Astronomická podívaná začne hned zkraje roku. Během prvních deseti dnů v lednu se na obloze ukáže jeden z nejsilnějších meteorických rojů. Kvadrantidy, též přezdívané "meteory ze ztraceného souhvězdí", budou nejlépe pozorovatelné v noci ze 3. na 4. ledna. Zároveň se Slunce v letošním roce dostává na maximum své aktivity, což zvyšuje šance na výskyt polárních září viditelných i v Česku, a to hlavně v období kolem rovnodenností, tedy na začátku astronomického jara a podzimu.
Jedním ze vzácnějších úkazů, které astronomové v roce 2024 očekávají, je přiblížení Jupiteru a Marsu. "Budou vycházet už někdy kolem půlnoci ze 14. na 15. srpna a rozednění má nastat až kolem páté hodiny ranní. Takže lidé budou mít celých pět hodin k pozorování tohoto planetárního setkání," vysvětlil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. "Samozřejmě se přiblíží jen na obloze. Ve vesmíru budou pořád stejně daleko, ale nám ze Země se budou úhlově jevit přiblížené," dodal.
Největší očekávání vzbudila trajektorie komety C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS, kterou loni objevily nezávisle na sobě dvě observatoře. "Nových komet se objevuje poměrně dost. V průběhu několika týdnů klidně deset nebo patnáct. Tato je ale zajímavá tím, že při průletu kolem Slunce bude relativně blízko Zemi a navíc disponuje relativně velkým jádrem. Tím pádem by měla být dost jasná na to, abychom ji mohli pozorovat pouhým okem," objasnil výjimečnost úkazu Horálek.
Kometa pochází z míst pozůstatků počátku sluneční soustavy, konkrétně z Oortova oblaku, který leží za oběžnou drahou Pluta. Do přísluní, tedy nejblíže ke Slunci, se kometa dostane 27. září, kdy bude od středové hvězdy naší soustavy vzdálená 58,6 milionu kilometrů. Což je o něco dál než oběžná dráha planety Merkur. Díky této relativně velké vzdálenosti od Slunce vědci předpokládají, že kometa svůj průchod přísluním přežije.
"Potom poletí kometa k Zemi. A jak v přísluní nakumuluje teplo, tak teprve pak začne být aktivnější a jasnější. Takže zajímavé bude období spíše po průchodu přísluním, tedy mezi 27. zářím a 12. říjnem, kdy kometa dosáhne přízemí (nejbližšího bodu k Zemi, pozn. red.)," popsal její putování Horálek. "U nás ji budeme moci nejlépe sledovat od 10. října nízko nad západním obzorem. Navíc by měla být dost jasná na to, aby byla pozorovatelná pouhým okem i z měst," podotkl.
V září na noční obloze nastane ještě jeden vzácný úkaz - částečné zatmění Měsíce. Maximální zatmění nastane 18. září v 4:44, kdy bude Měsíc nejvíce ponořen v zemském stínu, téměř z devíti procent. Vesmírný jev bude možné dobře sledovat i bez dalekohledu. "Zajímavé na tom je hlavně to, že Měsíc bude zakrývaný v době, kdy bude úhlově větší než obvyklé úplňky. Lidé tomu stavu říkají superúplněk, ale já ten výraz nemám úplně rád," dodal astronom.
Prach z Halleyovy komety, noční svítící oblaka nebo zákryt planety Saturn Měsícem jsou další očekávané úkazy. Podrobný přehled zveřejnil Fyzikální ústav Slezské univerzity nebo web Kudyznudy agentury CzechTourism.
