Smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území Česka. Konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se o separátní politické rozhodnutí. Podle Fialy je dohoda významná z hlediska bezpečnosti a strategie v nynějších "neklidných časech" a zvyšuje bezpečnost Česka i českých občanů.
Asi čtyřicetistránkový dokument se zabývá všemi relevantními tematickými oblastmi, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Řeší tak například právní postavení amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Zabývá se také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v Česku.
Smlouva podle Černochové umožní intenzivnější praktickou spolupráci českých a amerických ozbrojených sil. "Dnešku předcházel rok intenzivních jednání, účastnili se jich vedle ministerstva obrany a armády i zástupci ministerstva zahraničí, spravedlnosti, financí, vnitra, dopravy," uvedla Černochová.
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě ČR o ní jedná i Dánsko, v souvislosti se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů aliance je Česko poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety, na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.
Pro podpis dohody se nyní jedná vhodný termín, řekla ministryně. "Jsem přesvědčena, že jsme ji dojednali dobře, nemáme se za co stydět, prosadili jsme tam i některé naše požadavky," uvedla Černochová. Při čtyřech jednacích kolech podle ní bylo prospěšné, že se Česko mohlo inspirovat v předchozích smlouvách. Dohoda se podle ní stane součástí celkové architektury spojenecké spolupráce v NATO.
