Poslední volební model agentury STEM přinesl malou senzaci. Jednak připsal Pirátům 10 procent, tedy jejich dosavadní nejlepší letošní výsledek.
Ve většině z 61 letos zveřejněných modelů od pěti renomovaných agentur, z nichž redakce Aktuálně.cz týden co týden sestavuje průzkum průzkumů, si Piráti připsali jednociferný zisk začínající pětkou nebo šestkou. Dvoucifernou naději vidí poprvé.
Odveta za vykroužkování
A hlavně, s tímto výsledkem se strana vedená Zdeňkem Hřibem vyhoupla na roveň Starostů vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana. Po čtyřech letech se tak pro Piráty rýsuje šance na zadostiučinění po propadáku, který utrpěli v předchozích sněmovních volbách v roce 2021.
Tehdy v koalici se Starosty aspirovali na to stát se nejsilnějším subjektem v předpokládané vládní koalici, pozdější pětikoalici. Jenže voliči na společné kandidátce houfně kroužkovali zástupce Starostů, kteří tak získali 33 poslaneckých mandátů. Pirátům zůstala jen čtyři křesla.
Průzkum průzkumů Aktuálně, v němž hrají menší roli i starší volební modely, zatím Pirátům předpovídá výsledek 8,1 procenta, tedy v přepočtu na mandáty 18 poslanců. Starostové by s 11 procenty ve sněmovně obsadili 23 lavic. Avšak dobu, kdy agentury nejnověji zjišťovaly postoje voličů, a vlastní termín konání voleb dělí takřka měsíc.
A zatímco STAN v průzkumu průzkumů mírně klesá, Piráti jsou nejrychleji rostoucí ze všech osmi sledovaných stran.
Malí se derou dopředu
S tím, že vzestupná trajektorie Pirátům bude ve zbývajících dnech pokračovat, počítají sázkové agentury. Nově vypsaly novou kurzovou sázku na to, zda Piráti překročí 9,5 procenta. Kurz na obě možnosti je prakticky vyrovnaný.
Dosud přitom byly v případě Pirátů v nabídce pouze sázky na překročení pěti procent a 8,67 procenta. Na to, že se Česká pirátská strana neprobojuje do dolní parlamentní komory, si už vsadit nelze, bookmakeři to zkrátka považují za hotovou věc.
Ačkoli dvěma nejsilnějším subjektům dohromady patří v průzkumu průzkumů více než polovina všech hlasů (ANO 31,8 procenta, koalice Spolu 20,5 procenta), čeští voliči si zjevně dominanci jedné strany nepřejí.
Možná mají někteří z nich ještě v paměti situaci po volbách v roce 2006, kdy měly vítězná ODS a druhá ČSSD dohromady 77,7 procenta hlasů a 155 poslanců, což vyvolalo spekulace, jestli se český politický systém nezúží na souboj dvou stran podobně jako v USA. Nestalo se, sociální demokraté v průběhu následujících let oslabili natolik, že letos ani nesestaví vlastní kandidátku.
Až 16 stran ve sněmovně
Vývoj preferencí v průzkumu průzkumů naopak naznačuje, že nová sněmovna bude nejpestřejší v dějinách samostatné České republiky. Je čím dál pravděpodobnější, že se do dolní komory parlamentu probojuje další nováček - Motoristé sobě.
Těm se po jarních přehmatech podařilo konsolidovat a zastavit propad. Ve všech šesti nejnovějších volebních modelech se již pohybují nad hranicí pěti procent, v průzkumu průzkumů mají zatím 4,8 procenta a křivku rostoucí téměř stejně rychle jako u Pirátů. Také bookmakeři hodnotí šance Motoristů jako vysoké.
Jak ovšem ukázaly už zkušenosti z první republiky, mnoho barev ve sněmovně znamená potíže sestavit většinovou vládu a následně udržet kabinet po celé volební období. Pod sedmi subjekty se totiž po volbách mohou ve sněmovně objevit zástupci 16 politických stran. Přiznaná koalice Spolu sestává stejně jako při minulých volbách z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Piráti na své kandidátní listině mají zástupce Zelených, SPD zástupce strany PRO, Svobodných a Trikolory, za Stačilo! vedle vlastních členů hnutí pak zejména komunisté, sociální demokraté a zástupci ČSNS. Hnutí ANO se přitom jako nejbližší spojenec při sestavování,ip či alespoň podpoře nového kabinetu nabízejí kromě nejslabších Motoristů právě tyto vícestranné subjekty.
Jak model počítá
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané "poll of polls", tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů. Čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2021.
Do průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:
- STEM (první a druhý lednový, první a druhý únorový, první, druhý, třetí a čtvrtý březnový, první, druhý, třetí a čtvrtý dubnový, první, druhý, třetí a čtvrtý květnový, první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červnový, první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červencový, první, druhý, třetí a čtvrtý srpnový, první zářijový)
- NMS (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový, červencový, srpnový a zářijový)
- Ipsos (lednový, únorový, březnový, červnový, červencový a srpnový)
- Kantar (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový a srpnový)
- Median (prosincový, lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový a červencový)
