Od devadesátých let je Praha hlavním světovým městem pornoprůmyslu. Není tedy s podivem, že tu sídlí provozovatel největších pornowebů na světě – XVideos nebo XNXX. Konglomerát WGCZ, který za oběma weby stojí, je kritizován za nedostatečnou kontrolu obsahu a pomalé odstraňování videí, jež mohou být například pořízeny bez souhlasu konkrétní osoby nebo se jedná o ukradený obsah. Produkční společnosti vystupující pod touto značkou v minulosti také čelily obvinění z násilí vůči herečkám.
Před více než dvanácti lety započal své podnikání v Praze kousek od Václavského náměstí Francouz jménem Stéphane Pacaud. Dnes provozuje konglomerát firem pod značkou WGCZ neboli největších webů s obsahem určeným pro dospělé na celém světě – alespoň co se návštěvnosti týče. Mimo to se rovněž stará o produkci nebo reklamu.
„Praha byla místem, kde prostě chcete být. Modelky byly přirozené, profesionální. Taky pomáhala jazyková bariéra, protože nebyl takový prostor pro drby,“ vzpomíná na devadesátá a nultá léta pro investigaci.cz glamour fotograf Paul Batterbury. Podle něj nebyly na škodu ani nízké náklady na modelky – ty se za jednotlivá natáčení pohybovaly mezi 250 až 300 eury (což bylo v roce 2000 kolem 10 tisíc korun).
V Praze se v nultých letech točily stovky pronosnímků za rok, přičemž jejich značnou část pokrývala zahraniční produkce. Ostatně dodnes má Česko vzhledem k počtu svých obyvatel nejvíce pornohvězd na světě.
Tommie McDonald, který v uplynulých dvou desetiletích pracoval jako producent pornofilmů v Evropě, souhlasí s tím, že modelky byly významným faktorem růstu tohoto odvětví v místním regionu. „Kvalitu hereček z východoevropských zemí lze objektivně hodnotit. Většina vypadala spíše jako modelky z módních časopisů nebo glamour modelky. Nevypadaly jako pornohvězdy. Byly ‚příliš hezké‘.“ vysvětluje pro investigaci.cz. Praha, ale i Budapešť se tak postupně staly centry pornoprůmyslu, kde sídlilo stále více producentů a agentů.
Přesvěčit ženy, aby pracovaly jako pornoherečky, prý nebyl problém – producenti jim nalhávali, že se to nikdo nikdy nedozví, protože filmy jsou určené jen pro západní publikum. „Samozřejmě, že to byly všechno kecy. Jejich rodiny to vždycky zjistily, i v době kazet a DVD,“ říká McDonald.
V nultých letech se pornoprodukce začínala z Prahy hojně přesouvat do Budapešti, tento trend ale moc dlouho nevydržel. Maďarsko prý bylo minimálně o 25% dražší, tamní trh měly obšancovaný tři velké agentury a přístup k herečkám byl mnohdy násilný. „V Praze jsou agentury menší a více nezávislé,“ říká Batterbury. Zároveň je prý chování produkce k herečkám v Česku „mnohem méně násilné“.
Deník N ale v roce 2021 v sérii reportáží popsal, jak produkční firma Legal Porno, působící v Česku, nutila herečky k nebezpečným praktikám nebo jim podávala drogy, aby požadované akty během natáčení vůbec vydržely. Několik žen novinářům sdělilo, že jim natáčení způsobilo dlouhodobější zdravotní problémy. Zároveň česká policie řeší i případ společnosti Czech Casting, jejíž zaměstnanci nutili ženy natáčet pornografické snímky, ačkoli práci pro společnost prezentovali jako modeling.
Společnost Legal Porno je součástí konglomerátu WGCZ, jehož vlastníkem je Stéphane Pacaud.
