Vládní kabinet si dal za úkol připravit důchodovou reformu, změní se proto i výše výplaty mimořádných valorizací nebo věk odchodu do penze. Spolu s tím souvisí také úprava podpory zajištění na stáří, která by měla platit od 1. ledna 2024. Stát totiž chce zavést novinku, která má spoření na důchod podporovat a učinit ho atraktivním, přirozeně za cenu vyšší rizikovosti investice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zisky bank klesly o 2,4 miliardy. Z windfall tax se vybere méně, než se čekalo, míní expert
Dlouhodobý investiční produkt
Ministerstvo financí přišlo s daňovou podporou, kterou nazývá dlouhodobým investičním produktem (DIP). Konkrétně to znamená, že banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti nebo samosprávné investiční fondy budou moci nabízet investiční nebo spořicí služby jako dlouhodobý investiční produkt pro přiznání daňové podpory. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) tento nástroj pomůže tomu, aby se daňově zvýhodnily úspory do produktů s potenciálem vyššího zhodnocení v delším období.
Lidé tak budou moci spořit prostřednictvím akcií, dluhopisů nebo podílů v investičních fondech a následně si odečtou vlastní příspěvky od základu daně, a to do výše 48 tisíc korun.
Předseda výkonného výboru Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč tento produkt vítá. „Stát tímto nastavením správně zvyšuje motivaci občanů k odpovědnosti, investiční disciplíně a dodržování horizontů,“ uvedl.
Podle něj totiž dojde k zatraktivnění individuálního zajištění na stáří pro investory v jakémkoliv věku nebo podle investičního zaměření. „Jeho velkou výhodou a asi i největším lákadlem je možnost daňového odpočtu. Pokud nechce investor přijít o odečitatelnou položku, musí investovat alespoň 10 let a minimálně do dovršení 60 let věku. Když investor nedodrží investiční horizont, bude muset vrátit, co si odečetl z daní,“ uvádí asociace u podmínek dlouhodobého investičního produktu.
Změna státních příspěvků
Velkým zásahem je také úprava výše státních příspěvků vyplácených u penzijního připojištění. Stát chce nově občany motivovat, aby si na stáří šetřili více peněz. Ministerstvo argumentuje tím, že se výše státních příspěvků neměnila od roku 2013 a je velmi zastaralá. Nově se příspěvky budou vztahovat na měsíční částky, které se pohybují v rozmezí 500 až 1 700 korun. Přehledně to shrnuje následující tabulka.
| 100 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 200 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 300 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 400 Kč | 110 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč | 100 Kč |
| 600 Kč | 150 Kč | 120 Kč |
| 700 Kč | 170 Kč | 140 Kč |
| 800 Kč | 190 Kč | 160 Kč |
| 900 Kč | 210 Kč | 180 Kč |
| 1 000 Kč | 230 Kč | 200 Kč |
| 1 100 Kč | 230 Kč | 220 Kč |
| 1 200 Kč | 230 Kč | 240 Kč |
| 1 300 Kč | 230 Kč | 260 Kč |
| 1 400 Kč | 230 Kč | 280 Kč |
| 1 500 Kč | 230 Kč | 300 Kč |
| 1 600 Kč | 230 Kč | 320 Kč |
| 1 700 Kč a více | 230 Kč | 340 Kč |
| Zdroj: Ministerstvo financí |
Minimální doba spoření
Ministerstvo chce rovněž upravit minimální dobu, po které je možné prostředky vybrat bez sankce. U nových smluv se prodlouží z dosavadních pěti na deset let. Musí být však splněná kritéria jako například dosažení věku 60 let.
Změna u daňových úlev
Další novinkou je změna daňových úlev. Ta souvisí se zavedením dlouhodobého investičního produktu. Celkový limit produktů spoření na stáří bude činit 48 tisíc korun na poplatníka ročně a 50 tisíc korun na jeho zaměstnavatele. Daňové zvýhodnění bude možné využít nad uloženou částku 1 700 korun měsíčně.
Kdo přijde o peníze?
Negativně se však novela schválená vládou dotkne současných seniorů. Ti přijdou o státní příspěvek, který pobírají jako příjemci starobního důchodu. Stát totiž chce, aby odkládání úspor probíhalo ještě před dovršením důchodového věku. Podle vlády totiž v současné době příspěvek důchodcům neslouží k vytvoření úspor, ale jako krátkodobý spořicí účet.
