláci v ECR.
