Koalice Spolu je středopravicové uskupení, které od konce roku 2020 tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Smyslem tohoto projektu je vyhrávat sněmovní volby a netříštit hlasy středopravicových voličů. ODS lze označit za pravicovou liberálně-konzervativní stranu, TOP 09 za liberální proevropskou partaj a KDU-ČSL za středovou konzervativní stranu.
- Volební program
- Lídři a vedení Spolu
- Historie ODS, TOP 09 a KDU-ČSL
- Výsledky Spolu v minulých volbách
Spolu ve volbách 2025
Do sněmovních voleb 2025 půjdou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL opět společně. Na základě průzkumů lze konstatovat, že Spolu je jedním ze dvou hlavních favoritů. Preference trojkoalice se v modelech STEM pohybují kolem 20 procent. Spolu tak výrazně zaostává za prvním hnutím ANO, které se může těšit z výsledků okolo 30 procent.
Spolu si vede dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním a s maturitou. Zároveň má vyváženou podporu napříč věkem i pohlavím.
Volební program
Koalice Spolu by chtěla i po volbách 2025 zůstat součástí vlády, aby mohla pokračovat v naplňování svých programových priorit. Představitelé ODS, TOP 09 a lidovců mluví v současnosti zejména o demokracii, bezpečnosti a prosperitě. V případě demokracie Spolu varuje před českou opozicí a maďarským či slovenským scénářem.
Ohledně bezpečnosti Spolu zmiňuje, že je třeba, aby Česko poctivě plnilo závazky vůči NATO a investovalo do obrany daleko více prostředků. Koalice by chtěla nadále držet na nízkých číslech inflaci či nezaměstnanost a zároveň navyšovat investice. Kritici ale současné vládě vyčítají, že se chová populisticky, jelikož mnoho slibů z roku 2021 nakonec porušila. Typickým příkladem je (ne)zvyšování daní.
„Nejsme bez chyb. I naší vládě se řada věcí nepovedla. V tom hlavním jsme ale obstáli. Kdybychom v posledních letech nemuseli vynaložit tolik sil a peněz na řešení dopadů covidu, rozjeté inflace, energetické krize a války na Ukrajině, tak jsme na tom teď v řadě oblastí ještě mnohem lépe,“ hájí se Spolu na svém webu.
Předvolební kampaň
Spolu má kampaň založenou z velké části na silných heslech, která mají v lidech probudit pocit, že se ve volbách bude rozhodovat mezi „dobrem“ a „zlem“ a že vítězství současné opozice by mohlo znamenat katastrofu.
„Teď je čas stát na správné straně! Teď jde o všechno!“ stojí na jeho plakátech. Středopravicová koalice se také zbarvila do neobvyklých odstínů – svítivě zelené a oranžové.
Tváří kampaně Spolu je premiér Petr Fiala, který do značné míry upozaďuje ostatní kandidáty. Již před prázdninami projel s herečkou Ivou Pazderkovou nejrůznější regiony republiky, aby debatoval se svými podporovateli a odpůrci. Spolu podobně jako hnutí ANO plně chápe sílu kontaktní kampaně. I proto se do ní čím dál více zapojují i další viditelné tváře Spolu. Typickým příkladem je Eva Decroix.
Kauzy a reputační problémy
Reputaci Spolu v poslední době nejvíce uškodila bitcoinová aféra spojená s miliardovým darem, který přijalo ministerstvo spravedlnosti od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského. Trojkoalice kauzu ustála i díky rychlé rezignaci Pavla Blažka na post ministra spravedlnosti.
Blažek uznal svou chybu s tím, že si není vědom nezákonného jednání. Rovněž pozastavil své členství v ODS a vzdal se kandidatury do Sněmovny. Prakticky tak Blažek ukončil svou politickou kariéru, i když nebyl obžalován ani obviněn.
Opozice přesto požadovala demisi celé vlády. Nejostřejší kritika směřovala na ministra financí Zbyňka Stanjuru, který tvrdil, že se o plánu Blažka nedozvěděl včas. Úředníci z resortu financí přitom varovali před tím, aby ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijalo, a to ještě před podpisem darovací smlouvy. Stanjura si však stál za tím, že dokument vlastních úředníků se mu dostal do rukou až ve chvíli, kdy bylo o přijetí kryptoměny již rozhodnuto.
Lídři, vedení a známé tváře Spolu
Celostátním volebním lídrem Spolu a kandidátem na premiéra bude opět současný předseda vlády Petr Fiala. Šéf občanských demokratů znovu povede kandidátku v Jihomoravském kraji. Jakožto nejsilnější strana z koalice Spolu bude mít ODS deset krajských lídrů.
