Psí sádlo na mastičky se prodává na Slovensku, ale i do Velké Británie, zbylé psí maso se jí. Takové praktiky probíhají již několik let, policie i orgány činné ve věcech týrání zvířat nekonají. Podle slov ochránců zvířat se policie do osady dokonce bojí. Záchranáři, kteří jeli ubohá zvířata odsouzená na smrt odebrat, byli vyhnáni doslova kameny.
Ani nevím, kolikrát na mě přilétl kámen, šlo nám opravdu o život. Je jich tisíce,“ popisují hrůzný zážitek dobrovolníci z Československého kastračního programu, pro které je návštěva romských osad na Slovensku denním chlebem.Reportérka slovenské televize Markíza Kristína Kövešová natočila důkladnou reportáž, kde posbírala nejen výpovědi osadníků a prodejců psího sádla, ale získala i rozbor mastí, které potvrdily, že jsou opravdu vyráběny ze psů. Na základě této reportáže se věci daly do pohybu. Reagovali političtí představitelé i pracovníci státní veterinární správy. V souvislosti s touto kauzou byli díky reportáži obviněni tři lidé. Ale! Všichni dostali podmíněné tresty.
Dále bylo nařízeno psy z osady odchytit. Bohužel, jak jsme psali výše, se to nepovedlo. „Smutné je, že se psy nepodařilo odebrat, když jsme byli v osadě spolu s ochránci zvířat, obyvatelé s tehdejším starostou nás napadli,“ popisuje situaci Kristína. Starosta Chminianskych Jakubovan Jozef Červeňák už v roce 2019 uvedl: „Já nevidím každému do hrnce, co kde je.“ Podle Kristíniných informací nedokáží veterináři komunikovat ani s novým starostou obce Gejzou Červeňákem. Toho jsme kontaktovali i my – bez reakce.
Sklenice psího sádla se prodává za 30–50 eur, což odpovídá asi 750–1250 korunám. Psi jsou kradeni z okolních vesnic, jelikož jich v blízkosti obce už moc není a jsou často vyhublí. Podle slov jednoho z osadníků se z vyhublého psa moc sádla nevyškvaří. „Z jednoho psa se dá vyškvařit pět až šest sedmidecilitrových lahví. Je to čisté sádlo,“ říká jeden z osadníků v reportáži.
Na Slovensku není konzumace psího masa zakázaná, ale zabít ho může podle zákona jen veterinární lékař. Po odvysílání reportáže se podle informací konají zabijačky stále, ale více v utajení.
Situací se začal zabývat slovenský parlament a snaží se z „psích zabijaček“ udělat samostatný trestný čin. Reporérka se tématem týrání psů v osadách věnuje několik let a hodlá pokračovat. A to i přes výhrůžky, které jí obyvatelé osad posílají: „Obyvatelé mi poslali vzkaz, že pokud se vrátím, zbijí mne a po svých neodejdu,“ svěřila se nám reportérka.
