Na možné Votápkovy reputační problémy spojené s komunistickou minulostí upozorňovali někteří Piráti už letos v březnu. „Jestli tohle jsou ti odborníci, kterými se chce strana prezentovat, tak dál necítím potřebu mít s tím cokoliv společného,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS někdejší europoslanec a bývalý člen Pirátů Mikuláš Peksa.
ČTĚTE TAKÉ: 100 dní do voleb. CNN Prima NEWS nabídne nejkomplexnější předvolební vysílání ve své historii
Ještě ostřejší vyjádření zvolil zakladatel českých Pirátů Jiří Kadeřávek. „Zvracel bych, a to doslova. Kdybych neodešel kvůli e-Turistovi, pak kvůli učiteli dějin mezinárodního dělnického hnutí určitě. Je otřesné, co ti oportunisté v honu za prebendami snesou,“ napsal na sociální síti X. Ze své vlastní strany Kadeřávek vystoupil loni v létě.
Sám Votápek svou minulost vysvětluje slovy, že jeho „členství v KSČM bylo morem, ze kterého se vyléčil“. „Naštěstí jsem nikdy nebyl vystaven situaci, ve které bych musel vybírat mezi tím, že bych někomu ublížil, abych budoval kariéru. A i když jsem vyučoval vědecký komunismus, měl jsem nějaké meze. Například pro mě bylo nemyslitelné někoho vyhodit od zkoušky,“ sdělil pro DVTV.
Podle informací CNN Prima NEWS několik politiků z Pirátů vystoupilo nebo pozastavilo členství právě kvůli Votápkovi. Patří mezi ně třeba zastupitel Prahy 2 Jaroslav Němec, spoluautor výzvy „Jsme Piráti“. Za jejím vznikem stojí zhruba 15 současných či bývalých členů strany, kteří usilují o odvolání Votápka z prvního místa pirátské kandidátky v Karlovarském kraji.
Vedení Pirátů však za Votápkem očividně stojí. Předseda strany Zdeněk Hřib už dříve uvedl, že do podoby jednotlivých kandidátek neplánuje nijak zasahovat.
Diplomat? Spíše úředník
„Vladimír Votápek má čistý lustrační rejstřík a od roku 1992 opakovaně získal prověrku na stupeň tajné. Podporu demokracie prokázal nejen osmiletou službou v diplomacii, kam nastoupil v roce 1992, ale i poté od roku 2000 až dodnes intenzivní publikační činností na téma boje s riziky plynoucími z autoritativních a totalitních režimů. Členství v KSČ považuje za chybu,“ stojí v oficiálním vyjádření strany z letošního března.
Jenže nyní se zdá, že mnohá z výše uvedených prohlášení nejsou zcela pravdivá. Pirátští odpůrci karlovarského lídra sepsali text s názvem „Pět legend Vladimíra Votápka“. V něm se snaží vyvrátit některá tvrzení, jejichž prostřednictvím Votápek vysvětluje svou kontroverzní minulost.
Jaroslav Němec popisuje například podivné okolnosti ohledně bezpečnostní prověrky. Tu Votápek v devadesátých letech skutečně jako generální konzul ČR v Petrohradě měl, a to na úrovni tajné. Jenže v roce 2000 mu byla odebrána. Podle Votápka kvůli tomu, že se snažil zabránit prodeji takzvaného ruského dluhu. V roce 2010 navíc získal prověrku zpět. Přesto nejsou v tomto ohledu jasné veškeré okolnosti.
Někteří Piráti také rozporují Votápkovo tvrzení, že byl diplomatem. Jako generální konzul v Petrohradě zastupoval Česko v různých oblastech a rovněž byl pověřen vízovými záležitostmi. Už z obecné definice ale vyplývá, že konzul nemá na politickém poli žádnou pravomoc, tudíž není diplomatem, ale úředníkem.
V další části textu jsou rozebrány aspekty Votápkova členství u Pirátů a primárky do letošních voleb. „Přibližně před pěti lety jsem vstoupil k Pirátům. Během mého projednávání proběhlo takzvané grilování. Piráti o tom (členství v KSČ) věděli. Lidé, kteří mě znají z Karlovarského kraje, s tím nemají vůbec žádný problém. V primárkách jsem dostal 94 nebo 95 procent hlasů, když se hlasovalo o lídrovi,“ řekl Votápek v rozhovoru pro DVTV.
Členem KSČ byl až do roku 1992
I to nespokojení Piráti rozporují. „Votápek si vytváří další legendu. U svého členství v KSČ si nepamatuje, kdy ve straně skončil. Nyní si nepamatuje, kdy se stal členem Pirátů,“ konstatoval Němec. Podle něj se Votápek na pirátském fóru registroval v lednu 2021 a v listopadu 2021 se představil jako diplomat. V žádosti o členství z ledna 2022 své členství v KSČ prý neuvedl. Žádosti bylo vyhověno téhož měsíce.
Komunistickou minulost Votápek na fóru zmínil až v červnu 2023, a to v reakci na přímý dotaz. V členské přihlášce měl navíc uvést, že byl členem KSČ „jen“ do roku 1990 (doopravdy u komunistů setrval až do roku 1992). V jeho pirátském medailonku také chybí zmínka, že absolvoval moskevskou univerzitu a že vyučoval marxismus-leninismus.
I když se Votápek stal členem Pirátů v Karlovarském kraji, podle Němce dlouhodobě bydlí v Praze. „Jako svůj volební obvod si v lednu 2025 vybral Karlovarský kraj, jelikož tam vycítil svou šanci,“ sdělil zastupitel Prahy 2. Pro Votápka jako lídra Karlovarského kraje v pirátských primárkách skutečně zvedlo ruku 18 lidí z 19 hlasujících, tehdy měl ale kraj 35 členů.
„Chápu, že nehlasující je dobré zamlčet, v procentech to pak vypadá lépe. Shrnuto – Votápek nemá podporu 95 procent členů v Karlovarském kraji. Hlasovalo pro něj 18 lidí ze 35 členů, tedy 51 procent. Grilování nebylo vůbec složité, mezi žádostí o členství a přijetím uběhlo 12 dní,“ dodal Němec.
Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Přečtěte si například, jak získat voličský průkaz nebo jak se stát členem volební komise.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Blažek zařídil Jiřikovskému zkrácení trestu, spekuluje Turek. Ministryní ale byla Benešová
