Říká se, že každá Sněmovna je horší než ta předchozí. Je to podle vás pravda?
Jak se to vezme. Různé excesy a osobní výpady se vyskytovaly snad ve všech volebních obdobích. Někdo si třeba vzpomene na Miroslava Sládka a řadu dalších poslanců z 90. let. Mnohdy byla jejich vystoupení ještě drsnější než dnes. Ale v čem mají kritici současné atmosféry ve Sněmovně pravdu, je, že se z takového deviantního chování stává norma. To je důvod, proč si řada lidí myslí, že každá nová Sněmovna je horší než předchozí. Drsné výpady se staly součástí běžné politické komunikace. Už se nejedná jen o strany na kraji politického spektra jako SPD nebo Stačilo!, ale funguje to napříč politickým spektrem. Ať ze strany ANO či ze strany současné opozice. To úplně radostné není, a kazí to obraz Sněmovny.
ČTĚTE TAKÉ: Šichtařová rezignuje na mandát poslankyně. U cenzury nebudu asistovat, napsala
Proč je podle vás ten trend takový? Je to jen snaha zaujmout voliče?
Jedná se o celkovou komplexní proměnu komunikace. Částečně za to mohou sociální sítě, které vyžadují zkratkovitá vyjádření. Aby politici udrželi pozornost a vzbudili zájem, jsou jejich vyjádření ostřejší. Politici už primárně nestojí o kvalitní debatu se svými oponenty, ale primárně chtějí adresovat svá sdělení voličům. Část politiků by možná o tu kvalitní debatu stála, ale ona se jim v uvozovkách nevyplácí, protože pak vypadají jako příliš kompromisní a slabí.
Jenže excesy ve Sněmovně pak mají obrovský vliv na společnost. Uvědomují si to podle vás ti politici?
Uvědomují, ale napříč spektrem převažuje logika: My to takhle musíme dělat, jinak to nebude fungovat a budeme vnímáni jako slabí. Bylo to krásně vidět ve volební kampani v roce 2025. Kdybyste vzala vážně, co říkaly dva tábory před volbami, tak byste musela mít pocit, že když vyhraje ten druhý než váš, tak to tady můžete zabalit. I ti inteligentnější politici, kteří mají zájem něco dlouhodobě rozvíjet, si uvědomují, že kampaň takhle funguje, a kdyby to tak nedělali a ukázali nějakou kompromisnější a k dialogům náchylnější tvář, tak by se jim to nevyplatilo.
Je z toho vůbec nějaká cesta ven, nebo to bude pořád gradovat a čekají nás drsnější a drsnější kampaně?
Obávám se, že ještě máme kam růst. Nedovedu si představit, že by se čeští klíčoví politici dohodli, že už toho mají dost a že to přehánějí, a že jim to ve finále může ublížit. Vzájemně si nasazují psí hlavy a pak spolu mohou těžko spolupracovat, přitom by se jim to někdy mohlo hodit. Spíš si myslím, že v budoucnu tím mohou ztrácet voliče, které přestanou neustálé šarvátky bavit.
Může z toho těžit nějaké nové uskupení? Třeba nové hnutí Naše Česko Martina Kuby, který se snaží působit pragmaticky.
Pokud si udrží tento profil, může to být takový hezký lakmusový papírek, jestli už přeci jenom nejsou voliči té tvrdé rétoriky trochu přesycení a nehledají klidnější alternativu. Ale je otázkou, jestli se mu podaří z jeho kraje rozrůst dál. Pokud by se mu to podařilo, tak by se ukázalo, že je tu prostor pro stranu, která se dokáže bavit se všemi. Pro českou politickou kulturu by to bylo dobře.
Jsou konkrétní osobnosti, které nesou za polarizaci v politice a ve společnosti odpovědnost?
Začalo to už Milošem Zemanem, za vše mohou devadesátky. Zeman byl první, kdo ten styl přinesl. Nechme stranou lidi typu Sládek, Okamura a Konečná, to jsou extremisté. Ti to tak prostě dělají. Když se budeme bavit o těch mainstreamových stranách, tak to pak pokračovalo Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem. Nikdy se to už neuklidnilo, jen to gradovalo. V kampani 2021 a 2025, tak tam to předváděli jak Andrej Babiš, tak Petr Fiala. Každý se chytil něčeho jiného, ale oba stavěli svého protivníka do role největšího škůdce.
Je to normální, nebo se to dá dělat jinak, když se podíváme do zahraničí?
Nejsme v tom žádná výjimka. Když se podíváme na střední Evropu, tak Maďarsko je úplně jiná liga. Ale i v Polsku je soupeření ještě polarizovanější než u nás. V západní Evropě to takhle funguje také. Možná ve Skandinávii je to klidnější. Jsme v takovém věku.
Jak vnímáte spory mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem Petrem Pavlem? Jak hodnotíte třeba scénku s Rudým Právem ve Sněmovně?
Kdyby to bylo na druhém stupni základky, tak se tomu dá zatleskat jako dobrému fóru. To, co dělá Macinka a Turek, to už ani není pro jejich voliče. To jsou šaškárny, kterými si sami zvyšují ego a dělají si dobře, že mohou provádět takové věci prezidentovi. Je to nešťastné. Macinka je ministr zahraničních věcí, prezident je formálně spoluzodpovědný za českou zahraniční politiku. Když tihle dva nejsou schopni spolupracovat, je to špatně. Reprezentují instituce, které by to měly dokázat překlenout. Je to těžké. Voliči se opět rozdělí na dvě skupiny, jedni fandí Macinkovi, druzí Pavlovi, ti jsou tedy početnější. To, co dělá Macinka, je špatně. Zároveň je kontroverzní přístup pana prezidenta k Turkovi. To jsou věci, které by se mohly řešit rozumněji.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trapné a nedůstojné. Fiala se pustil do Babiše za jeho slova na tiskovce s Merzem
