Signatáři prohlášení, které zveřejnila kanadská vláda a mezi nimiž je například Francie, Německo či Slovensko, také vyzvali Izrael, aby zpřístupnil větší dodávky léků a zdravotnického materiálu do Pásma Gazy.
"Důrazně apelujeme na Izrael, aby znovu otevřel humanitární koridor na okupovaný Západní břeh, včetně východního Jeruzaléma, aby mohla být obnovena evakuace pacientů z Gazy a dostalo se jim na palestinském území léčby, kterou naléhavě potřebují," uvádí prohlášení podepsané také Rakouskem, Belgií, Itálií či Polskem. Spojené státy mezi signatáři nejsou, stejně jako tam není Česká republika.
Dvě desítky zemí také vyzvaly Izrael, aby v souladu s mezinárodním humanitárním právem umožnil do Pásma Gazy vjezd více kamionů se zdravotnickým materiálem a léky a zajistil ochranu zdravotníků, kteří tam pomáhají zachraňovat raněné.
Podle humanitárních organizací i agentur OSN se do Pásma Gazy kvůli izraelským restrikcím dostává jen malé množství pomoci, včetně jídla a zdravotnického materiálu. Izraelská vláda letos od března také skoro tři měsíce nepouštěla na toto palestinské území s asi dvěma miliony obyvatel žádnou humanitární pomoc a zdůvodňovala to tím, že jen nátlak na teroristické hnutí Hamás, které toto území ovládlo v roce 2007, může přimět palestinské ozbrojence k propuštění rukojmích. Tisíce Izraelců ale vládu kritizují a demonstrují už přes rok a půl za ukončení války s tím, že unesené může domů dostat jen dohoda. V Gaze zůstává v zajetí už skoro dva roky pět desítek rukojmí, většina z nich už zřejmě nežije.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž ozbrojenci na 1200 lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a USA. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.
Deník The Guardian v srpnu napsal, že asi 83 procent obětí izraelských útoků byli civilisté, vycházel ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.
Mnohé nevládní organizace, včetně několika izraelských, viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy, ke stejném závěru došla i nezávislá vyšetřovací komise OSN tento měsíc. Už v srpnu panel OSN oznámil, že v Gaze je hladomor. Izraelská vláda obvinění z genocidy odmítá a popírá, že by v Gaze byl hladomor. Nicméně i Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal loni v listopadu zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje, v Pásmu Gazy.
