Univerzita v reakci na tragickou střelbu z prosince 2023, při které zahynulo 14 lidí, nechtěla činit unáhlená rozhodnutí ohledně bezpečnosti, šlo jí o vytvoření dlouhodobého rámce. „Není to o tom, že začneme nakupovat technologická zařízení, kamery, turnikety nebo bezpečnostní rámy, ale snažíme se koncepci bezpečnosti tvořit dlouhodobě,“ popsal Kluger pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Střelba na univerzitě v Praze „probudila“ české školství. Jak se změnil postoj k bezpečnosti?
„Není to sprint, ale spíše maraton, možná až extrémní maraton,“ dodal. Jedním z hlavních pilířů, na kterých univerzita bezpečnost studentů, zaměstnanců i návštěvníků instituce staví, jsou školení. Vysoká škola organizuje několik typů kurzů. Některé se týkají připravenosti na situaci s aktivním útočníkem nebo zvládání krizových situací, probíhá také školení první pomoci či kurzy lockdownového režimu, tedy barikádování.
Univerzita taktéž vytvořila pozice bezpečnostních koordinátorů, z nichž každý působí na jedné ze 17 fakult. Ti následně předávají informace o vypsaných kurzech studentům a vyučujícím, přičemž u některých školení dostávají přednost zaměstnanci. Koordinátoři také řeší různé rizikové situace přímo na fakultě a jsou v těsném kontaktu s Bezpečnostním odborem rektorátu.
Školí se i opakovaně
Bezpečnostní odbor, který funguje pod rektorátem, však má své limity a musí ctít určitou autonomii fakult. Ty proto nemusí nutně využít školení organizované vedením univerzity, ale mohou si zajistit externí kurzy. „Podle našich dat se zaměstnanci začínají proškolovat i opakovaně,“ ocenil Kluger s tím, že vedení bude nyní tlačit na to, aby se začalo více dostávat i na studenty.
Cesta k proškolení celé Univerzity Karlovy, na které studuje přes 52 tisíc žáků a pracuje téměř 15 tisíc zaměstnanců, je však ještě dlouhá. „Z logiky věcí víme, že přicházejí do prvních ročníků noví studenti, které bude taktéž třeba proškolit. Budeme tedy muset vytvořit koncepční a udržitelný systém,“ uvedl Kluger.
Kontrola budov i speciální centrum
Všechny budovy univerzity navíc prochází bezpečnostním posouzením připravenosti na uzavření místností v případě útoku. Zjišťuje se až přes dvacet faktorů – jako například způsob otevírání dveří (zda se otevírají dovnitř nebo ven, jestli mají kliku nebo kouli apod.) nebo jsou-li prosklené, či nikoliv.
Na základě výstupu fakulty mohou informovat své zaměstnance a udělat úpravy ke zlepšení situace. Vytvářejí se i takzvané Safe Haveny, které v případě aktivního útočníka nabízí bezpečnější úkryt s lockdownovými prvky.
Škola také do roku 2027 plánuje spustit speciální operační centrum, které by v budoucnu mělo pomoci při řešení bezpečnostních hrozeb. „Toto centrum by mělo pomoci fakultám a součástem UK při řešení nenadálých krizových situací. V případě, že by například bylo nutné evakuovat nějakou budovu, operační centrum by drželo dohled na dálku a pomohlo daný problém řešit, popřípadě sloužit jako alternativní místo pro krizový štáb,“ sdělil Kluger.
Centrum by mělo pomoci také policii. „Pro ni to bude znamenat, že jednu hlídku může poslat do operačního centra, odkud bude moci na dálku sledovat situaci v dané budově a mít přehled o dění v dalších budovách univerzity,“ popsal pověřený vedoucí bezpečnostního odboru. Pracovníci operačního centra navíc budou propojeni s dalším bezpečnostním prvkem, který Univerzita Karlova po střelbě z prosince 2023 zavedla, a tím je Krizový informační svolávací systém (KISS).
Informační systém pro celou univerzitu
KISS je systém univerzity propojený s telefonními čísly a e-mailovými adresami všech studujících i zaměstnanců a je schopen v případě potřeby najednou odeslat varovnou zprávu velkému množství příjemců. Implementován je již na všech fakultách Univerzity Karlovy. Přes KISS instituce nebude varovat jen v případě ohrožení aktivním střelcem, ale také třeba při požárním poplachu.
