- Omezení neinvestičních dotací – Státní kasa by tím měla získat 46 miliard korun.
ČTĚTE TAKÉ: GLOSA: Vláda knížecích rad, amatérských meteorologů a ministrů ze slevových letáků
- Zvyšování daní – Stát zvýší daň z nemovitosti, část jejího výnosu nově půjde do státního rozpočtu. Příští rok takto získá dodatečných devět miliard korun. Zvýší se také daň z příjmu firem.
- Omezení daňových výjímek – Zrušeno bude 22 daňových výjimek. Zkrátí se tak mimo jiné daňové přiznání.
- Zeštíhlení státu – Omezení provozních a mzdových výdajů státu by mělo do rozpočtu přinést přes 20 miliard korun.
- Změny v sazbách DPH – DPH bude mít dvě sazby místo nynějších tří, vláda více zdaní alkohol, tabák. Zlevnit naopak chce potraviny, bydlení nebo léky.
- Omezení kumulace DPP – DPP se budou evidovat a bude se omezovat jejich kumulace. Stanoví se strop počtu dohod. Mělo by jít o doplněk ke klasické pracovní činosti.
Důchodová reforma
- Úpravy výpočtu věku odchodu důchodů – Penzijní věk by se měl nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku.
- Změna valorizací – Důchody se valorizují (zvyšují) podle inflace a růstu reálných mezd. Po roce 2025 by měly růst pomaleji než poslední 4 roky tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému. Do valorizace by se inflace započítávala nadále beze změny, ale dojde k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu 1/2 růstu reálných mezd na 1/3 růstu reálných mezd.
- Úprava předčasného důchodů – Předčasné důchody by neměly být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce. Proto se sníží maximální doba předčasného důchodu z nynějších 5 let na 3 roky, tj. do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude splnění 40 let pojištění.
- Zpomalení růstu nových důchodů – Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by si člověk měl zajistit ze spoření, na které přispívá stát.
- Vyšší důchody pro OSVČ – Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto by se povinný minimální vyměřovací základ měl zvýšit z 25 % průměrné mzdy na úroveň 40 %. Nebude se jednat o skokový nárust, ke zvýšení dojde postupně během tří let.
- Podpora rodin – Reforma počítá se společným základem pro výpočet penze manželů i větším zohledněním péče o děti. Zmírnit se mají podmínky penze vdov a vdovců.
- Změny pro náročné profese – Poloviční krácení předčasných důchodů po odpracování 45 let. Rozšíří se okruh osob v náročných profesích.
- Zvýšení garantované výše důchodů – Garantovaný důchod by měl nově dosahovat 20 rocent průměrné mzdy. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl.
