Připomíná srdce nebo Mickeyho Mouse. Jak vzniklo jedno z nejznámějších křesel vůbec?

Forbes Před 3 hodinami

Tohle křeslo ve tvaru rozevřeného srdce si mezi ostatními nespletete. Z čeho a jak vzniklo Heart Cone Chair, jedno z nejznámějších křesel vůbec? Čím se jeho autor, designér Verner Panton, při tvorbě inspiroval? A proč je jeho rukopis relevantní i dnes, více než šedesát let od jeho vzniku?

I když má za sebou práci pro předního dánského architekta a několik sólo projektů, tohle byla jeho první velká zakázka. Píše se rok 1958 a Verner Panton, rodák ze třetího největšího dánského ostrova, dostává nabídku, která se neodmítá: navrhnout interiér a jednopodlažní přístavbu s terasou pro restauraci Kom-igen v parku Langesø nedaleko Odense.

Návrh dostává od svého otce, provozovatele oblíbené restaurace v jedinečných kulisách okolní přírody. Bez váhání výzvu přijímá, pro absolventa Technické univerzity v Odense a Královské akademie umění v Kodani jde o jedinečnou příležitost, jak ukázat svůj ambiciózní a pro mnohé i radikální designérský rukopis.

Projekt pojímá Verner Panton velkolepě. Od rodiny dostává volnou ruku a pro restauraci navrhuje – jak je tehdy zvykem – nejen vzpomínanou přístavbu, ale také všechna interiérová řešení a detaily, včetně textilií, koberců, osvětlení, nábytku, stejně jako uniforem pro personál nebo jídelních lístků.

Nová podoba restaurace je zajímavá nejen díky řešení samotné dispozice: pro velkou centrální místnost Verner Panton vymyslel flexibilní systém z látek s geometrickými vzory, které visí ze stropu a rozdělovaly místnost na menší části. Vyniká ale také díky originálnímu použití barev.

V podniku Kom-igen (dánsky Přijďte znovu) jich designér a architekt sice nepoužívá mnoho, operuje s nimi však neotřele a na svou dobu překvapivě. Pracuje s pěti odstíny červené barvy, která má prostor s velkorysou terasou a prosklenou fasádou s pohledy do parku opticky zjemnit a zateplit.

Zpráva o restauraci s novým, nevídaným interiérem se šíří rychle. Dokonce tak rychle, že jeden z dánských deníků píše o tom, že místní obsluha nestíhá nápor zvědavých zákazníků uspokojit. „Můj otec věřil, že barvy jsou součástí radosti ze života a že mohou skutečně zlepšit jeho kvalitu,“ říká dnes k návrhu Carin Panton, dcera designéra.

Těžko říct, zda i tento faktor stojí za úspěchem červeně čalouněné kuželové židle s vysokou opěrkou, kterou designér, jež na začátku kariéry pracoval pro legendu dánského designu Arne Jacobsena, speciálně pro interiér navrhl. Z dobových fotografií je však patrné, že jde o jednu z nepřehlédnutelných dominant prostoru.

Design zblízka

Jak vzniklo křeslo, po kterém toužíte? Co inspirovalo designéra jedné z nejslavnějších nádob na přípravu kávy? A jaký příběh stojí za globálně úspěšným sešitem, který se vyrábí už více než 170 let? V pravidelném seriálu vás vezmeme na cestu po stopách ikonického designu — představíme nejen příběhy objektů touhy, ale i předmětů, které nás provázejí každý den.

Ta židle se jmenuje Cone Chair a její název odkazuje k hlavní inspiraci jejího autora: obrácenému kuželu, který je v jeho návrhu posazen na subtilní čtyřramennou základnu z leštěné nerezové oceli. Právě takto vzniká charakteristická silueta křesla ve tvaru písmene V.

Zdánlivě jednoduché konstrukční řešení je ale ve skutečnosti souhrou nejen propracovaného návrhu, ale také mimořádné pevnosti a vysoké kvality použitých materiálů. I proto je o křeslo, které boří tehdejší představy o tom, jak by měl tento kus nábytku vypadat, zájem i mezi výrobci.

Jeden takový se zúčastnil slavnostního otevření restaurace a okamžitě si design křesla zamiloval. Proto pro účely velkovýroby křesla zakládá značku Plus-linje. Cone Chair se i díky podnikateli a zakladateli tohoto dánského výrobce, Percymu von Halling-Kochovi, stává hitem.

Více si Verner Panton nemohl přát. Na rozdíl od svých architektonických a designérských souputníků nelpěl na tradičních řemeslných postupech. Věřil, že jeho poslání spočívá spíše v experimentování s materiálem a technologiemi. A také v tom, aby jeho návrhy obstály ve velkosériové produkci.

V roce 1959 je jeho Cone Chair k vidění na dánském prodejním veletrhu Købestaevnet ve Fredericii známé nejen pro výrobu nábytku. I tady na sebe křeslo přitahuje velkou pozornost: Verner Panton, který byl pověřen designem části akce, se totiž nejen svůj model rozhodl namísto běžné instalace umístit na strop.

Důvod? Veletrh lákal velké množství návštěvníků a designér se rozhodl, že místo pohledu na ramena a záda spolunávštěvníků chce pohledy příchozích směřovat právě na samotný nábytek. Jedni si při pohledu na jeho řešení ťukali na čelo, z pohledu marketingu šlo ale ze strany Vernera Pantona o geniální tah.

