Podle předpovědi má v pondělí pršet méně než o víkendu, který byl pro část země katastrofický. Mají některé oblasti nejhorší za sebou?
Některé oblasti ano, především severní Morava. Na druhou stranu zítra čekáme výraznější srážky na Šumavě a v Novohradských horách, tam se to může komplikovat. K problémům může docházet ještě také na Vltavě, Malši či Lužnici, protože i tam je povodí nasycené a řeky poměrně vystoupané. Pokud tam spadnou další srážky, může to být problém.
Dosáhly tedy povodně o víkendu vrcholu katastrofických následků, zejména v nejvíce ohrožených místech?
Takto jednoduše se to říct nedá. Na horních tocích už situace může být lepší, protože srážek už mnoho nepředpokládáme. Jenže na množství toků ještě voda stoupá, a to například na celém povodí Odry, kam patří i Opava. Také situace na Labi ještě nebude jednoduchá, protože bude výrazně stoupat, takže tam se musí ještě připravit opatření. Z hlediska srážek, tedy kromě pondělí na jihozápadě, to bude určitě lepší. Ale u povodňové situace nás čeká ještě nejméně několik nepříjemných dní.
V Jeseníkách se předpovědi množství srážek zatím docela různí. Co mají čekat lidé v zatopených obcích?
Přímo v Jeseníkách už mnoho srážek nečekáme. Rozhodně ne v takovém rozsahu jako o víkendu. Pokud tam nějaké srážky budou, bude to maximálně do 30 až 40 milimetrů v nejvyšších oblastech, ale plošně většinou 10 až 20 milimetrů, což by už zásadně nemělo ovlivnit aktuální stav. Pršet tam ale ještě bude, což není dobré pro psychiku lidí. Pro spoustu z nich už jen samotný déšť bude nepříjemným signálem.
Co mírnější srážky v těchto oblastech udělají s povodněmi?
Tam, kde už bude tok klesat, se může pokles zastavit. Přechodně se hladina může i rozkolísat. Nicméně mírnější déšť by už další komplikace způsobovat neměl.
Premiér Petr Fiala řekl, že se déšť posouvá na západ. Jak na tom bude v noci a zítra Praha a střední Čechy?
Určitě nečekejme katastrofu. V Praze se v podstatě srážky rozložily. Teprve teď bude pršet na Berounce a naopak zase už nebude tolik pršet na Sázavě. Lze tedy manipulovat i s Vltavskou kaskádou tak, aby se daly regulovat přítoky z Vltavy do Labe. Celkově zde situace není tak nepříznivá jako na severní Moravě.
V tuto chvíli to vypadá, že by se v Praze na Vltavě měla hladina pohybovat někde kolem prvního, možná druhého stupeň povodňové aktivity. To je nesrovnatelné se severní Moravou. Na řece Bělé a na řece Opavě hladiny dosáhly stoletých vod, což je velmi mimořádná situace. Dokonce překročily rok 1997.
V úterý se má počasí v celé zemi zlepšit a déšť ustupovat. Jak to pomůže zaplaveným oblastem?
V úterý během dne srážky prakticky ustanou a budou se vyskytovat jenom ojedinělé přeháňky. Zhruba od středy bude i slunečno a poměrně teplo. Teploty by měly překračovat 20 stupňů Celsia, takže dá se předpokládat, že vývoj počasí bude příznivý. To ale neznamená, že voda hned opadne.
Naopak na dolních tocích a na velkých řekách, především na Moravě a Labi, budeme ještě čekat, než doteče voda z horních a středních toků. Může se stát, že voda opadne až někdy na konci příštího týdne.
Například v Ústí nad Labem se kulminace předpokládá až ve středu. Třetí stupeň povodňové aktivity tam ještě nějaký čas bude, a to možná i ve čtvrtek a v pátek. Omezení z toho plynoucí potrvají i na dalších tocích, třeba na Moravě. Na horních a malých tocích voda opadne poměrně rychle, jakmile ustanou srážky.
Lidé z některých zatopených obcí na Jesenicku hlásí, že je to horší než v roce 1997. Jsou letošní povodně skutečně horší?
Je předčasné to srovnávat komplexně, protože řada toků ještě roste a nevíme zatím, jakých hodnot dosáhnou. Máme sice odhady, ale ty se vždycky od reality mohou trochu lišit. Ale například Bělá a Opava už překročily hodnoty z roku 1997.
V pátek jste říkal, že mohou být vyplaveny i obce, které nejsou u řek. Naplnilo se to?
Ano, na některých místech se voda už vůbec nevsakovala, proudila čistě z polí nebo z lesů. Tudíž k zaplavení obcí docházelo, přestože nejsou bezprostředně u řek. Je to rizikové. Apeluji proto na lidi, aby raději nevjížděli do cest, přes které teče voda. Může se celkem snadno stát, že i taková voda auto unese a člověk nad ním ztratí kontrolu. Ostatně jeden takový případ jsme na severní Moravě zaznamenali.
Začátek září provázely tropické teploty a prakticky celé léto bylo velké sucho. Z jakého důvodu došlo v půlce září k této náhlé proměně počasí?
Je to neobvyklé. Je to dané tím, jak výrazně teplejší je atmosféra a moře. Občas dojde ke změně situace tak, že se vytvoří tlaková níž, která velmi zvolna přechází střední Evropu. V minulosti jsme takové případy měli a často je doprovázely vydatné srážky. V letech 1997, 2002 nebo 2013 i povodněmi. Je to vždycky o tom, jak rychle dokáže tlaková níže opustit území a pohybovat se blízko. Pokud se zde pohybuje delší dobu, je situace horší.
Momentálně jsou velmi teplé vody moří v okolí. A bylo to tak i v uplynulém týdnu. Baltské i Středozemní moře byly nadprůměrně teplé. Jejich teplota o dva až tři stupně překonávala průměrnou teplotu obvyklou pro září. Jaderské moře mělo kolem 26 stupňů, což je na září už poměrně vysoká hodnota, která dříve nebývala ani v létě.
Právě teplota moří v souvislosti s vlhkostí, která z nich pochází, přináší výrazně více vlhkosti, než bývá obvyklé. Dlouhodobě se otepluje. Teplá sezona, která obvykle končila na konci srpna, se protahuje a v průměru trvá každý rok déle. Letos to vyšlo až do září. Situace, které jsme obvykle spíše zažívali někdy v červenci, v srpnu, případně v červnu, dnes máme v půlce září.
