„Dostaneme antibiotikum na předpis a v momentě, kdy nám klesne teplota, tak si myslíme, že se vše vyřešilo a přestaneme ho brát,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS Prymula chybu, které se dle něj dopouští většina Čechů. Zdůraznil přitom, že právě toto chování vede k tvorbě rezistence bakterií na léky. „Je potřeba dodržet dávkování, aby byl mikroorganismus skutečně zahuben a nejen oslaben,“ dodal Prymula v pořadu Nový den.
ČTĚTE DÁLE: Zákaz sociálních sítí pro děti? Ať se začne u rodičů, sami jim často nerozumí, říká psycholog
Dalším tuzemským nešvarem, který dle epidemiologa Čechům neprospívá, je uspěchaný návrat do práce. „Čas od času se snažíme doma léčit pomocí babských rad a ten proces pak není dokonalý. Většina se doma nedoléčí a když se jejich stav subjektivně zlepší, tak vyrazí do práce a rozšíří tím nákazu,“ řekl. Podle Prymuly tím lidé podporují rezistentní bakterie, které díky tomu mutují a učí se, jak porazit náš imunitní systém.
„Pacienti si často vymůžou, aby jim bylo antibiotikum předepsáno, lékaři jejich vábení podlehnou,“ vysvětlil Prymula. Přehnané předepisování léků na předpis ovšem vede k přetěžování zdravotnického systému, což vyvolává diskuzi o tom, zda by kompetence pro preskripci léků neměly kromě lékařů mít i zdravotní sestry. „Sestra by nikdy neměla předepisovat nové léky, pokud se jedná o opakovanou preskripci, pak bych si to dovedl představit,“ uvedl Prymula.
Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest přitom podle dat Státního zdravotního ústavu i nadále přibývá. Odborníci tvrdí, že za to mohou neohleduplní lidé a zdůrazňují důležitost dodržování hygienických návyků.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dvakrát osudové ano a manželkou jen půl roku: Umírající nevěsta všechny svatebčany rozplakala