Proto je zavádění systému poměrně komplikované. „Každá fakulta je jiné velikosti, má jiné budovy, a musíme předvídat různé scénáře. Když třeba nastane požární poplach, musíme explicitně jmenovat, na které budově k němu došlo. Nicméně varovná zpráva přijde všem studentům dané fakulty, protože v tu chvíli potřebujeme tu informaci předat dále, aby tam třeba studenti nejezdili,“ vysvětlil Kluger.
Univerzita již KISS v minulosti využila, a to například při potenciálně nebezpečné situaci z prosince 2024. Dva dny před výročím jednoho roku od tragické střelby na FF UK policisté pátrali po ozbrojeném muži, který měl mířit směrem k Právnické fakultě UK. Systém KISS studenty informoval o preventivním opatření a zásahu policie, stejně jako o jeho ukončení. „V prosinci jsme skrze systém KISS odeslali přes 50 000 SMS a e-mailů. Poslední zkušenost je velmi čerstvá, a to rozeslání informativní SMS na studenty a zaměstnance Fakulty humanitních studií UK. Byli jsme schopni doručit přes 4 000 SMS do 120 sekund,“ popsal Kluger.
SOS tlačítka ano, odkládací prostory ne
Systém KISS by měla v budoucnu dokázat spustit také SOS tlačítka, která škola plánuje pořídit. Jejich instalace by měla podle Klugera probíhat v průběhu letošního roku na vrátnice budov či do studijních oddělení. „Snažíme se k bezpečnosti přistupovat profesionálně a tak, aby to dávalo smysl. Může se totiž velmi snadno stát, že to ujede ze zavedené cesty a bude v tom chaos, což nechceme. V případě krizové události je chaos jedna z nejhorších věcí, avšak plně se mu zabránit v mnoha případech nedá,“ uvedl.
Jedním z bezpečnostních opatření, o kterých se krátce po prosincové střelbě ve veřejném prostoru mluvilo, nicméně škola jej zavrhla, bylo zřizování odkládacích míst pro nadměrná zavazadla. Jako jednu z možných cest ji zmínil i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle Klugera by však vyčlenění takových míst s sebou neslo jen další bezpečnostní rizika, neboť pro účelné použití není reálné vytvořit podmínky.
„Když vytvoříme odkládací prostor, tak to znamená, že potenciálně nebezpečné zavazadlo člověk odloží tam. V tu chvíli ho stejně máme v budově. Aby úschovna splňovala svůj účel, je nutná kontrola zavazadel a průběžný monitoring vnitřku budov. To znamená úpravy východů z budovy, zamřížování oken, kontrolu na vstupu s rentgenovým zařízením. S tím se pojí optimálně ozbrojená ostraha, a to se už posouváme do úplně jiné dimenze,“ vysvětlil Kluger.
Kluger: Před univerzitou smekám
Celkově se koncepce bezpečnosti na české nejprestižnější vysoké škole podle Klugera velmi posunula. „Když vidím, co se za ten více než rok událo, tak je toho neuvěřitelné množství. Obecně se bezpečnost v České republice zrovna netlačila dopředu, nesnažila se posouvat. Nebylo to koncepčně řešené,“ míní vedoucí bezpečnostního odboru. Od té doby se však podle něj učinil velký krok kupředu.
„Před univerzitou smekám, jakým způsobem se posunula dál. Chápu, že část veřejnosti by chtěla víc viditelných opatření, ale velkou část bezpečnosti tvoří právě opatření, která nejsou na první pohled vidět,“ řekl Kluger.
Příkladem takového posunu byla například bezpečnostní opatření v den prvního výročí tragické střelby na filozofické fakultě. „Na základě zkušeností ze zahraničí víme, že výročí takového útoku je velmi rizikové, a proto bylo třeba připravit komplexní opatření pro celý měsíc a samozřejmě samotný den výročí. Tým bezpečnostního odboru fungoval naprosto skvěle a jsem na kolegy hrdý. Bylo to období velké psychické zátěže napříč celou společností. Velké díky také patří zástupcům z řad Policie ČR za velmi efektivní spolupráci,“ dodal.
Nyní pražská vysoká škola aktivně komunikuje se zahraničními vzdělávacími institucemi, se kterými si vyměňuje know-how ohledně bezpečnosti. Vnější pohled je prý pro vedení univerzity přínosný.
„Pro ně je kontakt s námi také nesmírně obohacující. Snažíme se tedy neustále čerpat informace a vzdělávat se, protože je to důležité k tomu, abychom opravdu byli schopní vybudovat bezpečné univerzitní prostředí,“ dodal Kluger.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Planý poplach u právnické fakulty. Policie pátrala po muži se zbraní, volající si ho vymyslel