- Vedení ODS
- Předseda: Petr Fiala
- První místopředseda: Zbyněk Stanjura
- Další místopředsedové: Martin Baxa, Eva Decroix, Martin Kupka, Alexandr Vondra
Například v Praze bude jedničkou ministryně obrany Jana Černochová. Kandidátku Spolu ve Středočeském kraji povede ministr dopravy Martin Kupka, na Vysočině bude lídryní ministryně spravedlnosti Eva Decroix a v Moravskoslezském kraji, který bude letos bojištěm pro těžké váhové kategorie, zkusí své štěstí první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
- Vedení TOP 09
- Předsedkyně: Markéta Pekarová Adamová
- První místopředseda: Vlastimil Válek
- Další místopředsedové: Tomáš Czernin, Michal Kučera, Martina Ochodnická, Matěj Ondřej Havel
TOP 09 si vyjednala dva krajské lídry. V Ústeckém kraji povede Spolu Michal Kučera a v Královéhradeckém kraji Matěj Ondřej Havel. Oba místopředsedové TOP 09 se pokusí navázat na úspěch stranické šéfky Markéty Pekarové Adamové, která ve sněmovních volbách 2021 získala skoro 50 tisíc preferenčních hlasů. Letos Pekarová kandidovat už nebude, což odůvodnila zdravotními problémy.
- Vedení KDU-ČSL
- Předseda: Marek Výborný
- První místopředseda: Pavel Bělobrádek
- Další místopředsedové: Monika Brzesková, Jiří Horák, Eduard Hulicius, Václav Pláteník
Také lidovci budou mít dva krajské lídry. KDU-ČSL se letos spoléhá na zvučná jména. Lídrem v Pardubickém kraji bude ministr zemědělství Marek Výborný a hlavní tváří Spolu v Olomouckém kraji bude ministr práce Marian Jurečka.
Čelo kandidátních listin tvoří dvanáct mužů. Jen ve dvou krajích povedou koalici Spolu ženy.
- Lídryně v Praze: Jana Černochová (ODS)
- Lídr ve Středočeském kraji: Martin Kupka (ODS)
- Lídr v Jihočeském kraji: Jan Bauer (ODS)
- Lídr v Plzeňském kraji: Martin Baxa (ODS)
- Lídr v Karlovarském kraji: Jan Bureš (ODS)
- Lídr v Ústeckém kraji: Michal Kučera (TOP 09)
- Lídr v Libereckém kraji: Petr Beitl (ODS)
- Lídr v Královéhradeckém kraji: Matěj Ondřej Havel (TOP 09)
- Lídr v Pardubickém kraji: Marek Výborný (KDU-ČSL)
- Lídryně na Vysočině: Eva Decroix (ODS)
- Lídr v Jihomoravském kraji: Petr Fiala (ODS)
- Lídr ve Zlínském kraji: Stanislav Blaha (ODS)
- Lídr v Olomouckém kraji: Marian Jurečka (KDU-ČSL)
- Lídr v Moravskoslezském kraji: Zbyněk Stanjura (ODS)
Petr Fiala
Petr Fiala je předsedou ODS od roku 2014, premiérem se stal po volbách 2021. Ještě předtím krátce sloužil ve vládě Petra Nečase jako nestranický ministr školství, a to v rozmezí let 2012 až 2013. Do ODS vstoupil až koncem roku 2013. Postupem času se mu povedlo vyvést stranu z katastrofické krize, která nastala po vypuknutí kauzy Nagyová.
Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura je členem ODS prakticky od jejího založení v roce 1991. Nejdříve působil jako komunální politik, v letech 2002 až 2010 byl primátorem Opavy. Ve Sněmovně sedí od roku 2010. V Nečasově vládě byl krátce ministrem dopravy, nyní je šéfem státní kasy. Od roku 2020 je Stanjura prvním místopředsedou ODS, čili druhým nejdůležitějším mužem strany.
Jana Černochová
Jednou z nejvýraznějších tváří současné pražské ODS je Jana Černochová. Ta do strany vstoupila v roce 1997, a to zejména kvůli tehdejšímu předsedovi ODS Václavu Klausovi. Nyní už si s někdejším prezidentem názorově moc nerozumí. Černochová byla v letech 2006 až 2010 a potom znovu mezi roky 2012 až 2021 starostkou Prahy 2. Poslankyní je stejně jako Stanjura od roku 2010. Ve Fialově vládě zastává post ministryně obrany.