Z francouzského venkova do celého světa
Stéphane Pacaud a jeho dvojče, sestra Malorie, se narodili v září 1978 v malém francouzském městě Le Creusot. Tamní regionální deník Le Journal de Saône-et-Loire napsal, že sourozenci pocházejí ze skromných poměrů. Novináři získali také svědectví spolužáků Pacauda ze střední školy, kteří jej popsali jako společenského a inteligentního chlapce, škola ho prý moc nebavila a raději hrál Magic: The Gathering. Během nultých let začali on i jeho sestra podnikat, přičemž jako adresu uváděli loď na řece Yonne ve městě Auxerre.
Další zmínky o Pacaudovi a jeho podnikání pocházejí z konce nultých let. Začal totiž provozovat domain squatting – tedy kupování internetových domén, které jsou podobné například názvům webů velkých firem nebo domén, jejichž majitelé si nevšimli, že jim končí licence a nezaplatili za prodloužení. Dostal se tak do několika soudních sporů, například s francouzskou společností Sodexo – v tomto případě při prohrál. V soudních rozhodnutích, ale i na jiných dokumentech z té doby, uvádí adresy na Filipínách, v Hong Kongu, ve Francii nebo ve Švýcarsku. Švýcarskou adresu Pacaud udal v roce 2013 i do českého obchodního rejstříku, týkala se jeho první české firmy WebGroup Czech Republic (tenkrát WGCZ). Nyní má adresu v obchodním rejstříku skrytou a podle výpisu vlastnictví z katastru v Česku už nemá trvalý pobyt.
Na Pacaudově podnikání se do roku 2022 podílela i jeho sestra Malorie Pacaud a rovněž údajná sestřenice Marjorie Grocq. I po opuštění českých firem obě ženy držely až do roku 2023 v českém pornobyznysu několikaprocentní podíl skrze hongkongskou firmu LK Management Limited. Nyní je konečným vlastníkem konglomerátu firem pod značkou WGCZ pouze Stéphane Pacaud.
Jeho podnikání v byznysu s obsahem pro dospělé ale začalo už v roce 2006, kdy zaregistroval webovou stránku XVideos – o rok později přibylo v registračních údajích i jméno jeho sestry. Kromě XVideos, který má měsíční návštěvnost přes miliardu, provozuje konglomerát firem pod WGCZ ještě web XNXX.com – ten má měsíční návštěvnost přes 600 milionů. V součtu se tak jedná o nejpopulárnější produkci pornografického obsahu na světě.
Jak na online pornu vydělat?
Oba vlajkové weby WGCZ – XVideos a XNXX – jsou takzvané tube sites, tedy stránky, jež nabízejí zadarmo obsah, který mohou nahrávat samotní uživatelé nebo profesionální studia. Peníze tak weby vydělávají skrze předplatné nebo reklamu. Společnost, jež reklamu na weby dodává, patří také Pacaudovi. Jmenuje se Traffic F, s.r.o., a na svém webu inzeruje, že dokáže vygenerovat 6 miliard zobrazení reklamy za den.
Weby XNXX a XVideos mají i velké množství takzvaných mirror sites, tedy identických (zrcadlových) stránek, které se liší jen webovou adresou nebo názvem domény. Obdobné stránky rovněž vydělávají na reklamě, není ale jasné, jestli bylo jejich vytvoření Pacaudovým záměrem, nebo zda se jedná o podvrhy, které se na značkách originálních pornowebů přiživují. Kromě toho, že weby teoreticky navyšují příjmy z reklamy (což ale nelze změřit, protože analytické nástroje tato „zrcadla“ nesledují), mohou pomáhat i při obcházení blokací ze strany některých států – například když Indie v roce 2018 zakázala 800 pornografických webů, stránky se stejným obsahem, ale lehce pozměněnými názvy to nepostihlo.
Zároveň WGCZ přislo se svou vlastní verzí OnlyFans – tedy webu založeném na tom, že obsah nahrávají jeho tvůrci a dostávají za něj zaplaceno přímo od diváků. Má název SHEER.com a přímo na něj odkazuje vlajkový web konglomerátu XVideos.
