Konkrétně soud zrušil rozhodnutí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) i ministerstva zdravotnictví z roku 2017 a pozdější verdikty Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu. Znovu musí rozhodnout ÚZIS.
ČTĚTE TAKÉ: Odmítla císařský řez a odjela rodit domů, dítě zemřelo. Matce z Jičínska hrozí tři roky
Žadatelka o informace se původně domáhala informací o situaci v jednotlivých českých porodnicích v letech 2014 a 2015. U každé chtěla znát celkový počet porodů, dále počet císařských řezů, porodů za použití kleští či vakuového extraktoru a také třeba informace o poraněních hráze a čípku.
„Nelze souhlasit s argumentací správních soudů, že názvy jednotlivých porodnic ve spojení s informacemi o zde provedených porodech, učiněných lékařských zákrocích a poraněních představují důvěrné informace, které není možné poskytovat k jiným než statistickým účelům bez písemného souhlasu subjektu údajů,“ stojí v nálezu ÚS.
Za důvod odepření poskytnutí informace nelze považovat ani možné zneužití údajů či hrozbu jejich dezinterpretace. „Až na výjimečné případy povinnému subjektu nepřísluší zkoumat, jakým způsobem a k čemu žadatel informace použije,“ uvedl soud.
„Zveřejňování informací o zákrocích prováděných v jednotlivých porodnicích je v uvedeném rozsahu nepochybně ve veřejném zájmu, neboť informovanost a transparentnost může přispět ke zlepšení zdravotnictví jako celku,“ zdůraznil soud v jedné z takzvaných právních vět k nálezu.
Už letos v lednu se soud zabýval podobnou problematikou. Sice tehdy zamítl návrh na zrušení části zákona o zdravotních službách, otevřel ale prostor k jinému, vstřícnějšímu výkladu. Zákon říká, že běžní žadatelé mohou získat jen informace o struktuře dat, nikoli tedy data samotná. Podle ÚS je však nutné vždy zohlednit různé kolidující zájmy a hodnoty, přičemž obecně platí, že informace by se poskytovat měly, pokud neexistují vážné důvody pro odepření žádosti, což se zároveň musí vždy srozumitelně zdůvodnit.