Eva Decroix
Čím dál viditelnější političkou je Eva Decroix, kterou média považují za stoupající hvězdu ODS a budoucnost této strany. Mezi roky 2020 až 2024 sloužila jako krajská i městská zastupitelka na Vysočině. V dolní komoře Parlamentu sedí od roku 2021. Na loňském kongresu ODS byla zvolena místopředsedkyní strany. Po rezignaci Pavla Blažka se Decroix stala novou ministryní spravedlnosti.
Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová je členkou TOP 09 de facto od jejího založení v roce 2009. Politickou kariéru začínala na komunální úrovni. V letech 2010 až 2014 působila jako radní na Praze 8. Poslankyní je od roku 2013. Šéfkou TOP 09 se stala v roce 2019. Má tak klíčový podíl na vzniku koalice Spolu. Po úspěšných volbách 2021 se Pekarová stala předsedkyní Sněmovny. Jak už bylo řečeno, letos poslanecký mandát obhajovat nebude.
Jiří Pospíšil
TOP 09 vyřešila absenci Pekarové na pražské kandidátce dosazením Jiřího Pospíšila. Ten bude jako dvojka Spolu krýt záda Janě Černochové. Pospíšil má za sebou bohatou politickou kariéru. Dvakrát sloužil jako ministr spravedlnosti. Mnoho let byl také poslancem, a to v české Sněmovně i v Evropském parlamentu. Od roku 2023 je náměstkem pražského primátora. Mezi roky 2017 až 2019 byl předsedou TOP 09, v minulosti byl také významným členem ODS.
Marek Výborný
Marek Výborný je předsedou lidovců od loňského října. V čele strany je už podruhé, poprvé to bylo v letech 2019 až 2020. Tehdy předčasně rezignoval poté, co mu náhle zemřela manželka. Ve Sněmovně Výborný sedí od roku 2017. V roce 2023 převzal vedení resortu zemědělství, když ve funkci nahradil Zdeňka Nekulu.
Marian Jurečka
Marian Jurečka je poslancem od roku 2013. Krátce poté se ve vládě Bohuslava Sobotky stal ministrem zemědělství, kterým byl až do roku 2017. Mezi roky 2020 až 2024 byl šéfem KDU-ČSL. Právě za jeho působení v této funkci vznikla koalice Spolu. Ve Fialově vládě Jurečka slouží jako ministr práce. V současném kabinetu se stal také vrchním náhradníkem – postupně byl pověřen dočasným vedením resortů zemědělství, životního prostředí i pro místní rozvoj.
Jan Lipavský
Jedním z taháků Spolu má být i ministr zahraničí Jan Lipavský, který bude kandidovat v Praze ze třetího místa jako nestraník za ODS. Současný šéf diplomacie vstoupil v roce 2015 do Pirátské strany. O dva roky později se stal poslancem. V roce 2021 ovšem poslanecký mandát stejně jako většina ostatních Pirátů neobhájil. Přesto se stal ministrem zahraničí. Ve vládě zůstal i po odchodu Pirátů, k čemuž došlo na podzim 2024. Ve stejnou dobu Lipavský ze strany vystoupil.
Historie ODS
- Datum vzniku: 20. dubna 1991 (předchůdcem bylo Občanské fórum)
- Zakladatel: Václav Klaus
- První předseda: Václav Klaus
- Známí bývalí členové: Václav Klaus, Mirek Topolánek, Miroslav Macek, Jan Ruml, Ivan Pilip, Jaroslav Kubera, Jan Zahradil, Jiří Pospíšil
- Politická skupina v EP: Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
- Mládežnická organizace: Mladá ODS (oficiální), Mladí konzervativci (neformální)
- Barvy: Modrá
ODS byla od dob samostatné České republiky součástí hned několika vlád. Doménou této strany je skutečnost, že se každý z jejích čtyř předsedů stal premiérem. Na historické maximum ve sněmovních volbách ODS dosáhla pod vedením Mirka Topolánka, když v roce 2006 obdržela 35,8 procenta, což stačilo na 81 mandátů.
Historie TOP 09
- Datum vzniku: 26. června 2009 (rozkol od KDU-ČSL)
- Zakladatelé: Miroslav Kalousek, Karel Schwarzenberg
- První předseda: Karel Schwarzenberg
- Známí bývalí členové: Karel Schwarzenberg, Miroslav Kalousek, Dominik Feri, Jaromír Drábek
- Politická skupina v EP: Evropská lidová strana (EPP)
- Mládežnická organizace: TOP tým
- Barvy: Fialová, červená, modrá
TOP 09 byla od svého vzniku součástí dvou vlád, konkrétně zasedala v kabinetu Petra Nečase a nyní je součástí vlády Petra Fialy. Zkratka TOP vychází ze slov tradice, odpovědnost a prosperita. Spoluzakladatelé „Topky“ Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg se otevřeně hlásili k evropským tradicím křesťansko-židovské kultury. Vlajkovou lodí strany byl také důraz na rozpočtovou odpovědnost. TOP 09 nicméně poslední dobou čelí kritice, že od svých původních idejí částečně ustoupila.
