V místě konání summitu se politici snažili zlomit Viktora Orbána, aby souhlasil s pomocí Ukrajině. Bruselské Schumanovo náměstí tudíž obstavila těžká vozidla belgické armády, a byl tu klid.
O pár set metrů dál ale létala nad hlavou vajíčka i zápalné lahve a přítomní spílali unii, že je přivádí na hůl. "Tohle není Evropa, kterou chceme," mávali transparenty stovky většinou mužů před sídlem Evropského parlamentu v Bruselu. Náměstí před ním na ten den obsadili a zakrátko se začalo podobat válečné zóně. "Žádní farmáři, žádné jídlo!" skandovali.
Demonstrace zemědělců probíhají už třetím týdnem. Začaly ve Francii poté, co tamní vláda oznámila, že zvýší daň z nafty. Přestože na nátlak agrárních odborů ze svého záměru nakonec ustoupila, protesty se poté rozšířily do Německa, Itálie, Řecka nebo do Belgie.
V Bruselu tisícovka belgických traktorů zablokovala hlavní příjezdové trasy do města, další stovky farmářů sem přijely ze sousedních zemí nebo až z Itálie. Požadovali, any k nim přišel jak zástupce belgické vlády, tak evropských institucí, a vyslyšel je.
Konkurence se normami EU neřídí
Zemědělci si nejvíc stěžovali na přílišnou byrokracii a podle nich tvrdé ekologické normy v unii. "Musíme konkurovat zemědělcům z celého světa, kteří se přitom nemusí řídit žádnými regulacemi," postěžoval si jeden z demonstrantů v Bruselu, belgický farmář Florian Poncelet, který v Ardenách na jihu Belgie chová tři sta krav.
"Všechno šlo nahoru - cena paliva, strojů, platy lidí. Jen výkupní ceny masa ne kvůli konkurenci. Můj čistý zisk je teď o 30 až 40 procent nižší než před pár lety. A to jsem pro jistotu nikam neinvestoval," říká Poncelet.
Zemědělství je v Evropské unii velmi regulovaným, ale také hojně dotovaným odvětvím. Náklady na přímé platby zemědělcům za každý hektar obdělávané půdy nebo na hlavu každého zvířete dosahují celkově stovky miliard eur a tvoří největší položku evropského rozpočtu.
Kvůli podílu intenzivního zemědělství na změnách klimatu a devastaci krajiny se však začalo ustupovat od dotování produkce a zvýhodňují se ekologičtější, udržitelné podniky.
"Povinností a rozhodnutí týkajících se zemědělců je hodně a oni nevidí způsob, jak toho dosáhnout, aniž by to ohrozilo jejich živnost," konstatuje profesor Roel Jongeneel, zemědělský výzkumník z univerzity v nizozemském Wageningenu.
"Zkoumali jsme teď stav nizozemských farem a došli k tomu, že mnozí farmáři by skutečně museli opustit byznys, pokud by byla zemědělská politika důsledně implementována tak, jak to vláda avizuje, a farmáři neměli dodatečnou podporu od státu," pokračoval pro Aktuálně Jongeneel.
Ohrožené jsou malé rodinné farmy
"Konkurence levného potravinářského zboží z Ukrajiny, které začalo předloni proudit do EU, opatření v rámci evropského Green Dealu a další věci, tlak na snížení dusičnanů v půdě, to všechno ohrožuje malé rodinné farmy. Ty nizozemské by to podle naší studie mohlo připravit až o 60-65 procent příjmů," míní Jongeneel.
Evropská komise chystá příští týden zveřejnit nové klimatické cíle, které směřují k tomu, aby se v roce 2050 dosáhlo na kontinentu klimatické neutrality. Tedy stavu, kdy budou země EU schopné neutralizovat tolik emisí skleníkových plynů, kolik vypustí do ovzduší.
Brusel tvrdí, že se budou muset do roku 2040 emise redukovat o 90 procent oproti stavu v roce 1990, aby se v půlce tohoto století dosáhlo čisté nuly. Farmáři a byznysmeni se proti tomu už postavili a politici na jejich stížnosti slyší.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dosáhl u šéfky Evropské komise úlev, když prosadil, že farmáři mohou v tomto a příštím roce osít celou plochu půdy a není třeba nic povinně nechat ladem jako dosud. Tuto a další výjimku Macron prosadil společně s Poláky poté, co komise prodloužila export ukrajinského zemědělského zboží do EU.
Sluchu najdou farmáři také u českého premiéra. "Nemůžeme neustále nakládat další a další regulace na naše farmáře a nechat je vystavené světové konkurenci. Musí se najít nová rovnováha," řekl Petr Fiala (ODS) na okraj čtvrtečního summitu. "Budeme se argumenty farmářů vážně zabývat," dodal.
