Vyřízení daní, sestavení rozpočtu, rozhodování mezi spořením a investováním nebo nákup první akcie. To je realita všedního dne nejen pro mladé lidi. Tyto běžné úkony vás však ve škole mnohdy nenaučí.
Podle nového průzkumu Nadace České spořitelny a agentury Ipsos se každý druhý mladý člověk ve věku 15 až 25 let cítí v oblasti financí nejistý. Pouze 18 procent respondentů by si za svou finanční gramotnost dalo jedničku.
Výrazně sebevědomější jsou přitom muži, zatímco dívky své schopnosti systematicky podceňují. I přesto, že reálně v testech často dopadají stejně dobře jako jejich vrstevníci opačného pohlaví. Článek vychází z průzkumu Nadace České spořitelny a agentury Ipsos, realizovaného online formou na vzorku 505 respondentů v listopadu minulého roku.
Ačkoliv je finanční gramotnost od roku 2013 oficiální součástí rámcových vzdělávacích programů pro základní školy, téměř 40 procent mladých tvrdí, že se s touto výukou poprvé setkalo až na střední škole. Každý šestý respondent pak přiznal, že o hospodaření s penězi ve škole neslyšel vůbec nic.
Průzkum dále ukazuje, že třetina mladých ve věku 15 až 17 let se vůbec necítí připravena na dospělý život z hlediska hospodaření s penězi. Teprve ve věku 21 až 25 let se situace zlepšuje. Zde téměř 80 procent respondentů uvedlo, že už se ve financích lépe orientuje. Tento rozdíl signalizuje zásadní věc: pochopení základních finančních principů přichází často až s osobní zkušeností - s výplatou, nájmem, prvními investicemi nebo dluhy. Ale to už může být pro některé pozdě.
Podle dat má do 20 let jen každý druhý mladý člověk vlastní příjem. Naopak po dosažení 21 let se podíl těch, kteří mají pravidelný příjem z brigády, zaměstnání nebo podnikání, zvyšuje na dvě třetiny. Tento bod zlomu je přímou odpovědí na otázku, proč si mladší studenti připadají finančně ztracení. Jednoduše si do té doby nemohou své finanční dovednosti vyzkoušet.
Premiant v matice si neumí nastavit daně
Právě absence praxe je jednou z nejčastějších výtek, kterou mladí ohledně školní výuky mají. "Třetina studentů by si přála, aby jim finance vysvětloval někdo, kdo se jim věnuje v každodenní praxi. A více než polovina by uvítala praktičtější přístup místo teoretických pouček," shrnuje Anna Dvořáková z Nadace ČS.
Tento požadavek není jen o formě, ale také o obsahu. Nejčastěji mezi tématy mladí postrádají investice (19 procent), daně (12 procent) a spoření (8 procent). Přitom právě tato témata dnes rozhodují o finanční stabilitě jednotlivce. A i když většina mladých ví, že spořicí účet má výhodnější úročení než běžný, pětina si to stále myslí špatně. Čtvrtina si dokonce mylně myslí, že na spořicím účtu lze získat státní podporu.
Kritika výuky přichází nejčastěji od mladých dospělých ve věku 21 až 25 let. Tedy od těch, kteří se už museli postavit na vlastní nohy a poznali, že jim škola v tomto ohledu v praktickém životě příliš nepomohla. "Začal jsem podnikat, ale o tom, jak si správně nastavit daně, pojištění nebo zálohy, jsem nevěděl vůbec nic. A to jsem byl premiant v matematice," říká jeden z účastníků průzkumu.
Propad u dívek. Chybí sebevědomí, ne znalosti
Z výsledků průzkumu zároveň vyplývají i výrazné rozdíly mezi pohlavími. Muži si v oblasti financí věří více než dvojnásobně oproti ženám. Přestože se v testech ukazuje, že dívky často odpovídají správně, samy svou úroveň znalostí hodnotí velmi nízko.
"Ženy totiž častěji neodpovídají na otázky, když si nejsou jisté, zatímco muži si spíše tipnout zkusí, což může výsledný rozdíl zkreslovat," upozorňuje Tereza Horáková z agentury Ipsos. I to přispívá ke zkreslení výsledků. A především - dlouhodobě může tato dynamika podkopávat sebevědomí a schopnost činit finanční rozhodnutí.
Řešením je brzká výuka a odborníci z praxe
Výsledky průzkumu ukazují, že mladí lidé si stále více uvědomují, jak důležité je rozumět financím. A právě proto volají po zásadní změně ve způsobu, jakým se toto téma ve školách vyučuje. Tři čtvrtiny z nich chtějí, aby se výuce financí věnovalo více pozornosti. Požadují výuku, která je bude bavit, která jim bude dávat smysl a kterou si odnesou do reálného života.
"Cílem je, aby děti rozuměly principům hospodaření a uměly je přirozeně uplatnit v běžném životě," shrnuje Anna Dvořáková.
Až 30 procent oslovených lidí považuje za ideální začít s výukou finanční gramotnosti už na prvním stupni základní školy, přesto se s ní v tomto věku reálně setkalo jen 8 procent respondentů.
Platforma Skoala, vyvinutá Nadací České spořitelny, se snaží tuto mezeru vyplnit. Nabízí přes 100 metodik, které jsou navrženy tak, aby žáci pochopili nejen výpočty, ale především smysl a důsledky finančního rozhodování.
Zacíleno na učitele
Podle Aleny Opletalové z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je potřeba zaměřit se také na učitele. "Nejistota učitelů může vycházet z nedostatečné přípravy během studia na fakultách připravujících učitele a z absence kvalitní metodické podpory, která by jim pomohla tato témata srozumitelně a efektivně začlenit do výuky," vysvětluje Opletalová.
Například Pedagogická fakulta Univerzity Palackého už dnes nabízí volitelné předměty, kde studenti připravují vlastní metodiky, zapojují se do výuky na školách a vytvářejí vlastní výukové materiály. Vznikají dokonce i interaktivní chatboty a AI nástroje pro podporu výuky.