Historie KDU-ČSL
- Datum vzniku: 3. ledna 1919
- Zakladatel: Jan Šrámek
- První předseda: Jan Šrámek
- Známí bývalí členové: Jan Šrámek, Alois Petr, Josef Bartončík, Josef Lux, Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová
- Politická skupina v EP: Evropská lidová strana (EPP)
- Mládežnická organizace: Mladí lidovci
- Barvy: Žlutá, modrá
KDU-ČSL vznikla již v lednu roku 1919 sloučením několika katolických subjektů, což z ní dělá jednu z vůbec nejstarších českých politických stran. Existence strany byla přerušena v letech 1938 až 1945, a to v důsledku německé okupace. Nutno ovšem zmínit, že lidovci byli hlavním členem exilové vlády v Londýně.
Další výrazný zásah do fungování lidovců přišel v roce 1948. Strana byla v důsledku komunistického útlaku začleněna do Národní fronty. Součástí tohoto bloku byla až do roku 1989. Zatímco vedení lidovců bylo podřízeno komunistům, část členské základny naopak využívala stranický aparát k podpoře protikomunistických akcí.
Od revoluce KDU-ČSL naplno využívala nástrojů vyjednávání a kompromisu. I díky středovému ukotvení byli lidovci součástí drtivé většiny polistopadových českých vlád. V roce 2010 strana sice vypadla ze Sněmovny, v roce 2013 se však do dolní komory Parlamentu vrátila. V současném volebním období mají lidovci 23 poslanců, což je jejich maximum od listopadu 1989.
Výsledky Spolu v předchozích volbách
Sněmovní volby
Koalice Spolu poprvé kandidovala ve sněmovních volbách 2021. Navzdory průzkumům obdržela 27,79 procenta a těsně porazila hnutí ANO. Výsledek Spolu stačil na pohodlnou sněmovní většinu se Starosty a Piráty. Koalici výrazně pomohla skutečnost, že ve volbách propadlo kolem jednoho milionu hlasů.
Prezidentské volby
I když se dlouhé měsíce spekulovalo o tom, že Spolu do prezidentských voleb 2023 postaví vlastního kandidáta, nakonec se tak nestalo. V říjnu 2022 trojkoalice oznámila, že svého kandidáta nenominuje, aby nerozmělňovala hlasy. Fiala a spol. také vcelku netradičně podpořili hned tři kandidáty – Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera. Ve volbách uspěl Petr Pavel, když v druhém kole porazil Andreje Babiše.
Evropské volby
U loňských evropských voleb představitelé ODS, TOP 09 a KDU-ČSL dlouho váhali, zda kandidovat společně, nebo samostatně. Nakonec zvolili společný postup, což mnoho pozorovatelů kritizovalo, a to na základě odlišných názorů jednotlivých stran na chod EU. Stalo se tak, že se na jedné kandidátce objevila jména jako Alexandr Vondra (ODS) či Luděk Niedermayer (TOP 09). Koalice Spolu v eurovolbách získala 22,27 procenta a skončila druhá za hnutím ANO. ODS obdržela tři mandáty, TOP 09 dva a lidovci získali jedno křeslo.
Krajské a komunální volby
Po krajských volbách 2024 má Spolu dva hejtmany, čímž výrazně zaostává za hnutím ANO, které jich nyní má osm. Koalice Spolu drtivě zvítězila pouze v Jihomoravském kraji, kde pod vedením Jana Grolicha (KDU-ČSL) atakovala hranici 40 procent.
Ještě lépe se dařilo ODS v Jihočeském kraji. Martin Kuba odmítl pomoc TOP 09 a lidovců. Přesto samostatná ODS v jižních Čechách totálně zválcovala veškerou politickou konkurenci a dosáhla na skoro 48 procent.
Nutno zmínit, že ODS od roku 2023 opět vládne také v Praze, kde je primátorem Bohuslav Svoboda. Tento fakt lze označit za jeden z úspěchů Spolu v komunálních volbách 2022. Své primátory má ODS i v Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a Jihlavě. TOP 09 ani lidovci v žádném krajském městě primátora nemají.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jaké má Fiala auto, s čím jí chlebíčky a loupe si kiwi? Premiér odpovídal na netradiční otázky
