Manželé Naďa a Jiří Huličkovi a s nimi desítky dalších Mostečanů očekávají, že hluk ze závodiště se konečně vrátí na snesitelnou úroveň. Naopak majitelé autodromu mluví o omezení jejich "ústavního práva svobodně podnikat".
Krajský soud v Ústí nad Labem letos 20. března pravomocně rozhodl, že dění na mosteckém závodním okruhu už nesmí okolí zatěžovat nepřiměřeným hlukem. Jako přiměřené hlukové limity soud stanovil ve všední dny 55 decibelů a o nedělích a státních svátcích 50 decibelů.
Jak vyplývá z kompletního rozsudku, který redakce deníku Aktuálně.cz získala na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, soudní senát pod vedením Jana Pekáče se rozhodoval na základě několika momentů: výslechu dalších svědků z Mostu, dostupných výsledků měření hluku a také toho, jakým způsobem komunističtí plánovači "branně-sportovní" areál na přelomu 70. a 80. let budovali.
"Přišel Zajíček a začal očistec"
Krajský soud v Ústí předvolal celkem pět svědků. První z nich bydlí u okruhu od roku 1989. "V té době se na autodromu jezdilo tak třikrát, čytřikrát (do roka) o víkendech, po roce 1989 se situace zhoršila. Jezdilo se častěji, lidé si začali stěžovat, pořád to však bylo únosné. Pokud by dnešní provoz představoval sto procent, pak to tehdy bylo třicet procent," cituje jej rozsudek.
A materiál pokračuje: "Jakmile před deseti lety areál koupil současný majitel (Josef Zajíček), začal pro ně doslova očistec, jezdilo se každý den od rána do večera, včetně víkendů, třeba do 21.00 nepřetržitě 75 procent roku. (…) Hluk z provozu autodromu přirovnal k tomu, jako by mu někdo doma každý den osm hodin vysával koberec. Jako přijatelné považuje zejména závody kamionů, neboť mají hluboký zvuk, naopak obzvláště nepříjemné jsou motocykly."
Tento svědek pak ještě uvedl, že v posledních deseti letech změnil způsob užívání svého domu tak, že přes den nechodí na zahradu, když otevře okna, zvuk je ještě nepříjemnější. Jeho manželka prodělala infarkt a on má za to, že na tom má "značný" podíl autodrom.
Nejvíc si odpočinou, když jsou závody
"Nejvíc si odpočinou, když jsou závody, neboť závod se jede třeba hodinu a pak můžou jít ven třeba na kávu," cituje rozsudek dalšího ze svědků, jenž se k autodromu přistěhoval v roce 2002.
"Považuje to za psychické týrání, už to tam nezvládá. Přesvědčili svého syna, aby si v jiném místě postavil dům, a vezme je tam bydlet, protože ona už to nezvládá, nedá se to vydržet," převyprávěl rozsudek starší svědkyni.
Další ze svědků, který se do oblasti přistěhoval za svou manželkou v roce 2003 či 2004, popisoval, že provoz okruhu před změnou majitele byl akceptovatelný pro normální žití. "Změna v míře hluku po změně majitele se nedá normálním slovem popsat," řekl soudu. "Enormně se navýšil počet komerčních akcí," tvrdil dále.
To potvrdila i další žena, jež v místech sousedících s mosteckým závodištěm žije od roku 1959. "V místě byly ponejprv louky, pak tam byl důl a pak se začal dělat autodrom s tím, že bude sloužit pro občany města jako volnočasové centrum. Zpočátku bylo závodů tak pět (ročně), (…) sice se postupně provoz až do roku 2014 zvyšoval, ale nebylo to na té úrovni jako dnes, která je nesnesitelná, jezdí se téměř každý den, o závodech je často menší hluk než v týdnu," zaznamenal její slova rozsudek.
Když si prý její vnoučata hrají na pískovišti, vzájemně se neslyší, ona si v zatepleném domě s plastovými okny pouští televizi, aby hluk z okruhu přebila: "Není kam utéct."
Právě komerční jízdy od rána do večera během týdne jsou tím, co místní sužuje nejvíc. Byť už se dnes přes všední dny na okruhu nejezdí tolik hodin jako v minulých letech a končí se dřív.
Autodrom: Obtěžuje je hluk? Ať si dají do oken dvojitá skla
Zástupci Autodromu Most se vyjádřili, že v posledních letech přistoupili k řadě protihlukových opatření - "zkrácení provozní doby, zákaz driftingu, povinné tlumivky výfuků motocyklů, omezení počtu vozidel na dráze a podobně".
Z jejich argumentace, kterou získal ústecký soud před březnovým rozsudkem, také vyplývá, že Josef Zajíček má k dispozici odborná stanoviska, která vyznívají v neprospěch výstavby protihlukových stěn.
A naopak podle rozsudku lidem v okolí závodního okruhu radí: "Zlepšení poměrů na pozemku žalobců lze dosáhnout i jinými prostředky, které se nedotýkají základních práv a svobod autodromu, například instalací dvojitých skel v oknech."
Během jednání krajského soudu se probírala i starší studie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Z měření prováděného už v roce 2019 vychází, že "hluk z autodromu je skupinou osob žijících v okolí autodromu vnímán jako zdroj hluku a obtěžování, tito obyvatelé mají více onemocnění hypertenzí, vztah mezi obtěžováním, subjektivně vnímaným stresem a onemocněním nelze vyloučit".
Loni v létě prověřoval okolnosti fungování mosteckého autodromu také ombudsman. I jeho zjištění týkající se stížností na údajnou nečinnost ústecké krajské hygienické stanice (KHS) se podle rozsudku dostala na program jednání.
"Veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že se KHS dopustila průtahů (…), a to ve správních řízeních vedených na podkladě celkem deseti měření hluku (…) v letech 2018 až 2021. (…) KHS devět věcí spojila ke společnému řízení (…), v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši tři miliony korun. O posledním měření ze 6. až 8. srpna 2021 je vedeno samostatné řízení, rozhodnutím byla autodromu uložena pokuta ve výši 650 tisíc korun," informuje rozsudek.
Autodrom měl prý dost času se připravit
Ústecký soudní senát pod vedením Jana Pekáče se zabýval i jedním z nejčastějších argumentů zastánců autodromu. Ten zní, že závodní dráha na okraji Mostu stojí už několik dekád, zatímco stěžovatelé se ke zrekultivované výsypce hnědouhelného velkolomu přistěhovali později a teď se prý diví, že se na okruhu závodí.
Před soudy už dříve zaznělo, že když se v Mostě v roce 1978 a 1979 finišovalo se schvalováním projektu autodromu, komunistické úřady se neobtěžovaly o probíhajícím řízení informovat alespoň nejbližší sousedy. Po roce 1989 se pak sice objevily hygienické posudky, které před výstavbou v okolí závodiště varovaly, nicméně mostecký magistrát se jimi neřídil.
Navíc tahle situace se netýká Nadi a Jiřího Huličkových. Dům, kde nyní žijí, je už téměř sto let starý. Jak vyplývá z rozsudku, právní zástupci autodromu měli argumentovat i tím, že Jiři Hulička provozuje ve vile dílnu, a tudíž by se tu neměly uplatňovat limity hluky jako v obývané zástavbě.
"Nevýznamnou shledal odvolací soud námitku, že žalobci mají na adrese jejich domu zapsáno místo podnikání, neboť to nic nemění na tom, že jde o rodinný dům, tedy nemovitost určenou k bydlení, kterou žalobci k bydlení též užívají," reagoval Jan Pekáč.
A soudce se podobně popasoval i s výtkami majitelů autodromu, že případné omezení provozu může ohrozit jejich podnikání závislé na dlouhodobých kontraktech se zákazníky, kteří si závodní dráhu pronajímají. "Smluvní vztahy nejsou okolností významnou pro rozhodnutí ve věci. Spor probíhá po dobu téměř sedmi let, pročež měl autodrom dostatek času se na důsledky případných omezení, která pro něj mohou plynout, připravit," stojí dále v rozsudku.
"Autodrom ruší lidi i uvnitř jejich domu"
Ústecký soud před vynesením ortelu upozornil, že za posledních deset let proběhla v rámci státního zdravotního dozoru řada měření během závodů a volných jízd. "V chráněném venkovním prostoru obytných budov, jež se nachází ve vzdálenosti do 250 metrů od závodního okruhu, (…) bylo vždy zjištěno překračování platného hygienického limitu," píše se v rozsudku.
A dále upřesňuje: "Hluk z provozu žalované ztěžuje užívání nemovitostí v okolí bydlících osob zejména tím, že je omezuje v užívání jejich pozemků - zahrad, neboť jsou z důvodu nadměrné hlučnosti nuceni se zdržovat uvnitř svých domů, omezuje je též v možnosti domy větrat, ruší je i uvnitř jejich domů, narušuje jejich psychickou pohodu."
Petr Zach, právní zástupce Autodromu Most, neuspěl ani s argumentací, podle níž se situace v téhle části města ve srovnání s historií výrazně zlepšila. "Poukázal na to, že v době před vybudováním autodromu se v místě nacházel povrchový lom na hnědé uhlí Matylda, později Vrbenský, v němž se těžilo nepřetržitě. V rámci rekultivace území pak došlo k výstavbě autodromu a jezera Matylda, čímž došlo ke zlepšení místních poměrů," uvádí rozsudek.
Pokud nepřijde změna, ve hře je i exekuce
Letos 20. března, tedy první jarní den, Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl. "Považuje za přiměřené imise hluku, jež během nezávodního provozu autodromu, zejména během takzvaných volných jízd, nepřesáhnou v chráněném venkovním prostoru domu žalobců (…) 55 decibelů, a o nedělích a zákonem stanovených svátcích (…) český hygienický limit 50 decibelů."
Jen pro srovnání. Hluk ve výši 50 decibelů se klasifikuje jako běžný pouliční ruch, 55 decibelů pak třeba vydává spuštěná televize s normální hlasitostí. Během závodu superbiků 8. srpna 2021 přitom hluk na zahradě manželů Huličkových činil až 71,3 decibelu.
"Omezení se týká jen komerčních jízd, které musejí ustat v neděli a o státních svátcích. Ve všední dny se musejí dostat do rozsahu běžného na moderních okruzích a autodrom musí přijmout taková technická opatření, aby při těchto jízdách bylo dosahováno hluku dle hygienických limitů," okomentoval to už dřív Václav Láska, právní zástupce Huličkových.
Současný majitel mosteckého autodromu Josef Zajíček s březnovým rozsudkem ústeckého soudu nesouhlasí. Už proto podal dovolání. Tím se bude zabývat Nejvyšší soud v Brně.
Naďa a Jiří Huličkovi se mezitím stali terčem výhrůžek. Především na sociálních sítích je napadají příznivci autodromu, kteří manžele nazývají třeba "lidskou lůzou" nebo vyzývají další souputníky ke "spanilým jízdám" v plných otáčkách pod okny jejich domu.
Pokud dovolání neuspěje a mostecký autodrom se přesto nebude rozsudkem krajského soudu řídit, Huličkovi mohou se svým právním zástupcem Václavem Láskou podat na závodiště exekuční návrh.
