Aktuální data potvrzují, že došlo k výraznému zvýšení podílu občanů, kteří podporují zásahy prezidenta do činnosti vlády, i když jen omezeně. „Od posledního výzkumu z ledna 2020 vzrostl o 16 procentních bodů. Naopak názor, že prezident vůbec nemá zasahovat do činnosti vlády, podpořilo o 13 procentních bodů méně než v roce 2020 a o 22 procentních bodů méně než v prvním výzkumu z roku 2002, kdy tento názor dosáhl svého historického maxima,“ uvedli autoři průzkumu. Tehdy 35 procent Čechů souhlasilo s názorem, že prezident vůbec nemá zasahovat do práce kabinetu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel zatím nejmenuje Fremra ústavním soudcem. Může svůj postoj změnit, tvrdí právníci
Více než dvě pětiny dotázaných, tedy okolo 43 procent respondentů, se nyní shodují, že by se prezident měl věnovat i řešení konkrétních otázek, ovšem pouze ve výjimečných případech. Podle 35 procent oslovených má prezident řešit konkrétní otázky trvale. Zároveň si 18 procent lidí myslí, že se má hlava státu zabývat spíše obecnějšími záležitostmi morálky a podobně.
Podle více než tří pětin občanů by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení premiéra, podle pětiny podle vlastního uvážení.
U české veřejnosti dlouhodobě převažuje mínění, že se má český prezident angažovat v zahraniční politice v souladu se směrem udávaným vládou a ministerstvem zahraničí. V aktuálním průzkumu sdílí tento názor 56 procent dotázaných, zatímco podle 28 procent respondentů má prezident v diplomacii vystupovat aktivně nezávisle na vládě.
Přímou volbu prezidenta vnímá česká veřejnost dlouhodobě jako nejvhodnější způsob výběru. V současnosti ji podporuje až 80 procent účastníků průzkumu. Sedm procent by se vrátilo k parlamentní volbě a desetina se kloní k širšímu shromáždění volitelů. Pro 46 procent oslovených přitom není rozhodující, zda kandidát na nejvyšší ústavní funkci v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky.
