Výsledky svých propočtů představili v úterý ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odboráři dle svých slov zohlednili zdražování, snížení sumy na platy, zvýšení daně z nemovitosti, zavedení nemocenských odvodů či zrušení zaměstnaneckých benefitů a školkovného.
V pondělí 31 svazů ČMKOS vyhlásilo kvůli balíčku stávkovou pohotovost. Přidaly se také odbory automobilky Škoda Auto. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí po jednání tripartity řekl, že postoj odborů považuje za nezodpovědný a nátlakové akce nepřispívají k dialogu. Odboráři si v úterý znovu stěžovali na to, že s nimi kabinet o chystaných změnách nejednal.
"Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo," uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. Oba rodiče pracují, každý vydělá zhruba 42 000 korun hrubého a potomek je předškolák. Domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun.
Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentním příjmu bylo 52 105 korun. Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta.
Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.
Někteří ekonomové však s výpočty odborářů nesouhlasí. "Pokud nechtějí být kritizovány za zveličování, měly by být schopny vysvětlit, proč je snížení schodku plánované pro příští rok na základě balíčku pouze necelých sto miliard korun," říká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
"Pokud by byla běžná rodina zatížena dopadem přes 100 tisíc korun ročně, musel by být celkový přínos balíčku přes 200 miliard korun, což by v podstatě z roku na rok zahladilo celý strukturální schodek českých veřejných financí," podotýká ekonom.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň na Twitteru uvedl, že odborářští předáci jsou "absolutně mimo mísu a bez špetky sociálního povědomí". "A to jste věděli, že podle odborů, když zvednete některým věcem 10% DPH na 12 %, že to zvedne celou inflaci, včetně všeho ostatního, o 3,5 bodu," zkritizoval výpočty odborů.
Ministerstvo financí uvedlo, že modelový příklad odborů je čistou demagogií založenou na vymyšlených předpokladech. "To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost," stojí v prohlášení úřadu. Pokud by v Česku žily pouze tříčlenné rodiny a každá odvedla o 178 000 korun navíc, stát by získal dodatečný příjem asi 623 miliard, uvedlo MF. "My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám," doplnil úřad.
Podle předáků vládní balíček míří především na zaměstnance, jejich rodiny a také na důchodce. S nastavením opatření nesouhlasí. Za stávkovou pohotovostí, kterou svazy vyhlásily v pondělí, si odbory podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly stojí.
Česko hospodaří v posledních letech každý rok se stomiliardovými schodky. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun.
Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.