Možná i proto se řada vzniklá pro Plus-linje, kam Cone Chair patří, dočkala rozšíření. Verner Panton, později i autor několika ikonických interiérů, navrhl v podobném duchu i barovou židli, stoličku, stejně jako další – a z dnešního pohledu známější – křeslo Heart Cone Chair. Jeho design stále vychází z onoho tvaru kužele, jde však o doslovnější reinterpretaci klasického ušáku.

Křeslo, jehož silueta se dvěma zaoblenými opěrkami připomíná srdce či Mickeyho Mouse, se ve své době vyrábělo ve dvou variantách. Model se stal ukázkovým příkladem Pantonovy fascinace geometrickými formami (doporučujeme prostudovat jeho návrhy textilií) a jeho schopností propojovat funkčnost s novátorskými a svébytnými nápady.

Zajímavostí je, že právě toto křeslo, které platí za jednu z ikon designu druhé poloviny minulého století, má stejné vlastnosti jako model zmíněného Arneho Jacobsena, u nějž Verner Panton působil na začátku své kariéry v padesátých letech.

Jakmile se postaví několik těchto modernistických ušáků vedle sebe, jak to Verner Panton vymyslel například v hotelu a restauraci Astoria (na fotce výše), vytváří jakousi místnost v místnosti, prostor vizuálně i akusticky oddělený od okolního prostoru. Podobný efekt s sebou nese i křeslo Egg Arneho Jacobsena vytvořené pro lobby ikonického hotelu SAS Royal Hotel v Kodani z roku 1958.

Že tvorbu Vernera Pantona hnala nejen fascinace odvážnými barvami, geometrií, ale také tehdejšími moderními výrobními technikami a materiály, dokládají vedle Heart Cone Chair i další jeho modely. Zářným příkladem je po svém autorovi pojmenovaná Panton Chair, první sériově vyráběná židle vzniklá z jednoho kusu polyuretanu.

Právě dobrodružná cesta za její konstrukcí přivedla dánského designéra ke švýcarské značce Vitra, konkrétně za jejím zakladatelem Willim Fehlbaumem a jeho synem Rolfem, kteří se rozhodli sen o židli vyrobené z jednoho kusu materiálu společně splnit. Povedlo se na konci šedesátých let.

Dlouhodobá spolupráce se švýcarským nábytkovým výrobcem přinesla vedle Panton Chair i rodinné přátelství a stěhování poblíž Basileje. A byť je jméno dánského designéra spojováno se značkami jako Louis Poulsen, &Tradition či dokonce Ikea, je to právě Vitra, která dnes Cone Chair i Heart Cone Chair vyrábí.

Původní dánský výrobce Plus-linje už neexistuje, od roku 2004 tak produkuje tato křesla právě značka s výrobním kampusem v německém městě Weil am Rhein.

Mimochodem, brand má letos ve spojitosti s Vernerem Pantonem rušný rok – u příležitosti 100 let od jeho narození vydává reedici ikonického Heart Cone Chair, a to v dvoubarevné, modré kombinaci. „Snažili jsme se znovu vytvořit Pantonův charakteristický barevný svět, kde jeden odstín plynule přechází do druhého,“ uvedla Stine Liv Buur, manažerka Design Classics ve společnosti Vitra, která má na starosti rozvoj a obnovu ikonických produktů.

„Nakonec jsme zvolili modré tóny. Nejen proto, že jsme nejvíce věřili této verzi a považovali ji za obzvláště elegantní, ale také proto, že Verner Panton sám často nosil modrou barvu,“ dodává ke spolupráci, která vznikla i díky rodině Pantonových.

Ta otázka se nabízí: Proč křeslo rezonuje i dnes, více než šedesát let od jeho vzniku? Susanne Graner, šéfka sbírky a archivu Vitra Design Museum, se pro odpověď vrací k citátu Percyho von Halling-Kocha, zakladatele původního výrobce Plus-linje.

„Nevím, zda toto křeslo zůstane ukázkou dokonalosti. Může stejně dobře jít i o módní výstřelek nebo jen přechodný trend… Může to být jen experiment na cestě k lepším věcem, může to být jen nevýznamný bod ve vývoji, ale může také přispět k posunu o kousek dál…,“ pronesl.

„Na tomto tvrzení je fascinující, že vyzdvihuje velký potenciál křesla. Může představovat mezikrok, výchozí bod nebo jen výsledek výzkumu – a právě to mu dodává hodnotu… Možná podvědomě tento průkopnický charakter dodnes rozpoznáváme a obdivujeme,“ uvedla Susanne Graner pro Forbes.

„Dnes je Heart Cone Chair právem považováno za kulturní ikonu. Jeho význam spočívá v odvážné individualitě a emocionálním výrazu. Není pouze funkčním předmětem – je expresivní a sochařské. Což v době, kdy se mnoho interiérů snaží o neutrálnost, přináší osobitost a optimismus,“ dodává Stine Liv Buur.

Pokud byste se rádi na křeslo, které ve své době bořilo konvence, rádi posadili, vydejte se do Vitra Design Musea. Od 23. května do května následujícího roku tu poběží velká výstava s názvem Verner Panton: Form, Colour, Space. A k vidění tu bude nejen Heart Cone Chair, ale i další Pantonovy ikonické modely.

The post Připomíná srdce nebo Mickeyho Mouse. Jak vzniklo jedno z nejznámějších křesel vůbec? appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek