Pohádky mají jednu zvláštní vlastnost: čím častěji je sledujeme, tím méně věříme na kouzla a tím víc na lidskou nedokonalost. A přesně to se děje u snímku Jak se budí princezny, který Václav Vorlíček natočil v roce 1977 a který se každé Vánoce znovu a znovu probouzí spolu s námi. Pohádkový svět je pečlivě vystavěný, laskavý a vizuálně opojný, ale stačí zpomalit, zastavit obraz nebo se jen dívat o trochu pozorněji a mezi kouzly začnou prosvítat drobné trhliny reality. Postránecký s hodinkami i reálná záchrana před utonutím: Kiksy v Jak se budí princezny
Pohádky mají jednu zvláštní vlastnost: čím častěji je sledujeme, tím méně věříme na kouzla a tím víc na lidskou nedokonalost. A přesně to se děje u snímku Jak se budí princezny, který Václav Vorlíček natočil v roce 1977 a který se každé Vánoce znovu a znovu probouzí spolu s námi. Pohádkový svět je pečlivě vystavěný, laskavý a vizuálně opojný, ale stačí zpomalit, zastavit obraz nebo se jen dívat o trochu pozorněji a mezi kouzly začnou prosvítat drobné trhliny reality. 










