S posuzováním návrhů na nové zápisy do prestižního seznamu výbor začal v úterý, kdy uspěly skoro tři desítky uchazečů z různých koutů světa. Na rozdíl od známějšího seznamu hmotného dědictví, kde figurují historické či přírodní památky, UNESCO v tomto případě oceňuje zvyky, tradice, lidové slavnosti, řemeslné dovednosti, specifické umělecké žánry nebo třeba pokrmy či způsob zpracování plodin.
Z gastronomické oblasti letos uspěl například Libanon se svým tradičním chlebem, tři arabské země s pšeničnou kaší harís nebo dárkové balení sušeného dromedářího masa, které dostávají v Džibuti novopečení zeťové od svých tchýní. Mezi slavnostmi dosáhl na zápis karneval v nizozemském Rotterdamu či oslava jorubského nového roku v Nigérii.
Turkmenistán je nově na seznamu díky tradičním ozdobným koňským postrojům, Angola uspěla s kresbami v písku a Litva díky umění složitého splétání slámy do geometrických struktur zvaných sodai.
Sedm evropských zemí včetně Rakouska, Německa a Itálie slaví s návrhem na zápis tradičního způsobu zavlažování polí v kopcovitých oblastech díky působení gravitace, která pomáhá svádět vodu z toků systémem kopaných struh. Dokonce deset evropských zemí pak stojí za novým zápisem kočovného převádění stád hospodářských zvířat na pastviny zvaného transhumance.
Zasedání mezivládního výboru bedlivě sleduje i Česko, které se spolu s Francií, Španělskem, Německem, Maďarskem a Finskem podílelo na návrhu na zápis ruční výroby skla. Naposledy tuzemsko uspěla u UNESCO loni, kdy do seznamu přibylo vorařství.
