V úterý 27. ledna si u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu připomínáme příběh klenotnického domu, jehož produkty zná téměř každý, ale pohnutou historii nikoliv. Van Cleef & Arpels je jedním z nejluxusnějších šperkařských domů na světě, s obratem přes půl miliardy dolarů ročně a téměř 200 butiky ve světě, oblíbený hollywoodskými hvězdami a královskými dynastiemi. Přesto jen málokdo ví, že rodina, která za ním stojí, přežila hrůzy nacistického vyvražďování a svůj byznys po druhé světové válce opět obnovila.
Nacházet se během období Belle Époque, tedy na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století v Paříži, bylo ohromující. Móda a šperkařské umění měly své centrum právě zde, bylo to období zrodu Cartier, Louis Vuitton, Hermés vznikl jen o pár desítek let dříve.
Do zdejšího cechu klenotníků přichází tou dobou mladý Alfred Van Cleef, jehož otec Salomon už dříve v rodném Nizozemsku obchodoval s diamanty. Jenže Alfredův otec brzy umírá a o malého chlapce se stará jeho bratranec, Leon Arpels, který se s ním přestěhuje právě do Paříže.
Později se Alfred Van Cleef rozhodne založit si vlastní klenotnický atelier a i na poli osobního života se mu daří. Ožení se s dcerou svého bratrance, což se nám zdá z dnešního pohledu přinejmenším zvláštní, ale před více než sto lety to byla častá praxe. Vyvolená Esther Arpels manželovi pomáhá budovat podnikání, do kterého se přidají ještě další členové její rodiny, konkrétně Charles, Julien a Louis.
Butik Van Cleef & Arpels, který se rozhodli umístit na adresu Place Vendôme 22, je doteď vlajkovým obchodem značky. V době, kdy se Paříž houpala v rytmu jazzu a na jejích ulicích jste mohli potkat Francise Scotta a Zeldu Fitzgeraldovy, Pabla Picassa či Marca Chagalla, si rodina Van Cleef a Arpelsů budovala své renomé pomocí šperků z perel.
Foto Van Cleef & Arpels
Naučili se pracovat s kameny tak, že jejich „neviditelné“ osazení, což je dodnes pro některé mistry šperku výzva, získalo mezinárodní uznání.
Ve dvacátých letech minulého století bylo Azurové pobřeží místem, kde odpočívala aristokracie i nejdůležitější umělci dějin lidstva. Od Pabla Picassa, Jeana Cocteaua a Coco Chanel po Winstona Churchilla či velkoknížete Dmitrije Pavloviče Romanova. Mnoho z těchto významných osobností byly klienti v buticích Van Cleef & Arpels v Nice či v Monte Carlu.
Rok 1939 představoval pro rodinu velký zlom. Část příbuzných odjela do New Yorku na výstavu šperků, a to jim zachránilo život. V Paříži zůstala dcera Alfreda Van Cleefa jménem Renée, která se rozhodla v roce 1941 převést vlastnictví firmy na hraběte Paula de Leseleuca. Chtěla se vyhnout arizaci podniků, kdy režim zabavoval židovským podnikatelům majetek.
Foto Van Cleef & Arpels
Foto Van Cleef & Arpels
Už v roce 1926 se Renée stala uměleckou ředitelkou klenotnického domu, úzce spolupracovala s kreslířem Reném Sim Lacazem a společně vytvořili řadu kolekcí, které jsou dodnes součástí značky.
Například v roce 1933 Van Cleef & Arpels nechal patentovat techniku Mystery Set, která se stala jedním z jeho poznávacích znamení. V dalších letech vznikl také náramek Ludo a Passe-Partout, náhrdelník, který se dal různě upravovat a rozkládat.
Foto Van Cleef & Arpels
Foto Van Cleef & Arpels
Plodná spolupráce skončila v roce 1939, samotná Renée spáchala v roce 1942 sebevraždu, když pochopila, že všechna protižidovská opatření se dotknou i jí samotné a nikdo z vlivných známých, kterým prodávala šperky, ji nemůže zachránit.
Po osvobození Paříže se vrátila americká část rodiny a byznys převzala zpět. Řízení společnosti se ujal Julien Arpels a jeho synové Claude, Jacques a Pierre. Pokračovali v designových inovacích a značku posunuli dál díky hravým motivům zvířat a květin, jejich šperky se staly vyhledávanými u bohatých a slavných.
Jednou z nejslavnějších zakázek pak byly dary pro herečku Grace Kelly, která je měla dostat před svatbou s monackým princem Rainierem.
Další aristokratickou klientkou byla íránská císařovna Farah Pahlaví, která byla korunována skvostem z emeraldů, rubínů, perel, diamantů a spinelů. Kameny osobně vybral Pierre Arpels.
O své identitě ale šperkařský dům mlčel. Firma dnes nenabízí žádné židovské motivy (např. Davidovu hvězdu nebo jiné tradiční symboly) a na svých stránkách původní zakladatelku Esther uvádí pod jako Estelle. A i přesto, že má Van Cleef&Arpels desítky butiků po celém světě, žádný není v Izraeli.
The post Oslnivé šperky, temná minulost. Dějiny Van Cleef & Arpels provázejí hrůzy holocaustu appeared first on Forbes.