Pacaud a WGCZ mimo to vlastní i několik pornografických produkčních společností, webových stránek, studií a v tomto byznysu známých značek. V roce 2018 konglomerát WGCZ například koupil v aukci vydavatelství erotického časopisu Penthouse za 11,2 milionu dolarů (243 milionů korun), nebo loni francouzskou produkční společnost Jacquie et Michel, která v minulosti čelila obvinění z „nestandardních a bolestivých sexuálních praktik“ prováděných během natáčení. Pacaud a WGCZ jsou nyní i majiteli několika maďarských a rumunských firem.
Čisté jmění sourozenců Pacaudových odhaduje francouzské ekonomické médium Challenge na 600 milionů eur (přes 14,6 miliardy korun).
Z účetních závěrek českých firem, jež jsou součástí skupiny WGCZ, lze vyčíst, že čistý zisk za rok 2023 byl přes půl miliardy korun – u těch firem, které závěrky za zmíněný rok zveřejnily. Některé ale v roce 2023 skončily v mínusu.
Nedostatečná kontrola obsahu
Stejně jako ostatní streamovací platformy, kam mohou obsah nahrávat uživatelé, vyrostl i web XVideos. Nahrávání samotnými uživateli zároveň napomáhá k šíření kradeného obsahu. Web XVideos byl v minulosti opakovaně nařčen z profitování na kradeném obsahu a Google databáze eviduje stovky tisíc nahlášených webových adres kvůli porušení autorských práv – ve více než 70% případů ale tento web na žádosti nereagoval.
Michael Fattorosi, právník, jenž se specializuje na pornobranži, v podcastu Adult Site Broker Talk uvedl, že XVideos má k odstraňování pirátského obsahu velmi specifický přístup. „XVideos má určitá pravidla a některé modelky se o tom přesvědčí dost nepříjemným způsobem,“ prohlásil o problematice odstraňování obsahu. XVideos totiž odstraní maximálně tři videa za den. „Váš obsah budou odstraňovat velmi pomalu, což v podstatě znamená ‚váš obsah neodstraníme nikdy‘.“ Tato podmínka je ale součástí podmínek užívání, se kterými osoby, které se zapojí do programu pro modely, programu sdílení nebo programu výnosů z reklamy, souhlasily.
Zároveň ale XVideos zadalo přes 700 žádostí o odstranění obsahu ukradeného z jejich webu.
Pacaudovy společnosti jsou v současnosti vyšetřovány Evropskou komisí kvůli podezření, že weby dostatečně neověřují věk svých uživatelů a nechrání děti a nezletilé, což jim v EU ukládá Nařízení o digitálních službách (DSA).
V USA pro změnu konglomerát WGCZ čelí žalobě ze strany ženy, která uvedla, že se jako nezletilá stala obětí obchodování s lidmi a zmiňované weby zveřejnily videa sexuálních aktů, v nichž figuruje. Žaloba byla letos v únoru sice zamítnuta, nicméně žalující strana se odvolala, a případ je tak stále aktivní.
Zdá se, že jediným způsobem, jak získat Pacaudovo vyjádření, je číst příspěvky na různých online fórech s pornotematikou. Ačkoli byl v minulosti spojován s několika uživatelskými jmény a na diskusních platformách vystupují tyto účty přímo jako zástupci webu XVideos, současně neexistuje důkaz, že by se skutečně jednalo o Pacauda samotného.
Jeden takový příspěvek pod uživatelským jménem xvideos na fóru GoFuckYourself komentuje přístup XVideos k pirátskému obsahu: „Pro všechny hatery: kdyby byl každý web jako xvideos, žádný problém s pirátstvím by neexistoval. Prostě si svůj obsah opatřete otiskem prstu (byli jsme v byznysu s obsahem pro dospělé první, kdo to nabízí).“
Když jsme se Pacaudovi poprvé dovolali, reportéra investigace.cz si vyslechl a požádal o zaslání otázek skrze formulář z webu XVideos. O týden později na dotaz, zda bude odpovídat, napsal: „Laskavě mi přestaňte psát a volat. Nemám zájem podílet se na vašem pomlouvačném článku.“ Do data vydání tohoto textu na otázky neodpověděl.
Článek vznikl za podpory Journalismfund.eu.
The post Pornogigant a jeho český byznys appeared first on investigace.cz.
